Rada EU podpořila Evropský prostor vzdělávání a automatické vzájemné uznávání výsledků učení

Ministři školství přijali dva zásadní dokumenty pro realizaci Evropského prostoru vzdělávání.

Dne 16. 5. Rada EU schválila Usnesení o Evropském prostoru vzdělávání: výhled do roku 2025 a dále. Dokument reaguje na zprávu o pokroku Evropského prostoru vzdělávání, kterou zveřejnila Evropská komise v listopadu 2022. Zároveň ministři přijali Závěry Rady o dalších krocích k realizaci automatického vzájemného uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě. Ty hodnotí zjištění výše zmíněné zprávy Evropské komise a navrhují řadu dalších postupů, které napomohou učinit automatické vzájemné uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě realitou. Závěry zdůrazňují, že dosažení uznávání záleží zejména na členských státech, které by měly společně pracovat na zlepšování vzájemné důvěry a transparentnosti.  

Usnesení o Evropském prostoru vzdělávání 

Dokument navazuje na Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) a Sdělení Evropské komise o dosažení Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025. Rada EU se v něm zaměřuje na inkluzi, školní úspěch pro všechny a podporu získávání klíčových kompetencí. Nechybí ani téma zatraktivnění učitelské profese a řešení problému nedostatku učitelů skrze příležitosti účastnit se zahraničních mobilit, zlepšování pracovních podmínek a well-beingu učitelů. Dalším cílem usnesení je překonat stávající překážky v mobilitách, a to mimo jiné dosažením automatického vzájemného uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě. Ministři podpořili také celoživotní učení, včetně vzdělávání dospělých, zvyšování kvalifikací, rekvalifikací a dovedností a kompetencí pro zelenou a digitální tranzici. 

Rada EU v usnesení zdůrazňuje, že je důležité podporovat synergie mezi Evropským prostorem vzdělávání, Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem, a plně využít potenciál aliancí Evropských univerzit. Ministři se také shodli, že do roku 2025 bude klíčové zaměřit se na implementaci strategického rámce na národní i evropské úrovni a na důkladné monitorování. V neposlední řadě Rada vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby zintenzivnily spolupráci s dalšími relevantními aktéry na národní i evropské úrovni, včetně poskytovatelů vzdělávání, výzkumných pracovníků, sociálních partnerů a občanské společnosti.  

Závěry Rady o dalších krocích k realizaci automatického vzájemného uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě 

Během úterního zasedání Rada schválila také závěry, v nichž vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o dosažení cílů Doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí. Členské státy mají mimo jiné podporovat instituce při implementaci automatického vzájemného uznávání a to např. stanovením národních postupů, kterými se školy budou moci řídit. 

Rada v dokumentu poukazuje na to, že není možné vytvořit opravdový Evropský prostor vzdělávání bez automatického vzájemného uznávání kvalifikací a výsledků vzdělávání v zahraničí, neboť právě to je jedním ze základních stavebních kamenů pro podporu mobility ve vzdělávání. Pokud uznávání není automatické, znamená to administrativní zátěž pro instituce, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako samotné studující. To pak negativně ovlivňuje rovný přístup ke spravedlivému a kvalitnímu vzdělávání v průběhu celého života a může bránit mobilitě. 

Rada proto vyzývá členské státy, aby na národní úrovni vytvořily prostředí, kde bude platit, že kvalifikace, která umožňuje přístup k určitému stupni vysokoškolského vzdělání v členském státě, kde byla udělena, je automaticky uznána jako způsobilá k přístupu k vysokoškolskému vzdělání na stejné úrovni v jiném členském státě, aniž by to mělo dopad na právo vysokoškolské instituce stanovit specifická přijímací kritéria pro konkrétní studijní obory. 

V závěrech Rada upozorňuje na to, že problémem může být neuvědomění si rozdílu mezi uznáním kvalifikace, která potvrzuje způsobilost pro přístup k dalšímu vzdělávání, a mezi přijetím k dalšímu studiu jako takovým. Automatické uznání kvalifikace neznamená, že student musí být přijat k dalšímu studiu bez splnění podmínek přijímacího řízení. Jelikož jsou procesy uznávání a přijímání na institucionální úrovni často kombinovány a koncept automatického vzájemného uznávání je často špatně chápán, může to vést k nesrovnalostem.  

Čtení jako jeden z klíčových faktorů pro dosažení Evropského prostoru vzdělávání 

Dalším bodem programu Rady byla politická rozprava o čtenářské gramotnosti a o tom, jak mají dobré čtenářské dovednosti velký význam pro učení, sociální spravedlnost a aktivní účast ve společnosti. Ministři diskutovali zejména o výzvách a možných opatřeních ke zvýšení čtenářských dovedností žáků, jak na národní úrovni, tak na úrovni EU.  

Více informací se dočtete na webových stránkách Rady EU.