Rada EU podpořila zlepšení digitálního well-beingu ve školách a snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání
Rada EU schválila dva dokumenty, které jsou výsledkem vyjednávání českého předsednictví.
V pondělí a v úterý 28.–29. listopadu zasedala v Bruselu pod taktovkou předsedající České republiky Rada EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. Ministři jednali mimo jiné o Evropském prostoru vzdělávání v době ruské agrese proti Ukrajině či o Evropském roku mládeže.
Rada EU také dne 28. 11. přijala dva dokumenty, které jsou výsledkem vyjednávání českého předsednictví Rady – Doporučení Rady k iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu a Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání.
Doporučení Rady k iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu
Doporučení k iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu (Council Recommendation “Pathways to School Success") obsahuje řadu konkrétních opatření zaměřujících se na řešení předčasných odchodů ze vzdělávání a na zvyšování školního úspěchu všech žáků.
Statistiky z roku 2021 ukazují, že napříč EU nedosahuje dostatečných výsledků v oblasti základních dovedností v průměru více než pětina 15letých – 22,5 % ve čtení, 22,9 % v matematice a 22,3 % v přírodních vědách (Education and Training Monitor 2021). Ministři se shodli, že podíl žáků s nedostatečnými výsledky by měl klesnout alespoň na 15 %, přičemž tohoto cíle chtějí dosáhnout do roku 2030. Míra předčasných odchodů ze vzdělávání se nyní v EU pohybuje průměrně kolem 10 %, blíží se tak vytyčeným 9 %. Kromě toho má pouze 84,3 % lidí ve věku 20–24 let dokončeno vyšší sekundární vzdělání (např. SŠ, SOŠ a další na úrovni ISCED 3) (Eurostat, 2020) – i tato čísla by chtěla Rada změnit.
Doporučení se zaměřuje na žáky a další účastníky vzdělávání, ale zohledňuje také učitele, pedagogické pracovníky a další zaměstnance škol. Obsahuje jak opatření prevenčního a intervenčního charakteru, tak různé kompenzační postupy (např. posílené poradenství a kariérní podporu pro ty, kteří vzdělávání opustili a potřebují se do něj opět začlenit). Ministři se shodli na tom, že členské státy musí přistupovat k podpoře školního úspěchu strategicky a musí usilovat o to, aby měl každý příležitost uspět a dosáhnout svého potenciálu – bez ohledu na své rodinné, kulturní a socioekonomické zázemí, což je často rozhodující faktor.
Přečtěte si tiskovou zprávu Rady.
Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání
Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání jsou právně nezávazným textem, na němž se shodly členské státy a který má za cíl zviditelnění vybraného aktuálního tématu na evropské úrovni. Závěry se věnují podpoře digitálních dovedností žáků i učitelů a vytváření bezpečného digitálního prostředí s ohledem na duševní zdraví. Jsou tak prvním strategickým dokumentem na evropské úrovni, který pojednává o tomto tématu.
Závěry Rady se věnují žákům (a učitelům) na primární a sekundární úrovni, včetně odborného vzdělávání a přípravy. Digitální well-being je v nich chápán jako fyzická, kognitivní, sociální a emocionální spokojenost, která umožňuje všem bez rozdílu zapojit se do digitálního vzdělávání, do maximální míry smysluplně využívat digitální metody a nástroje a bezpečně se pohybovat v digitálním prostředí.
Závěry se soustředí na kvalitu a inkluzivitu v oblasti digitálního vzdělávání (včetně pokročilých digitálních dovedností) a na digitální propast a s ní spojené výzvy. Zmiňují příležitosti, ale i rizika digitálního vzdělávání a nutnost umět s nimi pracovat. Mezi příležitostmi uvádějí například zavádění nových metod výuky a nových digitálních nástrojů, které mohou pomoci začlenit do výuky migranty, či pomoci ve vzdělávání žákům se specifickými potřebami. Jako rizika pak zmiňují kyberšikanu či pocit izolovanosti od společnosti. Proto nabádají k rozvoji digitálních dovedností, mediální gramotnosti, kritického myšlení a smysluplného využívání digitálních technologií – vždy s vědomím, že není cílem, aby technologie nahradily učitele, ale aby sloužily jako prostředek k podpoře vzdělávání žáků. Z tohoto důvodu v textu nechybí ani důraz na rozvoj digitálních dovedností učitelů a vzdělavatelů.
Závěry specifikují tři pilíře – digitální dovednosti a kompetence, vzdělávací prostředí a využívané nástroje, metody a procesy a následně mezilidské vztahy v digitálním prostředí. Evropskou komisi vyzývají k podpoře výzkumu a studií v oblasti dopadu využívání digitálních technologií na žáky a učitele a tvorby a sdílení vysoce kvalitního profesního rozvoje učitelů a vzdělavatelů. V neposlední řadě pak také k podpoře well-beingu prostřednictvím evropských programů, jako je Erasmus+, Horizont Evropa, Digitální Evropa a další. Na členské státy Závěry apelují, aby podporovaly digitální well-being při tvorbě národních vzdělávacích politik, zvyšovaly povědomí o tomto tématu a hledaly cesty, jak podpořit digitální gramotnost a kritické myšlení či jak nastavit rovnováhu mezi digitálním a prezenčním vzděláváním. Členské státy by měly také inspirovat a motivovat školy k tomu, aby aplikovaly celo-institucionální přístup, který bude digitální well-being systematicky podporovat.
Více informací, včetně Závěrů samotných, v tiskové zprávě Rady.