Staňte se hodnotitelem a zvyšte svoji úspěšnost v programu Horizont Evropa!

Jaká je role nezávislých expertů a co vše mají na starost? Přečtěte si rozhovor s Ondřejem Danielem.

V rámci programu Horizont Evropa prochází každý projekt několika po sobě jdoucími fázemi. Počínaje hledáním výzvy a relevantních partnerů přes hodnocení projektového návrhu až po realizaci a ukončení projektu. Právě hodnocení představuje jednu z klíčových fází životního cyklu projektu. Žadatelé se dozvědí, zdali jejich projekt obstál v mezinárodní konkurenci, či nikoliv. Velkou roli zde hrají hodnotitelé, tedy nezávislí experti, kteří mají proces hodnocení na starost.  

Čtěte dále a zjistěte, jaká je role hodnotitelů, jak jsou vybíráni a co vše mají na starost. Na konci článku vás také čeká rozhovor s jedním z českých hodnotitelů, který více přiblíží práci a povinnosti hodnotitele a podělí se i o praktické tipy pro žadatele.  

Hodnotitelé v rámci programu Horizont Evropa mají na starost následující úkoly: 

• Posuzování projektových návrhů, včetně přihlášek do soutěží a tendrů. 
• Monitoring projektů, grantových dohod a veřejných zakázek. 
• Poradenství Evropské komisi v konkrétních otázkách a tématech (etika, genderová rovnost aj.).

Evropská komise dbá v rámci selekce hodnotitelů na vyvážené složení na základě několika faktorů, jako je například geografické rozložení, gender a různorodé expertízy kandidátů. 

Jak se stát hodnotitelem? 

Zájemci o práci hodnotitele se mohou přihlásit přes FTO portál, na kterém si vytvoří osobní profil a vyplní údaje týkající se dosaženého vzdělání, odborné expertízy a dosavadních pracovních zkušeností společně s jazykovou vybaveností. Uchazeči by měli mít na paměti, aby v rámci své přihlášky použili co nejvíce tzv. “key words” (klíčová slova), na základě, kterých provádí Evropská komise selekci jednotlivých kandidátů. Základní kritéria pro výběr hodnotitelů jsou vysoká úroveň dovedností a znalostní v daném tématu či tématech a neexistence střetu zájmu ve vztahu k projektovým návrhům, ke kterým má hodnotitel poskytnout posudek. V případě, že jsou tato dvě hlavní kritéria naplněna, jsou dále hodnotitelé vybíráni tak, aby bylo dosaženo vyváženého složení v rámci geografického rozložení, genderu a různorodých expertíz. V případě specifických výzev dále Evropská komise dbá na to, aby byla zajištěna rovnováha mezi hodnotiteli ze soukromého a veřejného sektoru.  

Konkrétně na problematiku genderové rovnosti je ze strany Evropské komise kladen velký důraz a program Horizont Evropa není výjimkou. Momentálně ženy zaujímají pouze 38 % z celkového počtu hodnotitelů. V návaznosti na naplnění cíle genderové parity, který vychází ze Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, vyzývá Evropská komise ženy, aby se zapojily do programu Horizont Evropa jako nezávislé expertky, a to v řadě oborů, od neziskového sektoru až po obchodní a výzkumné organizace. 

Zájem o práci hodnotitele je mezi českými experty stále nízký, momentálně zaujímají necelé 1 % z celého počtu. 

Evropská komise zajišťuje pravidelnou rotaci hodnotitelů s cílem podnítit účast nových odborníků a celkově podpořit zapojení hodnotitelů ze všech členských států Evropské unie, a to především ze zemí EU13. Každoročně je jmenováno nejméně 25 % nových hodnotitelů. Momentálně je v databázi registrováno více než 240 tisíc odborníků. Odborníci z České republiky zaujímají necelé 1 % z celkového počtu. Cílem Evropské komise je také zvýšit povědomí o programu Horizont Evropa. Za tímto účelem byla v nedávné době spuštěna iniciativa Horizon Europe Young Observer, která nabízí studentům a studentkám magisterských studií možnost seznámit se s hodnocením projektových návrhů Horizontu Evropa. Přihlásit se mohou studenti a studentky jakéhokoliv magisterského oboru z členských států Evropské unie. Výzva je otevřena do 14. prosince 2022.  

Jak probíhá hodnocení projektových návrhů? Hodnotitelé nejdříve posuzují projektové návrhy na individuální bázi a následně v plénu v rámci tzv. “consensus group” a “panel review”. Novinkou v rámci hodnocení je tzv. rebuttal (právo reagovat), které umožňuje žadatelům reagovat v omezené časové lhůtě na individuální komentáře hodnotitelů ještě předtím, než proběhne konsensus ohledně finálního hodnocení daného projektu.  

Ondřej Daniel je kulturní historik se specializací na postsocialismus, nacionalismus, migraci a populární kulturu. Pracuje v Semináři obecných a komparativních dějin v rámci Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Publikoval studie i monografie o různých aspektech populární kultury a subkultur ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě. V současnosti pracuje na tématu na průsečících kategorií mládeže, třídy a populární hudby v současných českých dějinách. Od roku 2016 je hodnotitelem projektových návrhů Horizon 2020 (MSCA-IF 2016-2021 and H2020-SC6-MIGRATION 2020) pro Výkonnou agenturu pro výzkum (REA) při Evropské komisi. 

Q: Proč jste se přihlásil a jaká byla vaše motivace stát se hodnotitelem? 

A: V letech 2011 až 2014 jsem pracoval jako národní kontaktní osoba pro několik priorit tehdejšího 7. rámcového programu. Z tohoto období si mimo jiné pamatuji, že jsme doporučovali jako jeden ze způsobů zapojení do evropských programů právě přihlášení se jako hodnotitel/hodnotitelka. Moje motivace byla osahat si takto projekty z druhé strany a seznámit se se způsobem, jakým jsou hodnoceny. Zpětně mohu říci, že se mi určitě povedlo zapojit se do těchto programů a alespoň částečně pochopit logiku, na které jsou postaveny úspěšné projekty. Na druhou stranu se ale dá říci, že tento způsob zapojení v zásadě přehlušil většinu ostatních. I když se tu a tam podílím na konzultacích při podávání projektových návrhů, přičemž samozřejmě dávám velký pozor na potenciální střet zájmů, svou přímou účast v projektech podporovaných Evropskou komisí jsem až na nějaké okrajové aktivity v zásadě zcela omezil. 

Q: Byl jste vybrán v rámci databáze hned, nebo vás oslovila Evropská komise až po nějakém čase? 

A: Nějakou dobu po tom, co jsem zadal svoje údaje do databáze expertů, se samozřejmě nedělo vůbec nic, ale nebyla to zase nijak příliš dlouhá doba. Mohlo jít o půlrok, možná až rok, ale nepřipadalo mi to tehdy jako celá věčnost. Fakticky jsem se snažil v té době, a snažím se tak dosud, kombinovat svou výzkumnou expertízu s expertízou administrativní a myslím, že mi to pro relativně rychlé vybrání na pozici hodnotitele mohlo celkem i pomoci. 

Q: Jak zvýšit svoje šance v rámci selekce v databázi hodnotitelů? 

A: Myslím, že databáze funguje jako každá jiná sociální síť. Pokud ji neudržujete v chodu neustálým přísunem nových vstupů a aktivit, které do ní zadáváte (přičemž se primárně jedná o publikační výstupy, ale zdaleka ne jen o ně), těžko lze spoléhat na to, že se vám někdo ozve. Pokud použiji takový, možná až příliš lapidární příměr, je váš profil v databázi taková zahrádka. Tu je také potřeba okopávat, odplevelit, zalévat, zazimovat a tak pořád dokola. 

Q: Jak vypadá práce hodnotitele v realitě? Jak ji ovlivnila pandemie? 

A: V realitě je práce hodnotitele velmi podobná všem ostatním akademickým úkonům. Sedíte hodně za počítačem, soustředíte se na text a snažíte se v něm hledat logické chyby. Je to taková mravenčí práce a pandemie na tom vlastně až tolik nezměnila. Samozřejmě, bylo výrazně těžší najít klid na práci doma s malými dětmi, ale to se tolik netýká jen hodnocení. V prioritách, které jsem hodnotil, se prakticky nekonala konsolidace prostřednictvím osobních schůzek. Vše probíhalo online a pokud bylo potřeba schůzek, i ty se konaly prostřednictvím některé z platforem, které umožňovaly jejich online formát. 

Q: Z vašeho pohledu hodnotitele, na co by si žadatelé v rámci svého projektového návrhu měli dát pozor?   

A: To je těžké. Jsem do velké míry perfekcionista, proto bych odpověděl tak, že je potřeba dát si pozor na všechno. Na druhou stranu jsem poměrně hluboko zanořen v akademickém provozu a zcela chápu, pod jakým tlakem řada projektových návrhů vzniká a jak se to podepisuje na výsledné podobě. Odpovím tedy tak, že je zcela jistě vhodné pokusit se oslovit některé z kolegů, kteří mají k dispozici úspěšné projektové návrhy, které ani nutně nemusí být z dané priority. To, spolu s návštěvou informačních dní a případnou konzultací nejen s národními kontaktními osobami, ale i odpovědnými kolegy z administrativy a podrobným načtením si zadávací dokumentace, může napomoci k představě toho, jak by měl projektový návrh vypadat. Při jeho přípravě bych dal důraz na jasné rozdělení rolí a odpovědností v rámci projektového týmu a dále na to, aby byl návrh průběžně konzultován na různých fórech, nejen v rámci mateřského pracoviště, ale třeba i na konferencích. Nakonec nikdo nemusí nutně vědět, že jde o budoucí projektový návrh. To by mohlo pomoci k usazení základní myšlenky projektu, která by měla současně odrážet dlouhodobou tematickou profilaci navrhovatele. Co se týká realizace projektového návrhu, tedy jeho sepsání, doporučoval bych si na něj vyhradit dostatek času a ideálně pracovat ve dvou nebo více intenzivních blocích, které umožní získat od návrhu i určitý odstup. Až bude sepsáno, doporučil bych důslednou kontrolu, a to zdaleka nejen jazykové stránky. Dobře se mi to ale radí. Je mi jasné, že by navrhovatel musel fungovat ve vakuu. 

Zaujala vás práce hodnotitele a chcete se přihlásit? Přečtěte si příručku FAQ nebo navštivte webové stránky Evropské komise.