Co přinese očekávaná Evropská strategie pro univerzity?

Připravované strategii byla věnována jedna panelová diskuze Evropského vzdělávacího summitu 2021.

Ve čtvrtek 9. prosince 2021 se ve virtuální podobě uskutečnil čtvrtý Evropský vzdělávací summit. Jedna z panelových debat byla věnována také připravované Evropské strategii pro univerzity (ES4U), kterou Evropská komise plánuje zveřejnit v lednu 2022. Přípravu strategie konzultovala s více než 5 000 vysokými školami.

Na úvod představila komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel hlavní charakteristiky strategie. Jejím cílem je výrazně podpořit mezinárodní spolupráci univerzit a hlubší sdílení dobré praxe, osvědčených postupů i zdrojů mezi institucemi. To vše by mělo přispět k dosažení dalšího cíle strategie, a to posílení konkurenceschopnosti evropských vysokých škol na globální úrovni. Připravovaná strategie dále vnímá univerzity jako centrální hráče v procesu dosažení zelené a digitální transformace Evropy, bude jim proto poskytovat dostatečnou podporu, aby mohly tuto svou roli plnit.

Pilíře strategie

Gabriel nastínila také hlavní tři pilíře ES4U:

• Role univerzit při podporování evropského způsobu života prostřednictvím mezinárodní mobility a spolupráce prosazující demokratické hodnoty, inkluzivitu, akademické svobody a kvalitu.
• Umožnění univerzitám stát v centru zelené a digitální transformace, jelikož právě vysokoškolský sektor se podílí na vývoji nových technologií a inovativních řešení (včetně spolupráce v rámci lokálních ekosystémů). Posláním vzdělávacích institucí je zároveň vybavovat lidi potřebnými dovednostmi.
• Posílení konkurenceschopnosti evropských univerzit na globální úrovni a zvýšení atraktivity Evropy nejen coby perspektivní studijní a výzkumné destinace, ale také coby žádaného partnera v oblasti výzkumu a inovací.

Strategie je provázána s několika klíčovými iniciativami, mezi něž patří například Evropské univerzity – právě ty by měly sehrát zásadní roli v dosažení cílů strategie. Další iniciativou je zavedení Evropské studentské karty (ESC), jež bude uznávána všemi univerzitami a vysokými školami napříč Evropou a značně usnadní studentům i institucím administrativu, a tím i samotnou mobilitu a spolupráci. Další kroky se týkají např. jednotného evropského diplomu (European degree) či problematiky právního statusu aliancí Evropských univerzit.

Digitální kompetence, inovace i překlenutí internacionalizační propasti

Následovala diskuze o tom, jak posílit sektor vysokoškolského vzdělávání při zotavování se z dopadů pandemie a jak podpořit jeho dlouhodobou strukturální transformaci. Manuel Castells Oliván (ministr univerzit, Španělsko) nejprve směřoval pozornost k digitalizaci a kombinovanému učení (blended learning). Tato témata se ukazují být zásadní nejen v kontextu posledních několika měsíců, ale i vzhledem k dalšímu směřování vysokoškolského vzdělávání, jelikož pandemie ještě více prohloubila potřebu revidovat stávající modely a způsoby vzdělávání. Tato transformace se přitom netýká jen digitalizace, ale i rozvoje celoživotního vzdělávání, evropského přístupu k mikro-certifikátům či společných diplomů. Na této změně by měly spolupracovat vysokoškolské instituce z celé Evropy a vytvořit společný, avšak stále flexibilní, obecný evropský rámec.

Rozvojem digitálních kompetencí se zabývala také Maria Cristina Messa (ministryně univerzit a výzkumu, Itálie). Zdůraznila, že jedním z poslání univerzit je vybavovat lidi potřebnými dovednostmi a během pandemie se ukázalo, že klíčové jsou zejména ty digitální. Nová strategie pro univerzity by podle ní měla mimo jiné posilovat schopnost univerzit reagovat na nové výzvy i formy znevýhodnění studentů, aby dokázaly zajistit přístup ke vzdělávání pro všechny. 

Nikolai Denkov (ministr školství a vědy, Bulharsko) vidí v připravované strategii příležitost k překlenutí internacionalizační mezery mezi různými institucemi i regiony. Také Snježana Prijić-Samaržija (rektorka University of Rijeka, YUFE European University, Chorvatsko) věří, že větší propojení univerzit, jejich zdrojů a poznatků pomůže snížit řadu propastí a rozdílů napříč Evropou a regiony. Dotkla se také otázky ne/zapojení univerzit do aliancí Evropských univerzit a v tomto kontextu zmínila, že je důležité respektovat rozhodnutí institucí stát mimo aliance, ale zároveň je potřeba hledat způsoby spolupráce s nimi – nástrojem pro takovou spolupráci by mohla být právě tato strategie. Jejím cílem by mělo být umožnění strategičtějšího a ambicióznějšího vývoje evropského vysokoškolského sektoru.

József Bódis (ministr pro vysokoškolské vzdělávání, inovace a VET, Maďarsko) ocenil, že připravovaná strategie klade důraz také na synergie mezi vzděláváním a výzkumem a propojování programů Erasmus+ a Horizont Evropa (MSCA). Připomněl také iniciativu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT-HEI) zaměřenou na budování inovačních kapacit vysokoškolských institucí, která může být skvělým nástrojem pro hlubší začlenění univerzit do inovačního ekosystému.

Na závěr vystoupil Jakub Grodecki (ESU) jakožto zástupce studentstva a připomněl další důležitá témata, kterými je potřeba se zabývat – např. otázkou studentů v ohrožení či zavedením nástrojů pro hodnocení akademických svobod.