Konference Kurikulum 2023 propojila domácí i zahraniční odborníky ve vzdělávání

V Praze proběhla konference s mezinárodní účastí k tvorbě a změnám vzdělávacích obsahů Kurikulum 2023.

Minulý týden proběhla konference Kurikulum 2023 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kterou jsme spolupořádali, týkající se problematiky revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Akci zahájil spolu s Ivem Jupou, ředitelem NPI ČR, Michalem Nedělkou, děkanem PedF UK i státní tajemník MŠMT Ondřej Andrys, který zdůraznil její důležitost: „Nastavení vzdělávacího obsahu je velmi důležitou složkou v mozaice kvalitního a efektivního vzdělávacího procesu, přičemž představy o tom, jaký by ten obsah měl být, se napříč společností různí. I proto je dobře, že máme příležitost diskutovat o pojetí kurikula v mezinárodní perspektivě a usilovat o to, aby se naše pohledy co nejvíce sbližovaly. Je velmi důležité, aby úpravy vzdělávacích programů reflektovaly vývoj společnosti a její proměnu a umožňovaly rozvoj relevantních znalostí, dovedností a kompetencí dětí a žáků směrem k maximální využitelnosti v nejistém a proměňujícím se světě,“ uvedl ke probíhající revizi. (zdroj: MŠMT)

Cílem této konference bylo propojit domácí i mezinárodní aktéry revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, členy odborných skupin a další účastníky na všech úrovních vzdělávací politiky, kteří se zapojili do diskusí o této revizi. Účastníky také seznámila s aktuálními zahraniční trendy a nabídla jim prostor pro výměnu dosavadních zkušeností v rámci seminářů. Díky možnosti událost streamovat z ní mohli benefitovat i ředitelé a zřizovatelé středních, základních a mateřských škol, vzdělavatelé učitelů, či další zájemci z řad organizací a institucí aktivních v oblasti vzdělávání. Můžete si ji též pustit ze záznamu.

Letošního setkání Kurikulum 2023 se účastnili řečníci z četných evropských zemí, např. Irska, Velké Británie, Nizozemí či Finska. Tiina Soini z Tampere University, host právě z Finska, představila závěry z výzkumů týkající se úrovně zapojení pedagogů, které je zásadní pro implementaci jakékoli změny. Právě oni jsou těmi, kteří interpretují a realizují kurikulum či nařízení, jsou ve přímém kontaktu s žáky, rodičmi a dalšími pedagogy. Jednou z hlavních myšlenek, kterou Soini představovala, je role a motivace pedagogů. Finské vzdělávání reflektuje trendy potřebných dovedností pro 21. století i současných globálních politik. Příspěvky Christophera Chapmana z University of Glasgow a Marka Priestleyho z University of Stirling reflektovaly sítě aktérů v pedagogice na příkladu výzkumů anglických, skotských a velšských škol. Podobně jako Soini ve svém příspěvku zdůrazňovali důležitou roli učitelů jako aktérů jakékoli změny.

Kontrastem byly příspěvky Štefana Porubského a Marty Kměť, představující “Poučení z reforem kurikula ve střední Evropě / zemích Visegradu po roce 1989”. Porubský kromě historických proměn analyzoval současnou situaci, kdy maďarské školství prošlo konzervativní reformou, v polském školství nejspíš ke konzervativním změnám dojde; české školství aktuálně systémovou reformou prochází, a na Slovensku s ní začínají. Kmeť navázala konkrétním příkladem proměny polského vzdělávacího systému se shrnutím nejzásadnějších transformací na strukturální, organizační i obsahové úrovni.

"Očekáváme, že tato konference nám pomůže inspirovat se v tom, jak tyto základní stavební kameny a hodnoty vzájemně propojovat a zároveň přemýšlet o jejich následné implementaci do škol," shrnul dosavadní vývoj a očekávání do budoucna Ředitel Národního pedagogického institutu ČR Ivo Jupa. (zdroj: MŠMT)