Rada přijala dvě doporučení na podporu rozvoje dovedností

První se týká evropského přístupu k mikrocertifikátům, druhé tzv. individuálních vzdělávacích účtů.

Ve čtvrtek 16. června zasedala Rada EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. V rámci jednání Rada mimo jiné schválila dvě doporučení členským státům, která jsou zásadní pro oblasti formálního i neformálního vzdělávání a rozvoj dovedností – doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní vzdělávání a zaměstnanost a doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech.

Mikrocertifikáty jako prostředek k flexibilním kariérním cestám

Evropský přístup k mikrocertifikátům je jednou z klíčových iniciativ v rámci Evropské agendy dovedností, Evropského prostoru vzdělávání a rozvoje spolupráce ve vzdělávání po roce 2025. Podpora konceptu mikrocertifikátů pak nechybí ani v Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost a v Evropské strategii pro univerzity.

Změny ve společnosti urychlené pandemií Covid-19 nebo probíhající digitální a ekologická transformace výrazně znásobily poptávku po flexibilních možnostech celoživotního vzdělávání, které jsou schopné rychle reagovat na měnící se potřeby trhu práce. Stále více Evropanů tak vnímá potřebu doplnit a zlepšovat své znalosti, dovednosti a kompetence, aby se mohli na trhu práce dále uplatnit a aby byli také schopni přispívat k řešení celospolečenských problémů.  Mikrocertifikáty by měly být udělovány jako potvrzení po absolvování krátkých vzdělávacích aktivit různých formátů (například kurzy a školení).

Doporučení o evropském přístupu k mikrocertifikátům se vyjadřuje především k tomu, že dosud neexistuje společná evropská definice mikrocertifikátů, dále zahrnuje evropské standardy mikrocertifikátů a klíčové principy, které by se měly dodržovat při jejich vytváření a vydávání. Cílem doporučení je podpořit členské státy v jednotném přístupu a obecně ve společnosti posílit důvěru v mikrocertifikáty, a tím umožnit všem lidem přístup k flexibilnímu vzdělávání a získávání znalostí, dovedností a kompetencí, které budou vzájemně uznávané nejen v jednom státě, ale také v zahraničí. Jednou z důležitých vlastností mikrocertifikátů by proto měla být jejich přenositelnost. Dle doporučení mohou být mikrocertifikáty navrhovány a vydávány různými poskytovateli vzdělávání a mohou reflektovat různé formy vzdělávání (formální, neformální či informální).

Členské státy by měly informovat Evropskou komisi do prosince 2023 o tom, jakým způsobem doporučení implementují. Komise by poté měla informovat Radu EU o dosaženém pokroku do pěti let od přijetí tohoto doporučení.

Více informací v tiskové zprávě Rady k Doporučení o mikrocertifikátech.

Individuální vzdělávací účty jako podpora pravidelného dalšího vzdělávání dospělých

S podporou získávání znalostí, dovedností a kompetencí a s podporou digitální a ekologické transformace je také spojeno druhé doporučení o individuálních vzdělávacích účtech, jehož cílem je především zvýšit počet lidí, kteří se každoročně aktivně účastní dalšího vzdělávání a rozšiřování svých dovedností. Stejně jako mikrocertifikáty, i individuální vzdělávací účty jsou jednou z klíčových iniciativ Evropské agendy dovedností a Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv.

Rada doporučuje členským státům zvážení zavedení tzv. individuálních vzdělávacích účtů (individual learning accounts) za účelem podpory jednotlivců v jejich účasti na dalším vzdělávání, což povede k podpoře jejich zaměstnatelnosti na současném rychle se měnícím trhu práce. V případě, že se členské státy rozhodnou individuální vzdělávací účty zavést, měla by existovat také podpůrná opatření na evropské úrovni (například podpora dostupnosti kariérového poradenství, podpora vytvoření veřejného registru dostupných školení či podpora při tvorbě národního portálu pro přístup k vzdělávacímu účtu a k tomuto registru).

Individuální vzdělávací účty by měly poskytnout finanční podporu lidem v produktivním věku, aby se mohli účastnit školení a dalšího vzdělávání bez ohledu na to, zda aktuálně pracují, či jsou nezaměstnaní, a tím je zároveň motivovat k dalšímu vzdělávání a k rozšiřování či získávání nových dovedností (tzv. up-skilling a re-skilling). Toto opatření by mělo také pomoci k dosažení cíle, který byl stanoven na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, a to, že se do roku 2030 minimálně 60 % dospělých lidí v Evropě bude každoročně účastnit nějaké formy vzdělávání.

Co se týče otázky financování, zde doporučení zmiňuje například možnost sdílení finančních nákladů mezi národními autoritami, zaměstnavateli a fondy spravovanými sociálními partnery. Evropské fondy jako Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond pro spravedlivou transformaci, Nástroj pro oživení a odolnost a další mohou také podpořit zavádění vzdělávacích účtu a výše zmíněná podpůrná opatření.

Podpora celkových cílů tohoto doporučení v jednotlivých státech bude reflektována každoročně v rámci Evropského semestru. Po pěti letech Evropská komise připraví zprávu pro Radu EU se zhodnocením dosažených kroků v této oblasti.

Více informací v tiskové zprávě k Doporučení o individuálních vzdělávacích účtech.