Závěrečná konference Evropského roku dovedností

Závěrečná konference Evropského roku dovedností ukázala, že konec může být i nový začátek.

Konference, která se konala 30. dubna 2024 v Bruselu a online, shrnula hlavní úspěchy Evropského roku dovedností (European Year of skills; EYS) a nastínila, kam by měl směřovat další vývoj. Akce nesla podtitul "Co bude dál?" a zúčastnili se jí odborníci a zainteresované osoby z celé řady organizací. 

Konferenci zahájila Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro Evropu připravenou na digitální věk, která zmínila proměny trhu práce v důsledku technologického pokroku a nutnosti digitální adaptace. Zdůraznila, že v nadcházejících letech můžeme čekat proměnu povahy mnoha pracovních míst, kvůli čemuž budou kariérní změny v průběhu života jednotlivců stále častějším jevem.

Navzdory tomu zůstává změna zaměstnání pro mnoho lidí jedním z největších zdrojů stresu. Společnost se tak musí zaměřit na to, aby jim umožnila získat potřebné dovednosti a sebedůvěru nutnou pro celoživotní úspěch a flexibilitu na trhu práce. Klíčovou součástí tohoto úsilí je ukázat, jak digitální a také ekologická transformace nejen vytváří více pracovních míst, ale zároveň hrají zásadní roli při utváření inkluzivnější společnosti. 

Různé iniciativy, stejný cíl

První panel přivítal národní koordinátory EYS z Belgie, Bulharska, Finska, Francie a Španělska. Posluchači tak mohli získat široký přehled o různých přístupech k rekvalifikacím a zvyšování kvalifikací občanů. Zástupci všech zastoupených zemí představili konkrétní přínosy, změny a iniciativy spjaté s EYS. 

Finsko například plánuje v roce 2025 spustit digitální platformu pro celoživotní vzdělávání, která umožní jednotlivcům posoudit své možnosti na trhu práce a identifikovat příležitosti ke zlepšení. Francie může sloužit jako příklad praxe při implementaci Individuálních vzdělávacích účtů. V rámci této iniciativy vytvořila platformu, která nabízí přehled možností dalšího vzdělávání, včetně finanční podpory. V Bulharsku došlo v rámci EYS k legislativnímu ukotvení dovedností a aktuálně vzniká Národní akční plán pro tuto oblast. Španělsko vyvinulo program TandEM pro mladé lidi ve věku 16 až 29 let, který se zaměřuje na podporu jejich zaměstnatelnosti. V rámci belgického předsednictví Rady EU pak vzniklo společné prohlášení všech národních koordinátorů EYS v EU připravující půdu pro další roky. 

Dovednosti pro odolnější společnost 

Následující panel se díval na EYS jako začátek širší reformy a začal zdůrazněním nejdůležitějších dovedností pro budoucnost. Mezi ně patří nejen digitální gramotnost (včetně efektivního a bezpečného využívání umělé inteligence), ale především také měkké či horizontální dovednosti jako empatie, kritické myšlení, schopnosti vyjednávat a pracovat v týmu. Vzhledem k rychle se měnícímu trhu práce je zcela zásadní v Evropě podporovat rozvoj těchto dovedností ve všech odvětvích a pro všechny věkové skupiny. Toho však není možné dosáhnout bez velmi úzké spolupráce škol, vzdělavatelů, tvůrců politik, ale také zaměstnavatelů, podniků a soukromé sféry.  

Účastníci panelu zmínili také konkrétní příklady posilování výše zmíněných dovedností. Mezi ně zařadili například školení migrantů v oblasti jazykových a digitálních dovedností v Portugalsku, úpravu dánského programu pro strojvedoucí vlaků, aby byl atraktivnější pro ženy, vyvracení stereotypů ve stavebnictví či úlohu tzv. ambasadorů, například podnikatelek nebo lidí s pozoruhodnou profesní cestou, kteří by mohli inspirovat nové generace. 

Součástí konference byly i takzvané Spotlight sessions, během kterých byl představen projekt organizace WindEurope v rámci Paktu pro dovednosti a iniciativy Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropské nadace odborného vzdělávání (ETF) v oblasti dovedností. Po polední pauze se hosté rozdělili do šesti skupin, aby podrobněji diskutovali o konkrétních tématech souvisejících s rozvojem dovedností a politikami v této oblasti. Témata zahrnovala vzdělávací metody zaměřené na dovednosti; lepší získávání informací a jejich využívání; různé přístupy k rekvalifikacím a získávání nových dovedností, spolupráci soukromého a veřejného sektoru v oblasti financování, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a využití horizontálních dovedností v kombinaci s umělou inteligencí.  

V rámci poslední jmenované skupiny zástupci Národní rady pro dovednosti na Maltě představili aktuální situaci v této zemi v kontextu podpory horizontálních dovedností a zmínili i studie na toto téma. Účastníci poté diskutovali o důležitosti těchto dovedností v kontextu zaměstnání, která využívají umělou inteligenci. Zdůraznili například možnost využít v budoucnosti umělou inteligenci při porovnání standardizovaných kritérií při výběru nových zaměstnanců (úroveň dosaženého vzdělání apod.), zároveň však také nenahraditelnost lidského faktoru v kontextu posuzování horizontálních dovedností.  

Potřeba holistického a horizontálního přístupu a odkaz EYS

Dosavadní typické vzdělávání ve školách formou memorování informací postupně ztrácí na významu, neboť znalosti naučené tímto způsobem se velmi rychle stávají zastaralými. Naopak čím dál důležitější jsou horizontální měkké dovednosti, které zůstávají univerzální napříč všemi obory a nejsou časově omezené. Je tudíž třeba zaměřit se na průběžné celoživotní vzdělávání nejen ve školách, ale také na pracovišti, a na podporu otevřeného myšlení. EYS si kladl za cíl tuto perspektivu široce zviditelnit, což můžeme považovat za jeden z jeho nejvýznamnějších odkazů.  

Rovněž se musíme v digitálním věku zabývat inkluzivitou a zajistit, aby všichni občané uměli používat veřejné služby online a nikdo nezůstal pozadu. Tento přístup podporuje nejen uvědomělé a inkluzivní občanství, ale zabraňuje také vyloučení znevýhodněných jedinců ze společnosti. Účinným prostředkem podpory celoživotního učení mohou být i kolektivní smlouvy, neboť umožňují reagovat na změny na pracovišti a dát zaměstnancům jistotu, že nepřijdou o své uplatnění, i kdyby měli změnit svou pracovní náplň. Dalším problémem vyžadujícím systematičtější přístup jsou také nerovné příležitosti zaměstnanců ke vzdělávání.  Z možností, které zaměstnavatelé nabízí, jsou totiž často vyloučeny skupiny jako jsou ženy, pracovníci s krátkodobými nebo dočasnými smlouvami, migranti a mladí lidé. 

Konferenci uzavřel Nicolas Schmit, eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva, který zdůraznil naléhavou potřebu povzbuzovat otevřenost novým dovednostem u všech občanů EU již od útlého věku. Na úrovni EU je proto rozhodující úzká spolupráce a podpora horizontálního a holistického přístupu k rozvoji dovedností za účasti všech relevantních aktérů. Vyzdvihl, že flexibilní a otevření občané, kteří budou ochotni se dále vzdělávat a rozšiřovat své dovednosti a poté je aplikovat v různých zaměstnáních, jsou klíčem k inovativní a kompetitivní Evropě na globálním trhu.  

Evropský rok dovedností byl oceněn jako úspěšný impuls pro změnu přístupu k rozvoji dovedností, včetně jeho úlohy ve zvyšování povědomí o tomto tématu. Účastníci konference se shodli, že nyní je potřeba využít pozornosti, kterou rok přinesl, a pokračovat v započatých iniciativách na praktické i politické úrovni. 

Nahrávku ze společných části je možné zhlédnout na webových stránkách EYS, zároveň si můžete přečíst náš podrobný zápis z akce (v angličtině).