Co přinesla V4 konference na téma výzkumných kariér?
Diskuze se věnovala mezinárodním mobilitám, spolupráci akademického sektoru s dalšími odvětvími a genderové nerovnosti.
Dne 28. listopadu 2023 uspořádala kancelář CZELO společně s kancelářemi V4 Research & Innovation v Bruselu* půldenní konferenci na téma výzkumných kariér. Akce proběhla za podpory Young European Universities Network (YERUN) a přilákala okolo 50 účastníků.
V úvodu konference vystoupil Dario Capezzuto, Policy Officer z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) Evropské komise. Ta si je vědoma, že výzkumní pracovníci čelí ve svých profesních kariérách mnoha výzvám. Například více než 11 členských států EU bojuje s vysokou fluktuací výzkumníků a v konečném důsledku je v akademickém sektoru vyšší odliv talentů než jejich příliv. To má dále vliv na tzv. „odliv mozků“ (brain drain), se kterým Evropa dlouhodobě bojuje. Capezzuto dále představil politické nástroje, které se na evropské úrovni věnují výzkumným kariérám. Jedná se o následující: akce 4 ERA agendy (k ní se zavázalo 26 členských států a 4 asociované země k programu Horizont Evropa), návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje nový evropský rámec pro profesní dráhy ve výzkumu, nová Charta pro výzkumné pracovníky a Evropský rámec kompetencí pro výzkumné pracovníky (ResearchComp).
Dále následovalo představení jednotlivých panelistů. Pozvání přijali Johana Kotišová (CZ), Sofia Karina Trommlerová (SK), Piotr Wcisło (PL) a Sándor Laki (HU). Na prezentace navázala panelová diskuze, kterou moderovala Silvia Gómez Recio, Generální tajemnice YERUN.
Začátek diskuze se věnoval problematice mezinárodních mobilit. Diskutující se shodli na tom, že pro výzkumníky má mobilita zásadní význam, neboť jim přináší nové zkušenosti a umožňuje jim navázat důležité kontakty, jež mohou využít v budoucnu, například v rámci programu Horizont Evropa. Navzdory převládajícím pozitivním dopadům mezinárodní mobility však mají i své stinné stránky. Za příklad může sloužit administrativní složitost spojená s požadavky různých institucí. Problematické jsou také krátkodobé smlouvy, které představují významný problém pro výzkumníky. Omezení délky grantu a projektu brání vytvoření stabilního pracovního zázemí, a instituce často nemají finanční prostředky na poskytnutí trvalé pracovní smlouvy po skončení projektu. Tento nedostatek jistoty zaměstnání může mít negativní dopad na motivaci a produktivitu výzkumníků. S nárůstem věku výzkumníků se také mobilita stává komplikovanou vzhledem k jejich osobnímu životu, kdy se mohou potýkat s nutností relokace partnerů či celých rodin do zahraničí.
Diskuze pokračovala zaměřením na spolupráci akademického sektoru s dalšími odvětvími, například průmyslem. Ten ve většině případů nabízí výzkumníkům vyšší platové ohodnocení, než je tomu v případě akademického prostředí a dochází tak k odlivu kvalitních pracovníků. Debatující došli k závěru, že platy v akademickém sektoru musí být srovnatelné s ostatními sektory, jinak nemůžeme jako Evropa konkurovat výzkumným velmocím, jako jsou například Asie či Amerika. Diskuze se také zaměřila na to, jak výzkumníci vnímají práci mimo akademické prostředí a jak jsou vnímáni ve společnosti. Podle panelistů je práce mimo akademický sektor dynamičtější, ale zároveň více stresující. Mnozí se potýkají s předsudky vůči akademikům – jsou považováni za pomalé, nedůvěryhodné a úkoly problematizují.
Na závěr se diskuze zaměřila na genderovou nerovnost. Ženy se často musí rozhodovat mezi vědeckou kariérou a založením rodiny. Kvůli nepříznivému nastavení systému tak ztrácíme velkou část populace, která by se jinak mohla aktivně zapojit do pracovního procesu. Úplným závěrem debaty se účastníci shodli na tom, že výzkum a výzkumné kariéry potřebují více finančních prostředků a flexibility. Nízké finanční ohodnocení je velice problematické, zejména v případě mladých výzkumníků. Zároveň by nemělo být opomíjeno duševní zdraví – výzkumníci by měli být vnímáni jako lidské bytosti, nikoli jen jako lidský kapitál.
*V4 Research & Innovation v Bruselu - Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum (CZELO), Polská styčná agentura pro výzkum (PolSCA), Maďarská národní kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (NRDIO) a Slovenská styčná kancelář pro výzkum a vývoj (SLORD).