Na vyvracení konspiračních teorií je potřeba se připravit. Patrik Kořenář o dezinformacích

Školy mohou podle Patrika Kořenáře přispět k tomu, aby lidé nevěřili konspiračním teoriím a naučili se držet si od nepravd odstup.

„Emoční odstup, nenaskočit na titulek, podívat se na zdroje a jaká je rétorika. To je spousta věcí, které se dají naučit relativně snadno a mohly by být součástí základní mediální gramotnosti napříč předměty. Od dějepisu, po češtinu, přeš přírodní vědy,“ nastiňuje Patrik Kořenář, jak by mohla vypadat ideální průprava ještě ve školních lavicích.

Vyprávění příběhů je dobrou zbraní proti konspiračním teoriím a dezinformacím, důležité je ale znát fakta. Při vyvracení nepravd je taky podle Kořenáře zásadní studium samotného vzniku konspirační teorie a jejího „mikrosvěta“. Sám Patrik Kořenář říká, že do některých diskusí je lepší se nepouštět, druhá strana totiž protiargumenty nechce přijmout.

Důležitost odstupu

Jedním z hlavních principů, jak se proti dezinformacím a stále bulvárnějším titulkům médií bránit, je nechat si čas se nad nimi zamyslet. „Když vidím něco super pozitivního nebo super negativního, tak si dám odstup. Řeknu si ‚hele, počkat‘ a řeknu si ne, je to jen titulek,“ popisuje Kořenář.

Nejen tato úskalí konspiračních teorií jsme probrali v novém díle podcastu Projektor. Pusťte si i další díly Projektoru pro více inspirativních příběhů. Zajímají vás příběhy studentů, stážistů, učitelů a dobrovolníků, kteří vyjeli do zahraničí na zkušenou? Nalaďte si náš druhý podcast Za hranicí a už vám ze světa mezinárodního vzdělávání nic neunikne.