Pátý Evropský vzdělávací summit se věnoval současným výzvám ve vzdělávání

TS, LM, BKS

CZELO

Na summitu diskutovali zástupci EU institucí, ministři, učitelé i studenti. Jaká témata rezonují v evropském vzdělávání?

edu summit

Summit zahájila eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. V úvodní řeči bilancovala vývoj Evropského prostoru vzdělávání – zaměřila se jak na úspěchy, kterých už bylo dosaženo, tak na oblasti, kde je stále prostor pro zlepšení. V tomto kontextu zmínila např. nedávno schválené Doporučení Rady o metodách kombinovaného učení, Doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti či Evropskou strategii pro univerzity a důležité iniciativy jako Pedagogické akademie Erasmus+, Centra excelence odborného vzdělávání, Cesty ke školnímu úspěchu nebo Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu. Řadu výsledků můžeme vidět také v Monitoru vzdělávání a odborné přípravy, např. pokles předčasných odchodů ze vzdělávání či zvýšení účasti v předškolním vzdělávání a péči

Podle eurokomisařky nicméně přetrvává řada výzev, jejichž řešení nespočívá pouze v navýšení financování, ale je potřeba, aby investice do vzdělávání byly efektivní a měly silnou oporu v datech. V tomto úsilí bude hrát klíčovou roli nová iniciativa, tzv. Learning Lab. Gabriel mluvila také o podpoře Ukrajiny a zdůraznila, že nově vytvořené ukrajinské kurikulum bude konečně implementováno na ukrajinských školách díky programu Erasmus+.

Situaci na Ukrajině reflektovala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém proslovu vyjádřila respekt a úctu všem učitelům, kteří pomáhají ukrajinským žákům a pedagogům. Poté se věnovala tematice well-beingu ve škole dotýkající se jak duševního, tak fyzického zdraví. Připomněla, že téměř polovina žáků/studentů v EU uvádí, že se ve škole cítí smutně či nepříjemně, ale že již existují řešení (např. v Estonsku se průběžně monitoruje well-being studentů i učitelů). Dále zdůraznila, že důležitý je i kolektivní well-being budoucích generací a planety. 

Podpora mladé generace byla červenou nití letošního summitu, také jeho motto – Bright young minds – odkazuje k Evropskému roku mládeže, který se chýlí ke konci. Rok 2023 vyhlásila Komise Evropským rokem dovedností, do určité míry tak tematicky naváže na úsilí a iniciativy zahájené v roce 2022. Jedním z cílů je vybavit mladé lidi potřebnými znalostmi a dovednostmi vyžadovanými současným vývojem v oblasti změny klimatu, digitalizace, trhu práce atp. 

EYS

Více příležitostí pro učitele, vyšší zastoupení dívek ve STEM oborech a další výzvy 

Během první debaty hosté hlouběji diskutovali o hlavních milnících a výzvách ve vzdělávání v kontextu roku 2022. Často byla skloňována potřeba zatraktivnit učitelskou profesi a poskytovat učitelům více příležitosti k profesnímu rozvoji (Gabriel ocenila např. vznik 11 Pedagogických akademií Erasmus+ a připomněla, že brzy bude podpořeno 15 dalších). Mezi úspěchy podle eurokomisařky patří pozitivní vývoj aliancí Evropských univerzit, zavedení řady opatření podporujících inkluzivnější mobility v rámci Erasmus+ či postupné kroky k vyššímu zapojení žen a dívek do STEM oborů (např. prostřednictvím iniciativy EIT GirlsGoCircular).

Jako přetrvávající výzvy panelisté identifikovali potřebu většího zapojení mládeže do tvorby politik, posílení kros-sektorálního přístupu, sdílení zkušeností a peer-learningu, zajištění přístupu ke vzdělávání pro všechny či navýšení investic. Z dalších výzev zmiňme nedostatečné propojení vzdělávání s inovacemi (za tímto účelem vznikla Síť evropských inovativních univerzit) či post pandemickou obnovu a válku na Ukrajině – ministr školství Vladimír Balaš vyzdvihl roli evropských hodnot, které se ukázaly být zásadní v řešení obou krizí.

Jak se vyvíjí Evropský prostor vzdělávání? Podívejte se na první výsledky 

Ve druhém panelu dostali prostor mladí lidé. Tři univerzitní studenti prezentovali inspirativní projekty různého zaměření – na rozvoj digitálních dovedností u mladých, na zvyšování jejich povědomí o evropských tématech, udržitelnosti, demokracii atp. Shodli se na tom, že je potřeba více přemostit formální a neformální vzdělávání a přinášet pohled mladých do politické debaty: o obojí je na základě jejich zkušeností zájem, je však potřeba postavit onen “most” umožňující větší propojení a spolupráci. 

Třetí panel byl věnován Evropskému prostoru vzdělávání. Themis Christophidou (GŘ EAC, Evropská komise) uvedla, že ačkoli jde o neustálý proces, už nyní se ukazuje, že společný přístup k řešení aktuálních výzev se vyplácí (konkrétní výstupy viz zpráva). Následná debata se dotkla všech horizontálních priorit: digitálního a enviromentálního vzdělávání, inkluze i podpory učitelů.

learning lab

Inovace a digitalizace ve vzdělávání: co je potřeba? 

Odpolední panelové diskuze byly rozděleny do dvou tematických bloků. První z nich se věnoval inovacím a digitalizaci ve vzdělávání. V rámci druhého bloku hosté debatovali o iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu, zelené výuce a výhledům do budoucna v oblasti vzdělávání.  

V prvním panelu prvního bloku zástupci Evropské sítě inovativních univerzit představili první doporučení pro ještě hlubší propojení vzdělávání a výzkumu na univerzitách a podporu inovačního potenciálu VŠ institucí. Zdůrazněna byla také nutnost spolupráce univerzit a podniků (včetně podpory start-upů) a rozvoj podnikatelských dovedností. Ve druhém panelu zazněly příklady iniciativ a národních plánů na podporu digitálních dovedností a návyků (včetně příspěvků ministra Vladimíra Balaše a absolventa Smíchovské střední školy a gymnázia). 

V rámci třetího panelu ministři školství a experti diskutovali o efektivních investicích do vzdělávání. Zároveň zde Mariya Gabriel oznámila oficiální spuštění již zmíněné iniciativy Learning Lab, jejímž cílem je podpořit členské státy v rozhodování o efektivních investicích na základě objektivních dat a důkazů. Dále má také zlepšit pravidelné hodnocení vzdělávacích politik napříč EU a následné využívání výsledků těchto hodnocení. Do aktivit laboratoře se mohou zapojit tvůrci politik a odborníci ve vzdělávání ze všech členských zemí. 

Zelená výuka, školní úspěch pro všechny a výhledy do budoucna 

Během odpoledních panelů v rámci druhého bloku účastníci debatovali i o iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu. Diskutující se shodli, že k dosažení jejích cílů je zapotřebí celoškolní přístup – tedy intenzivní spolupráce mezi školami, ale také mezi školami a celou společností. Hovořili také o nedostatku vysoce kvalifikovaných učitelů a potřebě učinit učitelské povolání atraktivním.

Tématem druhého panelu byla zelená výuka a jak může vzdělávání přispět k boji proti změně klimatu. Debatující upozornili na to, že školní kurikula v téměř všech členských státech EU zahrnují výuku o změně klimatu zejména v rámci zeměpisu, o poznání méně států ale nabízí interdisciplinární zelenou výuku (1 ze 3). Členské státy by také měly zahrnout zelenou výuku do nejnižších stupňů vzdělávání a vytvořit konkrétní rámec kompetencí za účelem hodnocení implementace evropského rámce GreenComp na národní úrovni.

V posledním panelu se hosté věnovali současným výzvám ve vzdělávání a výhledům do budoucna. Diskutovali o digitalizaci, kompetencích, moderních školách odrážejících multikulturní prostředí, dostupné a kvalitní péči, vzdělání pro nejmladší děti (0-3 let) a poskytnutí mimoškolních aktivit pro všechny za účelem zajištění rovných příležitostí.

Priority švédského předsednictví v oblasti vzdělávání

Odpolední program uzavřela plenární debata o integraci ukrajinských studentů a žáků do vzdělávacích institucích v EU. Během ní byly představeny jak celoevropské iniciativy (směrnice o dočasné ochraně, praktický manuál pro školní rok 2022/23, podpora v rámci Erasmus+), tak konkrétní kroky členských států.

Poté dostala slovo švédská ministryně školství Lotta Edholm, která představila priority švédského předsednictví Rady EU pro nadcházející půlrok v oblasti vzdělávání: pokračování v realizaci Evropského vzdělávacího prostoru do roku 2025 a automatického vzájemného uznávání diplomů, implementace Evropské strategie pro univerzity a zelené a digitální transformace. Summit uzavřela komisařka Mariya Gabriel, která zdůraznila, že je nezbytné pokračovat ve spolupráci a využívat plný potenciál grantů a Doporučení Evropské komise, jež jsou pouhými nástroji k dosažení ambiciózních cílů v oblasti vzdělávání.

Záznam celého Summitu rozdělený dle jednotlivých částí je k dispozici na platformě Evropského prostoru vzdělávání.