„Otevřenost světu je nutností.“ Rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký o akademické misi v Asii a budoucnosti českých univerzit

Rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký o nové spolupráci v Asii, výzvách internacionalizace a VŠ vzdělávání.

České univerzity podnikly na jaře významnou cestu do Asie, kterou zorganizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) pod hlavičkou inciativy Study In Czechia. Delegace rektorů a prorektorů navštívila Tchaj-wan, Japonsko a následně představila české vysoké školství také na světové výstavě EXPO 2025 konané v Ósace. Šlo o dosud největší akademickou misi v regionu, která posílila mezinárodní spolupráci a otevřela nové možnosti pro studenty i výzkumníky. O zkušenostech z mise a o tom, jak do ní zapadá strategie Ostravské univerzity (OU), jsme hovořili s jejím rektorem Petrem Kopeckým.

Ostravská univerzita už má řadu partnerství s asijskými univerzitami (Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan). Jaké příležitosti jste viděl v účasti na této národní akademické misi?

Je toho více. Jednak se můžeme potkat se stávajícími partnery v jejich domácím prostředí a rozšířit spolupráci. Mise na rozdíl od veletrhů vysokoškolských institucí umožňuje poznat více zástupců a akademiků dané univerzity, což otevírá prostor k detailnějším diskusím o konkrétních formách spolupráce.

Také jsme se osobně setkali s univerzitami, s nimiž letos zahájíme spolupráci v rámci kreditové mobility, či s univerzitou, se kterou připravujeme double degree program. Skvělé je, že díky DZS se můžeme potkat se zástupci mnoha univerzit na jednom místě během jediného dne. Významnou přidanou hodnotou je i networking v rámci české delegace, tedy setkávání se zástupci jiných českých univerzit a DZS.

Jak misi hodnotíte? Naplnila vaše očekávání a cíle?

Ano, mise naplnila cíle i očekávání – jak prohloubení stávající spolupráce, tak jednání směřující k novým smlouvám. Domluvili jsme se například na konkrétních krocích k propagaci tchajwanských a japonských univerzit směrem k našim studentům prostřednictvím webinářů s jejich koordinátory.

Během několika dní jste absolvoval desítky jednání s tchajwanskými a japonskými partnery. V jakých oblastech jste viděl největší prostor pro spolupráci?

Například výměnu studentů, krátkodobé studijní programy – letní školy (zejména japonské univerzity), možnost přípravy double degree programů inovativních v českém kontextu nebo tandemovou výuku společných předmětů online.

Co bylo pro Ostravskou univerzitu na této misi nejatraktivnější?

Naším dlouhodobým cílem je rozšíření semestrální výměny studentů, ale rádi prozkoumáme i další zmíněné možnosti. Předběžně zvažujeme také společný krátkodobý program s kolegy z jiných českých univerzit, který by mohla hostit pokaždé jiná instituce.

Na setkáních zazněly i některé výzvy a bariéry – například nedostatek programů v angličtině. Diskutovali jste o tom podrobněji?

Ano, diskutovali. Lépe jsme porozuměli tomu, jakým způsobem jsou tvořeny programy pro přijíždějící studenty. V návaznosti na to přehodnotíme způsob, jakým propagujeme zejména japonské univerzity mezi našimi studenty. Kromě nedostatku kurzů v angličtině je výzvou také výuka smíšených skupin, protože zahraniční studenti neabsolvují vždy kurzy společně s japonskými.

Jaký byl přístup tchajwanských a japonských univerzit? Lze je v něčem porovnat?

Ostravská univerzita přijímá více studentů z Tchaj-wanu než z Japonska. Tchaj-wan na mě působí otevřeněji. Japonsko se otevírá pomaleji, což dokládá i nižší nabídka předmětů v angličtině a menší ochota japonských studentů vyjíždět do zahraničí, včetně doktorandů.

Jakým způsobem přistupujete k podpisu memorand o porozumění (MoU)? Vnímáte rozdíly oproti partnerům z Asie?

MoU podepisujeme na úrovni rektora, protože následnou výměnu studentů podporujeme prostřednictvím našeho vlastního programu VIA, který je administrativně i finančně zajištěn centrálně. Reciprocita v počtu výměnných studentů definovaná v navazujícím Exchange agreementu se tak naplňuje snadněji, pokud výměnu umožníme napříč fakultami. Fakulty si však mohou sjednávat i svá vlastní MoU – nijak jim v tom nebráníme.

Jaké kroky nyní plánujete po návratu, abyste na misi co nejlépe navázali?

Po návratu z Asie jsme kontaktovali všechny univerzity, se kterými jsme se setkali, abychom co nejrychleji naplnili to, na čem jsme se dohodli. Některé univerzity se navíc zúčastní veletrhu EAIE ve Švédsku, kterého se Ostravská univerzita pravidelně účastní. Chceme tuto příležitost využít k další přípravě a posunutí spolupráce.

Proč je pro univerzitu důležité udržovat partnerství s Tchaj-wanem a Japonskem a jak to zapadá do vaší strategie internacionalizace?

Podobně jako mnoho dalších evropských univerzit se OU ve své strategii internacionalizace zaměřuje na posilování globálních vztahů a spolupráce s akademickými institucemi po celém světě. Partnerství s renomovanými institucemi na Tchaj-wanu a v Japonsku posiluje reputaci univerzity na globální úrovni. Pro zahraniční studenty z těchto zemí je navíc Česko atraktivní možností pro studium. Udržování partnerství umožňuje studentům OU účastnit se výměnných programů, stáží a letních škol, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu práce.

Jak vypadá vaše spolupráce s univerzitami z jiných regionů, například USA, Latinské Ameriky nebo Afriky?

Na americkém kontinentu máme také řadu partnerů. V případě USA spolupráci v poslední době komplikují nejistoty vyvolané kroky Trumpovy administrativy vůči terciárnímu vzdělávání. Afriku považuji za otevřený a perspektivní region. S některými zeměmi už máme čilé styky, zejména díky projektům kreditové mobility a aktivitám děkana lékařské fakulty Rastislava Maďara.

Jaký dopad má podle vás zahraniční spolupráce univerzit na samotnou instituci, akademické prostředí a studenty?

Mottem OU je Univerzita otevřená světu, pracující pro region. Pokud chceme jít s dobou, tato otevřenost je nutností. Zahraniční spolupráce univerzit má široký a mnohostranný dopad – ovlivňuje instituci, akademické prostředí i samotné studenty. Tyto dopady jsou pozitivní a dlouhodobé. Střetávání se s jinými kulturami a názory považuji za nesmírně důležité a plodné. Lidé s mezinárodními zkušenostmi se lépe orientují ve složitém světě a netrpí tolik strachem z neznámého.

Posilování mezinárodních vztahů zajišťuje kvalitní výzkum, inovace, rozmanitost a konkurenceschopnost, a zároveň poskytuje studentům cenné zkušenosti a kariérní příležitosti. V konečném důsledku přispívá k tomu, aby univerzity v Česku i na celém světě byly součástí globálního akademického a výzkumného společenství. V širším kontextu internacionalizace pak vytváří protiváhu rostoucím národoveckým a izolacionistickým tendencím.

Kde vidíte největší potřebu, aby se české univerzity internacionalizovaly?

Mezinárodní rozměr je pro univerzity v Česku klíčový pro zajištění konkurenceschopnosti a relevantnosti na globální akademické a výzkumné scéně. Úspěšná internacionalizace vyžaduje komplexní přístup – kvalitní výzkum, podporu mobility, jazykovou a kulturní otevřenost, včetně budování dvojjazyčné univerzity. Univerzity, které dokážou tyto faktory spojit, se budou schopny etablovat jako významní hráči na světové scéně.

Proč je podle vás důležité, aby se Česko na světové výstavě EXPO prezentovalo také prostřednictvím vzdělávání?

Prezentace univerzit na Expo je příležitostí zviditelnit se na globální úrovni, přitáhnout nové studenty a budovat mezinárodní partnerství. Taková účast přispívá nejen k rozvoji univerzit, ale i k posílení obrazu naší země na mezinárodní scéně. V této souvislosti zmíním dojem z italského pavilonu, který patřil k těm nejlepším – vedle rukopisu Leonarda da Vinciho zde běžela projekce o Itálii jako zemi zaslíbené výzkumu a vzdělávání, kterou připravila Italská konference rektorů. Rád bych jednou viděl něco podobného i v českém pavilonu.