Investice do zahraničních studentů se Česku mnohonásobně vrátí. Klíčem je spolupráce vysokých škol, státu a byznysu

Zástupci ministerstev, vysokých škol i odborných institucí jednali o tom, jak zlepšit podmínky pro zahraniční studenty v Česku.

Zvyšují mezinárodní studenti a studentky kvalitu českých vysokých škol? Mají studenti a absolventi ze zahraničí pozitivní dopad na veřejné finance a pomáhají transformovat českou ekonomiku směrem ke vzdělanostnímu, modernímu modelu? Potřebuje český stát a společnost zahraniční absolventy?

Konference k zahraničním studentům, kterou minulý týden vedle Domu zahraniční spolupráce (DZS) zorganizovala Rada vysokých škol, Univerzita Karlova a Anglo-americká vysoká škola, ukázala, že v odborných, akademických, politických a podnikatelských kruzích už nějakou dobu panuje ve výše položených otázkách shoda. Česko zahraniční studenty a absolventy potřebuje. Debata všech klíčových aktérů se posunula do další fáze, tedy k identifikaci konkrétních systémových bariér brzdící celý proces a k otázce, jak společného cíle dosáhnout.

Investice do zahraničních studentů se vrací už za dva roky. Jsou také odpovědí na demografickou krizi

Česko na první pohled patří podílem zahraničních studentů na celkovém počtu studujících v evropském, ale i v celosvětovém srovnání k výraznému nadprůměru. Na tuzemských vysokých školách jich máme 18 %, tedy vzhledem k počtu všech studentů vysokých škol poměrově více než má například Francie, Německo nebo Polsko. Ovšem v kontextu domácích i globálních vzdělávacích, ekonomických a demografických trendů se ukazuje, že Česko potřebuje procentuální podíl navýšit alespoň na 30 %. „Česko se každoročně potýká s úbytkem populace o 20 tisíc lidí a čelí poklesu vysokoškolských studentů, jejichž počet se od roku 2010 snížil o téměř 85 tisíc. Proto představují zahraniční studenti klíčovou součást strategie udržitelného rozvoje. V Evropě aktuálně studuje přibližně polovina všech zahraničních studentů na světě, a ačkoliv si Česko v rámci kontinentu vede nadprůměrně, počty zahraničních studentů v okolních zemích rostou rychleji. Je proto třeba aktivně usilovat o jejich přítomnost, abychom zůstali konkurenceschopní,“ vysvětlila Soňa Lippmann, vedoucí sekce analytické a komunikační DZS.

Jak dále v rámci svého příspěvku na nejnovějších datech ukázala, studenti ze zahraničí přinášejí českému vzdělávání a celé společnosti nemalé benefity. Vysoké školy se díky nim internacionalizují a zkvalitňují, vedle toho přinášejí školám přímé finanční prostředky v případě placených programů. Dále zahraniční studenti podstatně přispívají ekonomice v tom nejširším slova smyslu. Do HDP Česka přinášejí svými výdaji za ubytování, cestování, každodenní nákupy apod. až 17 miliard Kč ročně a nepřímo přispěli k vytvoření až 6 tisíc pracovních míst. Náklady na jejich studium pro státní rozpočet se pohybují okolo 4,2 miliard ročně (v tom jsou zahrnuty platby za studenty, jako je zdravotní péče nebo stipendia), ale tato částka se proporčně výrazně neliší od nákladů na české studenty.

Otázce ekonomických dopadů zahraničních absolventů se věnoval ve svém příspěvku Jan Indráček, výkonný ředitel inciativy 2. ekonomické transformace sdružující osobnosti české podnikatelské scény. Achillovou patou české silně průmyslové ekonomiky je absence kvalifikovaných pracovníků pro obory s přidanou hodnotou. „Eurostat potvrzuje, že jsme nejprůmyslovější zemí EU, zároveň ale patříme mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělané populace. Pokud chceme dohnat západní země a přestat se spoléhat na montážní ekonomiku, je nutné zaměřit se na přilákání a udržení talentů, včetně zahraničních studentů, kteří mají potenciál zůstat a přispět k ekonomickému růstu,“ vyzval Indráček. Investice do propagace vysokých škol v zahraničí, efektivního náboru a vzdělávání zahraničních studentů se v případě jednoho studenta vrátí už za půl roku až 2 roky.

Adaptace v novém prostředí a klíčová role univerzit

Jak uvedl během konference ředitel DZS Michal Uhl, problém spočívá v komplexnosti celého procesu. Cesta zahraničního studenta – od výběru studijní destinace, přes vyřízení studentských víz, uznání jeho předchozího studia, integraci do české společnosti až k nalezení vhodného zaměstnání po absolvování studia – vyžaduje v každé fázi souhru hned několika resortů. Cílem je nastavit co nejpříznivější podmínky pro uchazeče, studenty i absolventy, a to jak pro jejich život, tak pro studium.

Proč je nezbytné mít při zvažování celé problematiky na paměti především toho nejdůležitějšího aktéra, doložili samotní zahraniční studenti pozvaní na konferenci. „Rozhodla jsem se pro studium medicíny v Česku, protože má tento obor ve světě silnou reputaci. K rozhodnutí mi pomohly i zkušenosti starších spolužáků. Prvotní kulturní šok byl obrovský, ale nakonec se mi i díky školnímu orientačnímu programu podařilo adaptovat,“ řekla Fatima Ahmed, studentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy z Pákistánu, která se po absolvování plánuje zapojit do lékařského výzkumu v rámci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Podobně hovořil i ukrajinský student Michail Fedorov, student pražské DAMU, který by rád v Česku zůstal. Oba shodně označili zdlouhavý vízový proces za nejnáročnější moment celé dosavadní zkušenosti. Přítomní zástupci vysokých škol, tedy Malvína Krausz Hladká (UK), Richard Olehla (AAU) a Mariana Tesařová (VUT) se v debatě shodli, že integrační a adaptační nástroje univerzit by měly tvořit nezbytnou výbavu moderní globální vysoké školy. „Internacionalizace není jen o přijímání studentů, ale o vytváření širšího ekosystému, který zahrnuje spolupráci s agenturami, stáže, letní školy, výměnné programy a propojení se soukromým sektorem,“ uzavřel Richard Olehla.

Spolupráce ministerstev a vysokých škol: fast-track víza, národní stipendia a podpora integrace

Panelová diskuse zástupců ministerstev potvrdila, že příchod zahraničních studentů do Česka má významné přínosy, ale současný systém náboru a integrace naráží na řadu překážek. Klíčovými tématy byly zrychlení vízových procesů, zajištění kvalitního výběru studentů, podpora jejich setrvání po studiu a přizpůsobení trhu práce, aby si talentované absolventy země udržela. Zástupci ministerstev se shodli, že se Česko neobejde bez migrace – klíčové je však zajistit, aby si zde talentovaní studenti našli uplatnění a zůstali i po absolvování studia.

Jedním z nejdiskutovanějších bodů bylo zefektivnění vízové politiky. Ministerstvo zahraničních věcí i ministerstvo vnitra se shodují, že současné administrativní mechanismy představují pro příslušné úřady značnou zátěž. Proto se hledají cesty, jak celý proces zefektivnit. Podle Martina Smolka (MZV) by mohla pomoci nejen plánovaná digitalizace, ale i užší spolupráce s vysokými školami při předvýběru uchazečů. Pavla Novotná (MV) upozornila, že aktuálně je zamítnuta přibližně čtvrtina žádostí o studentská víza, což signalizuje prostor pro zlepšení.

„Cílem je snížit tento podíl na maximálně pět procent, ale k tomu potřebujeme úzkou spolupráci s vysokými školami, které zajistí lepší prověřování uchazečů už v přijímacím řízení,“ uvedla Novotná. Podle výzkumné zprávy DZS považuje až 72 % zahraničních studentů vízový proces za náročný. V debatě zazněly návrhy na jeho zefektivnění, včetně zavedení „fast-track“ systému pro výjimečné studenty, o které mají vysoké školy zájem, podobně jako dnes funguje režim „Student“. Tento model by umožnil rychlejší vyřízení víz, přičemž jeho realizace by vyžadovala úzkou spolupráci mezi státními institucemi a akademickou sférou.

Důležitým tématem byla i finanční podpora zahraničních studentů. Jednou z možností je zavedení nového státního stipendijního programu, který by cílil na vysoce motivované studenty zejména ve STEM oborech. „Máme šanci investovat desetikorunu a sklidit stovku, ale otázkou je, kolik takových studentů si můžeme dovolit podpořit,“ řekl Jaroslav Miller z ministerstva školství.

Potenciál je velký. Bez spolupráce a politické vůle ho nevyužijeme

„Stát tvoří lidé a my se dnes nacházíme v situaci, kdy probíhá globální boj o inteligenci. Není otázkou, zda zahraniční studenti mají v Česku být, ale jak zajistit, aby zde skutečně studovali a zůstali,“ orámoval závěrečnou panelovou debatu Michal Uhl. Shoda mezi panelisty panovala v tom, že klíčem k úspěchu je nejen rychlejší vízový proces a efektivnější uznávání předchozího vzdělání, ale také změna struktury české ekonomiky, která v současnosti mnohým absolventům nenabízí dostatečně atraktivní kariérní příležitosti. „Pokud nezměníme přístup k internacionalizaci, budeme i nadále ekonomicky závislí na montážním průmyslu s nízkou přidanou hodnotou,“ vysvětlil David Müller z ministerstva průmyslu a obchodu.

Přesto však Česko nabízí obrovský potenciál – představuje skvělé místo pro život a studium, což potvrzuje i již zmíněný průzkum DZS mezi zahraničními studenty. To na konferenci potvrdila Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy: „Nejenže nabízíme kvalitní vzdělání za dostupnou cenu, ale naše univerzity jsou už nyní součástí prestižních mezinárodních aliancí, což nám otevírá dveře ke globálnímu akademickému uznání.“ Vysoké školy by měly hrát aktivnější roli v předvýběru kvalitních studentů a stát by měl umožnit rychlejší schvalování víz pro talentované uchazeče.  Pokud bychom měli parafrázovat slova ekonoma a člena NERV Daniel Münicha z úvodního panelu: bez politické vůle a bez široké spolupráce se neobejdeme a ničeho nedosáhneme.

Zdroje: Data a statistiky Domu zahraniční spolupráce, 2. ekonomické transformace, MŠMT