Jakým způsobem se pandemie COVID-19 podepsala na osobní pohodě a wellbeingu dětí ve školách?

Důležitým tématem Evropského vzdělávacího summitu 2021 byl i tzv. wellbeing (dobré životní podmínky, blaho a duševní a fyzická osobní „pohoda“) ve školách. Zástupci Evropské komise v jedné panelové debatě diskutovali o tom, co vlastně znamená wellbeing ve školách a shodli se na tom, že tento pojem v sobě zahrnuje jak všeobecnou spokojenost, tak školní výsledky a úspěchy, ale i vztahy se spolužáky, spolužačkami a učiteli. Důležitou roli hraje samozřejmě i to, z jakého socioekonomického prostředí děti pocházejí. Známkou a důsledkem chybějícího wellbeingu ve školách je pak často šikana nebo absence ve vyučování. Následně uvedli, že Finsko, Estonsko, Dánsko a Španělsko osobní pohodu dětí ve školách dokonce pravidelně monitorují prostřednictvím průzkumů. 

Themis Christophidou (GŘ EAC, EK) představila Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2021, který každoročně shrnuje vývoj vzdělávacích politik na úrovni EU a v jednotlivých členských státech. Letošní Monitor se zaměřil na wellbeing ve školách a vliv pandemie na něj. Pandemie má za následek vyšší počet úzkostí, depresí a větší izolaci a osamění dětí. Navíc se ukázalo, že nerovnosti mezi dětmi se ještě prohloubily. Pandemie měla největší dopad na duševní pohodu a wellbeing znevýhodněných dětí majících horší socioekonomické zázemí, pro které např. škola představuje jediné místo, kde dostanou teplé jídlo, což samozřejmě během distančního vyučování možné nebylo.  

Distanční online vyučování a problémy s připojením, nebo dokonce celková absence počítače v některých rodinách, navíc ještě prohlubovaly rozdíly mezi dětmi a současně zvyšovaly jejich stres. Monitor 2020 sledoval právě vliv distančního vyučování na wellbeing a osobní pohodu dětí během pandemie. Bartek Lessaer (GŘ EAC, EK) nicméně zdůraznil, že některé děti na online výuku mohou reagovat pozitivně – např. introvertní děti nebo ty prožívající úzkost, neboť jim odpadá stres z interakce se spolužáky a spolužačkami, nebo děti, které jsou v oblasti technologií a počítačů velmi šikovné a mohou v tomto nyní vynikat. Lessaer proto podtrhl, že je potřeba upustit od předsudku, že online vyučování automaticky znamená méně oblíbenou formu výuky. Všechny děti to tak totiž vnímat nemusí.  

Monitor dále ukazuje, že učební pokroky v základních dovednostech (čtení, psaní, počítání) u malých dětí byl v době pandemie pomalý, viz data z roku 2020. Christophidou podtrhla, že je však příliš brzo zhodnocovat dopad pandemie na osobní pohodu dětí. Dále řekla, že je potřeba poskytnout dostatečnou podporu jak dětem, tak i vyučujícím, snížit rozdíly mezi dětmi a v oblasti vzdělávání aplikovat ucelenější přístup. Také vysvětlila, že právě kvůli dopadu pandemie na wellbeing dětí a mládeže byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže.  

Susanne Conze (GŘ EAC, EK) navázala na Christophidou a uvedla, že znevýhodněné děti dosáhly pouze 85 % očekávaného pokroku v učení a že na toto je potřeba se zaměřit. 

Programy a opatření na podporu wellbeingu ve školách  

Osobní pohodě dětí ve školách byla věnována i panelová diskuze „Teachers’ and students’ well-being“, během níž byly sdíleny příklady dobré praxe programů zaměřených na duševní zdraví, sociální a emocionální učení, pohodu a prevenci šikany ve školách. Tyto programy a strategie mají za cíl zvýšit nejen osobní pohodu dětí a vyučujících, ale i šance dětí a mládeže na úspěch ve škole a v pozdějším životě. Norma Foley (ministryně školství, Irsko) uvedla, že wellbeing je součástí národního vzdělávacího plánu jako důležitá prevence a je mu v irském školství vyhrazen konkrétní čas. Ben Weyts (ministerstvo školství, Vlámsko, Belgie) představil mobilní aplikaci AppWel, která je v současné době používána ve vlámských školách a umožňuje několikrát za rok provádět průzkum o osobní pohodě žáků a žákyň. Sesbíraná data jsou pak využita jak na úrovni škol, tak v rámci jednotlivých tříd. Dalším opatřením pro podporu wellbeingu je pak založení hned šesti styčných kanceláří pro duševní zdraví, a to ve všech studentských městech ve Vlámsku.