Ceny DZS

Artemis je webová aplikace, do které se mohou přihlásit zahraniční studenti přijíždějící na Univerzitu Hradec Králové (UHK). Je určená jak studentům v programu Erasmus+, tak studentům zapsaným do celých studijních programů. Po registraci si v ní studenti mohou nastavit datum a čas svého příjezdu do Česka a Artemis jim najde dobrovolníka neboli buddyho z řad českých a zahraničních studentů UHK. Buddy jim pomůže s prvními kroky na univerzitě a usnadní jim začlenění do českého prostředí. Zahraniční student tak může ještě před příjezdem do Česka získat důležité informace a univerzita dostane s předstihem potřebné údaje o přijíždějících studentech.
Pro realizaci projektu byl osloven student tehdy ještě bakalářského programu, Dominik Resl. Nejdříve shromáždil podněty a požadavky od studentů a pracovníků fakult, a na konci září 2022 začal programovat. Během necelých tří měsíců stihl zprovoznit funkce, jako je registrace zahraničních studentů, dobrovolníků a fakultních pracovníků; registrace událostí na univerzitě a akcí pro studenty včetně možnosti se na ně přihlásit; automatické přiřazování studentů k dobrovolníkům; filtrace a exportování všech uživatelů a akcí, nebo hromadné odesílání e-mailů. Aplikace byla spuštěna v lednu 2023 a za devět měsíců fungování se do ní registrovalo 313 studentů z 51 zemí světa. Další funkce a vylepšení Dominik doprogramoval během léta 2023. Během vývoje komunikoval s budoucími uživateli, především dobrovolníky, a zohledňoval jejich požadavky ve finální verzi aplikace.
Aplikace Artemis slouží nejen zahraničním studentům, ale i univerzitě, zejména pokud jde o hromadný sběr dat, jejich analýzu a vyhodnocení. Zjednodušuje také komunikaci UHK se studenty, které aplikace notifikuje. Systém je volně dostupný pro další vzdělávací instituce, které díky němu mohou organizovat své dobrovolníky a zahraniční studenty. V současné době aplikaci používají další dvě české univerzity a připravuje se její spuštění na dvou vysokých školách v Německu a Švýcarsku.

Projekt BoostEdU reagoval na mimořádnou výzvu v programu Erasmus+ z roku 2020 nazvanou Připravenost na digitální vzdělávání. Jeho cílem bylo zkombinovat a zdokumentovat pedagogické a technologické principy stěžejní pro rozvoj moderního digitálního vzdělávání, a navrhnout základní strukturu pro digitální uznávání výsledků vzdělávání. Toho bylo dosaženo vytvořením nebo přepracováním kurzů v různých odvětvích, vývojem a implementací vzdělávacích materiálů pro tyto kurzy, vyhodnocením zpětné vazby a shrnutím poznatků ve formě reportů a případových studií. V rámci projektu se konalo šest setkání, čtyři workshopy, dvě online školení a pět propagačních a diseminačních akcí.
Výsledkem intenzivní práce byly dva výstupy – metodologie digitálního vzdělávání a zpráva o digitálním uznávání výsledků vzdělávání. Náplní prvního z nich, Digital Education Methodology, bylo vyvíjet texty, videa, kvízy, interaktivní simulace, hry a další inovativní formy vzdělávacích materiálů. Tým BoostEdU zpracoval případové studie v osmi oblastech: modelování a řízení bioprocesů, aplikovaná matematika pro byznys, řízení kvality, politická komunikace a plánování, statistika a průzkum trhu, udržitelný leadership, základy matematiky pro (elektro)inženýry a využití technologie sledování pohybu očí při výuce. Pro druhý výstup, Digital Education Recognition, byla vypracována zpráva o současné situaci a potenciálu využití technologie „blockchain“ pro uznávání výsledků v terciárním vzdělávání ve čtyřech zúčastněných zemích. Součástí byl i teoretický koncept využití blockchainu v oblasti vzdělávacích certifikátů.
Největším přínosem projektu bylo sdílení nápadů a zkušeností, díky čemuž partnerské organizace vyvinuly nové digitální výukové aktivity a materiály, které studentům pomohly lépe pochopit probíraná témata.

Od října 2022 do května 2023 se studenti druhého ročníku Střední odborné školy logistických služeb v Praze účastnili mezinárodního projektu Code of Mystery. Šlo o eTwinningový projekt zaměřený na matematiku a gamifikaci, na kterém spolupracovalo více než 100 studentů z osmi škol v Česku, Slovensku, Turecku, Francouzské Guyaně, Španělsku, Portugalsku a Chorvatsku.
Studenti pracovali v národních a později i v mezinárodních týmech. Krok za krokem vytvořili tajemnou fiktivní detektivku. Podezřelá osoba (tajemný hrdina příběhu) cestovala do partnerských zemí a zanechala zakódované zprávy na historických a turistických místech. Studenti tato místa nejprve objevili tak, že je navštívili virtuálně, poté se dostali k zašifrovaným zprávám ukrytým v těchto místech a zprávy rozluštili pomocí šifrovacích metod. Po rozluštění všech stop pracovali v mezinárodních týmech na sestavení identikitu podezřelého, trasy jeho pohybu a podobně. Diskutovali o stopách a odhalili identitu podezřelého vyřešením záhadné události, která byla předmětem únikové hry. Následně prezentovali svá řešení v angličtině všem partnerům na mezinárodním online setkání. Před ukončením projektu navštívili turečtí studenti střední školu v Praze a spojili se online i s týmem na Slovensku. Součástí finálních aktivit byla hra s dekódováním zprávy a kvíz se zpětnou vazbou a hodnocením projektu.
Hlavními výstupy projektu byla digitální vzdělávací úniková hra, výstava, závěrečná e-kniha a video. Projekt je vynikající ukázkou multidisciplinárního přístupu k výuce – probíhal v informatice, matematice, angličtině i zeměpisu. Studenti si procvičili vlastní kreativitu a během luštění indicií rozvíjeli kritické a logické myšlení. Komunikovali v angličtině, dodržovali pravidla netikety, e-bezpečnosti a autorská práva.

Cílem projektu bylo rozvíjet matematickou gramotnost studentů na středních školách, zlepšit kvalitu výuky a spolupráci studentů s učiteli a v neposlední řadě propojit výuku matematiky s angličtinou a španělštinou. Partnerské organizace navázaly na předchozí úspěšnou spolupráci v projektu Math Excercises for You, za který v roce 2020 získaly ocenění Evropská jazyková cena Label.
V rámci projektu vznikly interaktivní materiály pro procvičování matematického učiva a pro efektivnější práci učitelů při přípravě testů a písemek. Hlavními výstupy jsou webové aplikace volně dostupné v pěti jazycích – češtině, slovenštině, polštině, angličtině a španělštině – na portálu math4u.vsb.cz.
Aplikace Math4Student Easy je určena k procvičování středoškolské matematiky. Obsahuje úlohy, které jsou řešitelné „z hlavy“ na mobilu nebo tabletu. Díky tomu ji mohou studenti používat kdekoli, třeba cestou do školy nebo o přestávce. Aplikace využívá databázi více než 2 000 otázek, která je rozdělena do 12 oblastí a 56 podoblastí. Studentovi následně vygeneruje interaktivní test podle jeho požadavků. Aplikace Math4Teacher umožňuje učitelům tvořit interaktivní testy a písemky z databáze téměř 6 000 otázek. Mohou tak připravit testy na míru jednotlivým třídám a díky okamžitému zpracování výsledků rychle reagovat na potřeby studentů a efektivně upravit výuku. Aplikace také umožňuje tvorbu písemek s dvěma variantami otázek. Aplikace Test4U pak propojuje učitele a studenty a umožňuje jim snadné vytváření, zadávání a hodnocení testů.
Projekt představuje významný krok k modernizaci matematického vzdělávání a podporuje zájem studentů o matematiku a další přírodní vědy. Důležitým prvkem je jeho multijazyčnost. Studenti si kromě matematiky procvičí i svoje jazykové dovednosti. Aplikace zároveň pomáhá s integrací cizinců, migrantů a výměnných studentů do výuky.

Planetária jsou unikátní audiovizuální zařízení pro propagaci vědy. Věnují se vzdělávání v technických a přírodních vědách, podněcují zájem o tyto obory a kritické myšlení veřejnosti. Projekt Vědci varují: Dostatečná, ale ne nadbytečná světla! spojil planetária a observatoře ze sedmi evropských zemí s cílem rozvíjet znalosti, dovednosti a sítě pedagogů a dalších pracovníků, kteří podporují vzdělávání dospělých.
Hlavním výstupem byl inovativní film Temná strana světla (Dark Side of Light) pro digitální planetária v tzv. fulldome formátu. Film upozorňuje diváky na naléhavé environmentální téma, kterým je ochrana tmavé oblohy a boj proti světelnému znečištění. Vysvětluje jim, proč je přirozená tma důležitá a jak je možné minimalizovat světelné znečištění v globálním i lokálním měřítku. Film je dostupný zdarma v osmi jazycích včetně češtiny na webu darksideoflight.eu, trvá 22 minut a vhodný je pro všechny diváky starší osmi let. Jeho zpracování a obsah jsou srovnatelné s programy velkých produkčních společností, které nejsou pro malá planetária z finančních důvodů vždy dostupné. 
Součástí projektu bylo také poznávání procesu tvorby inovativních fulldome programů ve velkých planetáriích; realizace, design a každodenní provoz interaktivních výstav nebo využívání digitální techniky. Krátkodobé aktivity zahrnovaly stínování v partnerských organizacích, sdílení know-how a osvědčených postupů při popularizaci vědy.
Výstupy projektu byly prezentovány zástupcům světových planetárií na akci Fulldome Festival Brno, které se zúčastnilo 200 návštěvníků z 23 zemí. Na festivalu bylo promítnuto 42 fulldome filmů, přičemž Temná strana světla se v diváckém hlasování umístila na pátém místě. Film byl propagován i online a na dalších akcích. Na festivalu dokumentárních filmů Astrofilm v Piešťanoch na Slovensku získal cenu diváků.

Projekt reagoval na rostoucí požadavky pro rozvoj digitálních dovedností studentů v oboru překladatelství a tlumočení s cílem připravit je na moderní výzvy v této oblasti. Vysokoškolským studentům poskytl praktické zkušenosti v oblasti translatologie a seznámil je s technologiemi používanými v překladu, což přispělo k jejich přípravě na budoucí kariéru překladatelů a tlumočníků. Partnerské univerzity zároveň usilovaly o zlepšení komunikace v oblasti překladu a tlumočení mezi studenty, univerzitami a veřejností.
Projekt se věnoval problematice strojového překladu a technických nástrojů pro překlad a tlumočení. Studenti se seznámili s různými CAT nástroji (Computer Assisted Translation) a s jejich pomocí zpracovávali komplexní reálné úkoly. Dále se věnovali současným informačním a komunikačním technologiím, potřebám na trhu s překlady a moderním nástrojům pro překladatelskou činnost. Projekt jim umožnil pochopit, jaké komplexní dovednosti potřebují pro transkulturní komunikaci a jakou roli budou hrát v překladatelských procesech při použití translatologických technologií. Studenti připravovali různé formáty vědecké komunikace včetně webových stránek, sociálních médií, moderace a přednášek. Učili se přitom komunikovat složité vědecké poznatky různým cílovým skupinám a laické veřejnosti.
Největším přínosem pro studenty byla možnost získat praktické zkušenosti v oblasti translatologie a strojového překladu, a to včetně simultánního tlumočení v různých jazycích v rámci hybridní konference, kterou sami organizovali a zajišťovali. Rozvíjeli tak svoje dovednosti v projektovém řízení, moderaci, psaní odborných textů a komunikaci v různých jazycích. Projekt dále umožnil propojení studentů z různých univerzit a stupňů studia, což posílilo a nadále posiluje síťování a spolupráci mezi studenty translatologie.

Mnohý učitel někdy něco podobného zažil – žák je nezvladatelný, třeba i agresivní k sobě i ostatním ve třídě, neustále vyrušuje. Nebo je naopak příliš tichý, pasivní a nezapojuje se do výuky. Žáci projevující se náročným chováním často zažívají ve škole neúspěch a nezřídka končí v ústavních zařízeních. Aby se dětem ve škole dařilo lépe, vytvořila nezisková organizace Society for All (dříve Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska unikátní vzdělávací program pro učitele.
Čeští pracovníci stážovali v dětském léčebném centru nedaleko Osla, kde se detailně seznámili s neurosekvenčním modelem, jehož základem je pochopení neurobiologického vývoje daného dítěte. Tento model pomáhá identifikovat chování, které dítě vnímá jako ohrožující, a zároveň pomáhá posilovat odolnost dítěte vůči zátěži. Projektový tým pak vypracoval celou řadu studijních a metodických materiálů včetně překladu a adaptace norské knihy Fra uro til ro na české prostředí. Na YouTube je možno zhlédnout tři vzdělávací videa.
Nedílnou součástí projektu pak byla školení pro učitele a další odborníky ve vzdělávání. Nácvik deeskalačních a regulačních technik pomáhá učitelům při zklidnění situace ve třídě. Zjišťují, že náročné chování dětí nemusí být schválnost, za kterou by je měli trestat. Naopak se může jednat o projev dlouhodobého traumatu. Citlivý a empatický přístup pedagoga má jednoznačně pozitivní dopad jak na konkrétního žáka, tak na celou třídu. Děti se pak cítí ve škole v bezpečí. Projekt má široký dopad na český vzdělávací systém, protože výstupy z něj se dostávají do škol prostřednictvím České školní inspekce a v doporučeních ministerstva školství. Society for All s novými metodami nadále pracuje, rozvíjí je a nabízí školení.

Evropská populace stárne a v Evropské unii roste potřeba zajistit kvalitní sociální péči o seniory včetně odborného školení pracovníků v tomto sektoru. Samotná dostupnost kvalitních kurzů ale není dostačující. Klíčová je i role lektorů, kteří odborná školení poskytují. Na tuto skutečnost reagovalo Vzdělávací centrum ACZ v Praze, které na podzim roku 2022 dokončilo rozsáhlý mezinárodní projekt Best Practices for Training of Senior Service Workers, zkráceně také zvaný ACE Trainer.
Tímto projektem ACZ navázalo na výsledky předchozí úspěšné spolupráce, v rámci které vznikl vzdělávací systém pro pracovníky pečující o seniory (Senior Service Worker Course). Kurz SSW je dostupný zdarma v šesti jazycích (čeština, němčina, maďarština, italština, litevština a angličtina) na webu acz-kurzy.cz/ace-trainer. Obsahuje sedm modulů doplněných pracovními listy. Další informační materiály jsou pak k dispozici v angličtině.
Hlavními cíli nového projektu ACE Trainer bylo zajistit špičkový profesionální rozvoj školitelů kurzu, podrobně rozpracovat výukovou metodiku a podpořit využívání kurzu v zapojených zemích. Těžištěm projektu byla série pěti týdenních strukturovaných workshopů zaměřených na výměnu know-how a sdílení osvědčených postupů. Každá partnerská organizace připravila a realizovala jeden workshop.
Absolvovalo je 66 školitelů a dalších odborníků, kteří se podělili o svoje profesní zkušenosti a dále rozvinuli svoje odborné dovednosti. Svými návrhy se také podíleli na dalším rozvoji kurzu SSW o nové výukové nástroje a metody. Účastníci workshopů hodnotili svoji zkušenost velmi pozitivně. Zlepšili se zejména v následujících oblastech: schopnost stanovit dobře definované, realistické cíle školení a ověřit jejich plnění; efektivní využívání didaktických principů ve vzdělávacím procesu; výběr vhodných aktivizačních metod ve školicí hodině.

Hlavním cílem tohoto výchovně-vzdělávacího programu bylo oživit a posílit zájem o studium českého jazyka a českých reálií u žáků a studentů ve školách v polském městě Zelov, kde žije početná komunita potomků českých emigrantů. Druhým cílem bylo seznámit účastníky programu s chybami a stereotypy ve vnímání cizích lidí, představit rozdíly v podobně znějících výrazech a naučit děti v mateřské školce vyslovovat běžné české výrazy a obraty (pozdravy, názvy oděvů a zvířat). Třetím cílem bylo aktivně zapojit polské studenty bohemistiky z Lodžské univerzity.
Vzdělávací aktivity a hry byly rozděleny podle věku a mentální úrovně žáků a studentů. Pro studenty lycea byla určena aktivizační hra „Poznáš svého souseda?“. Studenti měli za úkol pracovat v malých skupinách a odhadnout například věk, povolání nebo národnost neznámých a vzhledově odlišných lidí na fotografiích. Žáci základní školy dostali prezentaci s názvem „Falešní přátelé aneb rozumíme si?“. Na obrázkových příkladech viděli společné jazykové základy češtiny a polštiny. Zjistili, jaké jsou výhody i nevýhody všeslovanské slovní zásoby, které mohou vést k nedorozumění v komunikaci. Pro děti v mateřské školce univerzita zorganizovala zábavný program „Jak mluví krtek?“. Studenti bohemistiky nejprve sehráli s dětmi pohybové hry, poté jim přečetli pohádku Krtek a kalhotky v češtině i v polštině a ukázali na ní důležitost spolupráce nejen mezi zvířaty. Na závěr dětem vysvětlili některé neznámé české výrazy, které pak musely poznat a ukázat na obrázcích nebo na plyšových hrdinech.
Největším přínosem programu bylo obnovení spolupráce lektorátu českého jazyka se Sdružením Čechů v Zelově a také přímé zapojení místních studentů, pedagogů a lodžských studentů bohemistiky do vzájemné interakce a vedení vzdělávacího programu.

Cílem projektu byl rozvoj znalostí a dovedností v péči o osoby s demencí, a to zavedením inovativní metody Komunity přátelské demenci (Dementia Friendly Communities, DFC) do praxe Slezské diakonie a podobných zařízení v Česku obecně. Projekt reagoval na aktuální potřebu zajistit lidem s demencí důstojný život a podpořit jejich rodiny a komunity. Reflektoval také nutnost rozvíjet dovednosti a kompetence pracovníků v oboru včetně managementu a šířit osvětu o tomto tématu mezi laickou i odbornou veřejností. Slezská diakonie se přitom inspirovala osvědčenými postupy z praxe u partnerů v Itálii.
DFC je celosvětový koncept primárně zaměřený na důstojnost a respekt k člověku, cíleně pak k člověku se syndromem demence. Snaží se měnit povědomí a chápání této nemoci a jejích příznaků. Obhajuje kvalitu života, který nekončí stanovením diagnózy, nýbrž nastolením nové, jiné etapy života. Koncept se zaměřuje na blízké okolí, ve kterém člověk s demencí žije, a jeho učení a seznamování se s jejími příznaky a projevy. Věří, že strach, který z této nemoci člověk má, pramení z nevědomosti, proto se snaží edukovat širokou veřejnost.
Slezská diakonie vyslala zaměstnance na stínování do partnerské organizace Diaconia Valdese, která má s konceptem DFC bohaté zkušenosti. Dvě pracovnice z italské diakonie pak přijely do Českého Těšína, kde dále sdílely své know-how. Výsledkem spolupráce je přenos znalostí o metodě DFC do českého prostředí, což umožní zpracování komplexního projektu na další implementaci DFC, možnost učení se praxí a rozvoj nových znalostí a kompetencí zaměstnanců pracujících s lidmi s demencí a informování veřejnosti. Díky projektu došlo ke zlepšení kvality služeb poskytovaných Slezskou diakonií, která svoje poznatky sdílela mimo jiné na webu Eurodiaconie nebo s Českou alzheimerovskou společností.

Dobrovolníci v organizaci Lunaria se věnují především udržitelnému přístupu k životu a inkluzi. Misí organizace je pomoci vytvořit budoucnost, ve které lidé žijí v harmonii s přírodou a respektují se navzájem. Snaží se napomoci ochraně životního prostředí, uchovat lokální biodiverzitu a podporovat využívání obnovitelných přírodních zdrojů. Také se snaží propagovat udržitelný životní styl. Ve skanzenu, který je součástí organizace, učí širokou veřejnost o pozitivních vlivech tradičního venkovského života, tradičních řemeslech a ekologickém přístupu k životu.
Projekt je také zaměřen na sociální inkluzi, neformální demokratické vzdělávání a praktické zkušenosti. Lokální komunita čelí sociálním problémům, jako je například závislost na drogách a hazardu. Projekt umožňuje členům místní romské komunity, aby se zapojili, a získali tak cenné zkušenosti, které jim mohou v budoucnu napomoci například při hledání práce. Dobrovolníci se věnují práci na zahradě, těžbě starého dřeva v lesích, orání půdy a péči o lokální přírodu. Také mají možnost se zapojit do stavby a rekonstrukce historických budov z přírodních materiálů, jako je seno, dřevo nebo hlína. Další aktivitou, které se v rámci projektu věnují, je neformální výuka v místní škole.
Projekt pomohl místním mladým lidem, aby se lépe integrovali a socializovali v komunitě. Zapojení romské mládeže podpořilo v regionu toleranci a solidaritu vůči této minoritní komunitě. Mladí lidé si díky projektu zlepšili svoje měkké dovednosti, jako je například kreativita nebo kritické myšlení. Získali také základní pracovní návyky a nové dovednosti, které mohou využít v běžném životě. Lunaria tak dlouhodobě podporuje rizikové skupiny v regionu, které jsou kvůli vysoké míře nezaměstnanosti a chudobě vystaveny velkému riziku závislosti.

Konsent je nezávislá iniciativa zaměřená na práva žen se zvláštním důrazem na prevenci sexuálního násilí a obtěžování. Již od roku 2016 se věnuje osvětovým kampaním a neformálním způsobem tak boří mýty spojené s tématem souhlasu, hranic a respektu. Projekt Safe space: A Harassment-free Youthwork reaguje na zvyšující se četnost sexuálního zneužívání mládeže jak online, tak offline. Hlavním cílem projektu bylo vybavit pracovníky s mládeží kompetencemi a metodami, aby byli schopni vytvářet primární, sekundární a terciární prevenci sexuálního obtěžování. Dalším cílem bylo sdílet inovativní teorie, vzdělávací přístupy a nástroje, které mohou pracovníci s mládeží využít ke zlepšení práce s mladými lidmi. Díky projektu také vznikla síť pracovníků s mládeží, kteří se zabývají prevencí sexuálního násilí.
Hlavní aktivitou bylo sedmidenní školení pro třicítku pracovníků s mládeží z různých evropských zemí. Na školení se připravovali online v rámci diskuzí, workshopů a přednášek školitelů. Trénink účastníků probíhal metodami neformálního vzdělávání, které umožňovalo flexibilně reagovat na jejich potřeby a zájmy. Školení se nezaměřovalo pouze na problematiku sexuálního obtěžování, ale také na agresivní chování, genderově podmíněné násilí, genderové stereotypy, předsudky, šikanu, homofobii nebo transfobii. Vyškolení účastníci tak mohou pro mladé lidi vytvářet inkluzivnější a bezpečnější prostředí.
Jedním z hlavních přínosů projektu je vznik mezinárodní sítě pracovníků s mládeží, kteří se zabývají prevencí sexuálního násilí. Nové poznatky, zkušenosti a metody mohou sdílet dál, čímž zajistí udržitelnost celého projektu. Osvětu šířili například na akcích, které se konaly ve všech zapojených zemích, nebo online na sociálních sítích.

Nadační fond ATYP se řadu let věnuje osvětě o lidech s autismem, ADHD a dalšími duševními nemocemi. V rámci své činnosti podporuje také lidi, kteří pečují o děti s poruchami autistického spektra (PAS). Fond se rozhodl reagovat na výzvu Národního ústavu pro autismus, který vyhodnotil, že je v Česku potřeba vybudovat svébytnou skupinu sebeobhájců. Na podzim 2021 proto zahájil projekt Klíče k sebeobhájství, jehož cílem je dát mladým lidem s neurodiverzitou hlas a kompetence k tomu, aby mohli přispět k informovanosti o tomto tématu a podpořili vlastní inkluzi ve společnosti.
Sebeobhajoba je rozpoznání vlastních potřeb a jejich komunikace se světem a lidmi kolem sebe. Je to jasné určení vlastních hranic, které se ostatním nemusejí vždy líbit, ale mají své opodstatnění. Ve výchově ani v terapeutické praxi se důraz na poznávání a respektování vlastních potřeb zatím moc neklade. Hlavní aktivitou projektu byl kurz, který účastníky vzdělával v advokačních a prezentačních dovednostech tak, aby mohli o neurodiverzitě edukovat jak odbornou, tak laickou veřejnost.
V rámci něj proběhlo osm víkendových školení, která se věnovala tématům advokacie a sebeobhajoby, osobního rozvoje a digitální gramotnosti nebo práv osob se zdravotním postižením. Ve spolupráci se slovenským A Centrem došlo k propojení a podpoře sebeobhájců z České a Slovenské republiky. Kurz absolvovalo 24 mladých lidí z obou zemí, kteří měli na závěr příležitost prezentovat získané znalosti.
Jedním z výstupů projektu je sborník s tipy pro efektivní sebeobhajobu a rozhovory s lidmi na spektru, odborníky i zástupci neziskových organizací. PDF verze je volně ke stažení na webu Nadačního fondu ATYP. Kromě toho vznikla platforma beznavodu.sk, která slouží jako bezpečné místo pro sdílení zkušeností lidí s Aspergerovým syndromem a autismem a inspiruje k vzájemnému poznávání.

Hnízdo je spolek pro komunitní vzdělávání, který v Tišnově zřizuje tři alternativní školy. Dobrovolníci, kteří tam přijíždějí, mají možnost se zapojit do Montessori školy a školky, demokratické školy nebo do lesní školky. Hnízdo usiluje o pozitivní změny ve formálním i neformálním vzdělávání a nabízí místní komunitě kroužky, tábory i jednorázové akce. Cílem je, aby vzdělávání ve školách bylo mimo jiné respektující, solidární, sociálně inkluzivní, šetrné k životnímu prostředí, a aby přispívalo k výchově aktivních obyvatel nejen v regionu, ale i v Evropě.
Přítomnost zahraničních dobrovolníků na malém městě vystavuje místní komunitu množství jiných kultur a zvyků, což je motivuje ke studiu cizích jazyků i k větší otevřenosti a toleranci. Hnízdo pomáhá Tišnovské komunitě pozitivně vnímat zapojení mladých cizinců a přijímat je i s jejich odlišnostmi. Dobrovolníci během své práce získávají a rozvíjejí svoje znalosti, dovednosti a zkušenosti, což jim může v budoucnu pomoct třeba při hledání práce. Kromě toho, že se zapojují do života ve školách a asistují pedagogům, pořádají také odpolední neformální aktivity, věnují se přípravě letních příměstských i pobytových táborů a pomáhají s organizací nového školního roku. Tišnovským představují svoji kulturu a realizují i vlastní miniprojekty.
Školy zřízené Hnízdem jsou inovativní a dynamicky se vyvíjejí. Dobrovolníci mají příležitost vyzkoušet si různé alternativní pedagogické směry, a navíc se pohybují v prostoru, který byl vybudován přesně podle potřeb místních a který se mění podle toho, co je zrovna v komunitě zapotřebí. Rodiče dětí hrají v provozu škol a jejich vývoji důležitou roli, přítomnost zahraničních dobrovolníků tak podporuje aktivní zapojení celé komunity. Svou činností Hnízdo inspiruje i další organizace v okolí, aby se zapojily do evropských vzdělávacích programů.

Projekt klade důraz na aktivní zapojení žáků do řešení důležitých otázek běžného života. Partnerské školy jim chtěly ukázat, že jejich iniciativa má skutečný význam a že se mohou aktivně podílet na životě školy i svojí komunity. Hlavním partnerem projektu bylo Regionální poradenské centrum pro školní parlamenty, které má bohaté zkušenosti se zakládáním školních parlamentů a může pomoci i dalším školám při jejich zřizování. Projekt tak podpořil rozvoj demokratických postojů žáků a jejich kompetencí při rozhodování ve školním prostředí.
Koordinátoři projektu z pěti zemí se setkali nejprve v Praze na třídenním semináři, kde plánovali aktivity projektu. Přestože pandemie změnila harmonogram, průběh projektu to zásadně nenarušilo. Během následujících tří let se partnerské školy potkávaly online, později i prezenčně. Zpracovaly několik prezentací, knihu esejí My favourite politician, komiksovou knihu o právech dětí, instruktážní videa o fungování školních parlamentů i dokumenty pro zakládání nových parlamentů, které vedly k založení parlamentu ve všech partnerských školách. Všechny výstupy jsou nadále využívány ve výuce a školy mají zájem o udržitelný rozvoj svých parlamentů.
Žáci se účastnili workshopů zaměřených na finanční gramotnost, dobročinnost, řemesla, kariéru nebo práva dětí. Témata byla zvolena tak, aby mohli převzít aktivní roli při rozhodování v těchto oblastech. Spolupráce se školními parlamenty z různých evropských zemí jim dala pocit jednoty a důležitosti. Projekt přispěl k rozvoji jejich demokratických hodnot, umožnil jim navázat přátelství s vrstevníky z různých států a zlepšil jejich jazykové dovednosti. Důležitým aspektem byl důraz na inkluzi žáků se speciálními potřebami. Školy se snažily zlepšit povědomí o právech těchto dětí a podporovat jejich aktivní zapojení do chodu školy.

Mezinárodní konferenci zahraničních studentů češtiny organizuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy od roku 2016. Výjimečná je svým kulturním a mezinárodním rozměrem. Cílem je totiž ukázat, že vzájemná spolupráce lidí různých národností, barvy pleti, víry i názorů je obohacením a příležitostí k navazování přátelství. Konference se věnuje propagaci českého jazyka, kultury a historie ve světě. Ukazuje, že čeština je malý, ale i za hranicemi naší země vyučovaný a živý jazyk. Na organizaci akce se podílejí i bohemistická pracoviště, lektoráty a krajanské komunity v zahraničí.
Akce nabízí studentům češtiny jako cizího jazyka v Česku i v zahraničí zapojení do dvou sekcí. První je soutěžní (prezentační a překladatelská) a druhou tvoří odborné jazykové a překladatelské semináře a workshopy. V prezentační soutěži si studenti připravili krátký výstup na odborné nebo zájmové téma, v překladatelské měli za úkol přeložit text „Vltava – řeka a melodie, které zná každý Čech“ ze svého jazyka do češtiny. V odborné části studenti dostali zpětnou vazbu ke svým vystoupením a překladům a pak se v historické přednášce vydali Po stopách češtiny a v prezentaci o Bedřichu Smetanovi si rozšířili znalosti o tvůrci české národní hudby. Konferenci zakončilo slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen.
Největším přínosem je příležitost rozvíjet jazykové, odborné a interpersonální dovednosti studentů, šířit dobré jméno Česka a propagovat češtinu na mezinárodní úrovni. Úspěchem bylo zapojení 16 českých a zahraničních univerzit. Konference také přispěla ke zdůraznění důležitých hodnot v dnešním komplikovaném světě, jako jsou porozumění, poznání toho, co nás spojuje, a respekt k tomu, čím se od sebe lišíme. Studenti si mohli ověřit nejen svoje dovednosti a znalosti, ale také zjistit, o co se zajímají mladí lidé z celého světa, kam odborně směřují a jaké jsou jejich názory na život kolem nás. 

Jak mají vypadat knihovny, univerzity nebo veřejný prostor budoucnosti? Právě takovými zapeklitými výzvami se zabývá oblast tzv. tranzitivního designu. Podle té není úkolem designéra jen navrhnout vizuálně působivý produkt, ale promyslet všechny ekologické, politické a společenské souvislosti jeho výroby a používání. Například lavičky v parku nelze redukovat jen na jejich vzhled, ale je třeba vzít v potaz širokou perspektivu: Kdo všechno lavičky používá nyní? A kdo by si na ně třeba sednout chtěl, ale nedělá to? Proč? A jak zajistit, aby měla výroba laviček co nejmenší dopad na klima? Stejně lze uvažovat o webových aplikacích, informačních systémech nebo směrovkách v metru. A právě tak chtějí pedagogové z Brna a Osla učit myslet své studenty, budoucí designéry.
Český a norský tým se v průběhu projektu pravidelně setkával při workshopech, stínování nebo hostujících přednáškách. Experti probírali různé možnosti přístupu k utváření veřejného prostoru i otázku toho, jak uzpůsobit výuku, aby studenty co nejlépe připravila na budoucí praxi. Jednou z důležitých cest se ukázaly být projekty, při nichž studenti přímo spolupracují s veřejnými institucemi. Nabyté zkušenosti pak vyučující promítli do přípravy dvou nových kurzů, k nimž připravili učebnici s vše vypovídajícím názvem Designéři jako vizionáři a set karet s úkoly, které mají studenti během výuky řešit a diskutovat. Zkušenosti z projektu se navíc propsaly i do přípravy akreditovaného bakalářského programu. Všechny výstupy jsou dostupné na kisk.phil.muni.cz/transitiondesign.
Díky projektu se tak budoucí designeři učí, jak při své práci brát ohledy na výzvy současného světa, a hlavně na společnost, pro kterou tvoří. Jejich hlavním heslem je kritický přístup, respekt a odpovědnost. Jejich zkušenosti a dovednosti budou přínosem i za zdmi akademického světa – tvoří přece pro nás.

Cílem projektu bylo umožnit zahraničním studentům dostat se do českého domácího prostředí a prohloubit jejich vazby s místní komunitou. Univerzita chtěla navíc podpořit výuku cizích jazyků mimoškolní cestou a posílit interkulturní kompetence žáků základních a středních škol a gymnázií v městském obvodě Ostrava-Poruba.
Světy zahraničních studentů a místních rodin jsou často oddělené. Zahraniční studenti obvykle tráví svůj volný čas společně, nebo s jinými lidmi v univerzitním prostředí. Tento projekt jim umožnil hlouběji proniknout do české společnosti a aktivněji se zapojit do běžného života v místě jejich studijního pobytu. Díky kontaktu s místní rodinou rozvíjeli svoje interkulturní kompetence a navázali cenné osobní vazby a přátelství, která mohou přetrvat i po skončení jejich studia na Ostravské univerzitě. Ostravští žáci si rovněž prohloubili svoje interkulturní dovednosti. V praxi mohli zažít, co se naučili ve výuce předmětů Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Kromě toho zjistili, jak to chodí na vysoké škole, co se tam dá studovat za obory a že je možné vyjet za studiem do zahraničí.
Párování rodin a studentů probíhalo na základě dotazníku. Rodiny vyplnily svoje jazykové preference, zájmy svých dětí a co by se studenty rády zažily. Zahraniční studenti popsali svoji jazykovou vybavenost, zájmy a jak by svůj čas s rodinami chtěli trávit. Následně došlo k propojení a rodiny se se studenty setkávaly ve volném čase při nejrůznějších aktivitách. V roce 2022 se do projektu přihlásilo 50 rodin a 32 zahraničních studentů, v září 2023 projevilo zájem 37 rodin a 56 zahraničních studentů. Zpětné vazby obou skupin byly kladné. Ostravská univerzita by ráda vytvořila platformu, která umožní podobná setkávání ve všech českých městech, kde mají základní, střední a vysoké školy.

Mongolsko disponuje více než 14 miliony hektarů lesních porostů, které však byly dlouhodobě na okraji zájmu společnosti, postrádají odborný management a rychle podléhají degradaci vlivem působení člověka i klimatické změny. Cílem projektu STREAM proto bylo v této středoasijské zemi představit a zavést principy trvale udržitelného hospodaření v krajině.
Konsorcium 12 českých a zahraničních univerzit vedených Mendelovou univerzitou (MENDELU) zahájilo v Mongolsku vzdělávání obyvatel od prvního stupně základních škol až po univerzitní studenty, včetně laické veřejnosti, stejně tak jako školení lesníků i úředníků ze státní správy v oboru trvale udržitelného lesnictví a péče o krajinu. V šesti pilotních lokalitách založilo více než 100 ploch pro praktickou výuku trvale udržitelného hospodaření v lesích. Do výuky a práce v terénu se zapojilo přes 40 studentů místních i českých univerzit, kteří se podíleli i na výzkumných aktivitách. MENDELU navíc v Mongolsku vůbec poprvé představila lesní pedagogiku hravou formou pro žáky základních škol i pro laickou a odbornou veřejnost. V roce 2023 se těchto akcí zúčastnilo přibližně 250 dětí, konalo se více než 20 terénních workshopů a lekcí pro praktiky i multioborová konference pro 120 osob. Nad rámec plánovaných aktivit byla ve spolupráci s kluby mongolských a českých turistů v Mongolsku vyznačena první turistická trasa, jako známe z Česka.
Díky projektu se obyvatelé Mongolska dozvěděli o mimořádném významu lesa pro jejich zemi. Konsorciu se podařilo založit nejrozsáhlejší síť demonstračních a výukových ploch trvale udržitelného hospodaření v lesích. Velkým úspěchem bylo zapojení vládních institucí, což přispěje k udržitelnosti aktivit a postupné změně nevyhovujícího systému. Podařilo se také rozjet spolupráci mezi čtyřmi mongolskými univerzitami a partnery z Evropy a USA. Nejšikovnější mongolští studenti, kteří se na projektu podíleli, navíc získali stipendium ke studiu lesnictví na MENDELU.

Projekt AGRIWATER: Inovativní a udržitelné způsoby zadržování vody v zemědělské krajině se zaměřil na hledání nových a efektivních přístupů ke zvládání změny klimatu a na zakládání a správu pokročilých vodních systémů pro udržitelné zemědělství. Představuje dlouhodobou strategii pro boj s dopady sucha a podporu inovativního vodního hospodářství.
Hlavním cílem bylo vzdělávat farmáře, vlastníky půdy a další zainteresované strany o inovativních a udržitelných způsobech, jak se přizpůsobit změně klimatu a suchu a jak efektivně zavádět a spravovat vodní systémy na zemědělské půdě. Projekt přitom podporuje dlouhodobě udržitelná řešení a neustálý proces adaptace na změnu klimatu. Pro oslovení co nejširšího publika vznikla bezplatná online platforma agriwater.eu s interaktivními vzdělávacími materiály, které jsou dostupné v sedmi evropských jazycích. Od spuštění v roce 2022 navštívilo tuto platformu na 8 500 uživatelů a stále je velmi aktivně využívána. Zájemci na ní najdou také čtyřicet osvědčených postupů, jak se vypořádat s nedostatkem vody, které doporučují zemědělci v Česku, Belgii, Itálii, Německu, Španělsku a na Kypru.
V roce 2020 provedla Asociace soukromého zemědělství ČR mezi svými členy úvodní průzkum, kterého se zúčastnilo 230 respondentů. Výsledky jasně ukázaly, že existuje naléhavá potřeba řešit problém zvládání sucha a hledat inovativní adaptační strategie. Projekt AGRIWATER byl proto navržen s cílem naplnit tuto potřebu a nabídnout kvalitní bezplatný vzdělávací systém s praktickými a osvětovými materiály, které byly prezentovány zejména farmářům, vlastníkům půdy a dalším zainteresovaným stranám nejen v Evropě. Průběh projektu částečně ovlivnila pandemie covidu-19. Některá setkání proběhla online nebo hybridně. V každé zapojené zemi se pak konaly diseminační akce s více než 130 účastníků.

Cílem projektu bylo navázání dlouhodobé spolupráce mezi geografickými pracovišti na Masarykově univerzitě a Vídeňské univerzitě v oblasti výzkumu a vzdělávání. Odborný zájem obou pracovišť se protíná jednak v oblasti nově vznikající vědy o konektivitě, ale také v regionálně zaměřených geografických výzkumech na česko-rakouském pomezí (národní parky Podyjí a Thayatal). Navrhovaný projekt sloužil jako startovní platforma pro koncipování společné publikační činnosti a přípravy návrhů projektů v různých evropských grantových schématech. V oblasti vzdělávání měl za cíl vytvořit prostor pro setkávání českých a rakouských studentů fyzické geografie.
V rámci projektu proběhla dvě pracovní setkání a letní exkurze pro studenty. Během pracovních setkání se vyjednávaly možné způsoby spolupráce v oblasti vědy a vzdělávání jako dvojí doktorát (cotutelle), vytvoření společného návrhu na publikaci a příprava návrhu mezinárodního výzkumného projektu. Během čtyřdenní terénní exkurze se studenti zapojili do „učení se praxí“ a tvorby vědeckých dat o (ne)propojenosti říčních koryt. Studentům byly za účast na terénní exkurzi přiděleny kredity ECTS.
Díky projektu se podařilo vytvořit rámce pro dlouhodobou spolupráci dvou různých geografických pracovišť prostřednictvím vyjednání dvojího doktorátu (cotutelle), vytvoření speciálního vydání vědeckého časopisu Geomorphology věnovaného tématu „Effects of large wood on water and sediment connectivity in fluvial systems: concepts and applications“ a podání návrhu společného mezinárodního výzkumného projektu s názvem „Flash flood susceptibility assessment in headwater catchments based on physiographic parameters analysis“ jako součást programu Water4All v rámci Horizon Europe. Projekt zároveň poskytl příležitost pro praktické zapojení českých a rakouských studentů fyzické geografie.

V mnoha zemích je to standard, na Balkáně výjimečný počin: akce úklid a třídění odpadu. V roce 2021 inicioval tehdejší učitel Stanislav Havel u krajanské komunity v Srbsku úklidovou akci v Kruščici. S příslibem odměny ve formě pečené klobásy a fotbalového zápasu se zapojili dospělí i děti. Cílem projektu bylo zvýšení povědomí o ekologii, ochraně přírody a možnostech zacházení s odpady a také přátelské setkání s tamní českou komunitou. Na první „uklízecí pokusy“ navázaly další počiny na jaře 2023. V Českém Selu projevili zájem o vyčištění a úpravu prostor, kde se scházejí krajané, sami místní. Na výzvu zkrášlit prostředí, ve kterém žijeme, zareagovala řada Čechů i Srbů.
Uskutečnila se setkání, kde se snoubila práce, povídání v českém jazyce i posezení u společného oběda. Přestože několik místních obyvatel systematicky pracuje na uklizení odpadků z přírody, v den projektu měli všichni dobrovolníci hodně práce. Hlavní aktivitou bylo naplnit pytle směsným odpadem a oddělit materiály, které mohou být recyklovány.
Podařilo se odvézt velké množství odpadků, a dokonce odstranit celou skládku v tamním lese. Ekologie a třídění odpadu v Srbsku ještě nemá velkou tradici. Možnost recyklovat sklo existuje v okolí Bele Crkve až od roku 2023. Úspěchem těchto úklidových akcí, které probíhají několikrát do roka, je setkávání těch, kteří se nestydí uklízet odpad v přírodě, zejména dětí a mládeže. Benefity čistého prostředí pociťují právě děti – v místech, kde mají dětská hřiště, kde se konají sportovní události nebo realizují české tradice, si mohou bezpečně sednout do trávy, proběhnout se bosky, aniž by se bály, že šlápnou na střep nebo drát. Největším úspěchem je výrazné zvýšení povědomí o možnostech třídění odpadu a vnímání smyslu udržování čisté krajiny.

Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně koordinuje univerzitní síť CEEPUS, která usnadňuje mezinárodní spolupráci a sdílení nejnovějších poznatků z oblasti zahradnictví a zpracování rostlinných produktů, krajinářské architektury, krajinného plánování, urbanismu a ochrany a tvorby životního prostředí. Projekt přispívá k výměně zkušeností v pedagogice, výzkumu i praxi. Motivuje k přejímání nových metodických přístupů a technologií a zaměřuje se na udržitelnost nejen jako oblast zájmu, ale také jako princip samotné spolupráce.
Fakulta se snaží propojovat realizované aktivity s řešením aktuálních otázek regionálního rozvoje, jako je adaptace území na klimatickou změnu, podpora inovací vycházejících z konceptu udržitelnosti, vývoj nových modelů měst lépe hospodařících se srážkovými vodami, rozvoj zelené infrastruktury, přizpůsobení managementu ochrany přírody a kulturního dědictví na nové společenské požadavky. V oblasti zahradnické produkce usiluje o zavádění principů cirkulární ekonomiky do rostlinné produkce a zpracování potravin, vývoj zejména vinařských technologií podporujících uhlíkovou neutralitu nebo hledání nových biotechnologií posilujících vyšší odolnost rostlin proti patogenům.
S podporou programu CEEPUS Zahradnická fakulta vytvořila a dále rozvíjí společný akreditovaný studijní program International Master of Horticultural Sciences. Díky výměnným pobytům doktorandů a mladých výzkumníků došlo k propojení výzkumných aktivit na partnerských univerzitách a byly spuštěny nové projekty. Ty se v minulosti orientovaly zejména na fytopatologii (obor věnující se chorobám rostlin a prevenci poškození) nebo na sledování polutantů v městské zeleni. Fakulta zároveň pravidelně pořádá exkurze zaměřené na sídelní zeleň, revitalizaci krajiny a památkovou péči.

Základní škola T. G. Masaryka Borohrádek se do projektů eTwinning zapojuje dlouhodobě. V  roce 2023 koordinovala projekt The UpCyclers, za který následně získala národní certifikát kvality. Cílem projektu bylo rozvíjet u žáků dovednosti pro život ve 21. století. Zaměřen byl především na zlepšování jejich komunikačních dovedností v angličtině a na upcyklování, tedy využívání odpadů a nepotřebných materiálů k vytvoření něčeho nového. Dílčí aktivity byly navrženy tak, aby podporovaly kreativitu, týmovou spolupráci, schopnost řešit problémy nebo pracovat s digitálními technologiemi. Žáci se během projektu poučili mimo jiné o nakládání s odpady, uhlíkové stopě různých výrobků, udržitelnosti a o tom, co je upcyklace.
Prakticky si vše vyzkoušeli např. na úpravě staré židle, koloběžky nebo kola. Vyráběli gumičky do vlasů a polštáře ze starého oblečení, taburety z pneumatik nebo loď z plastových lahví. Zabývali se také bezpečným chováním na internetu nejen při komunikaci se zahraničními vrstevníky. Partnerské školy spolu komunikovaly prostřednictvím sdílení videí. Na Den Evropy (9. května) se setkaly při videokonferenci, kdy si vzájemně ukázaly rozpracované upcyklační projekty jako třeba dekorace ze starých žárovek, originální hudební nástroje, stolní fotbálek nebo penály z nepotřebných materiálů. Na závěr si žáci vzájemně kladli otázky a došlo i na zpěv české hymny nebo turecké popové písně.
Důležitým aspektem bylo celoškolní zapojení, vzájemná podpora žáků a komplexní rozvoj jejich měkkých dovedností. Díky projektu se zlepšili v angličtině a v efektivním používání digitálních technologií. Poznali také odlišné kultury a život v jiných zemích. Při upcyklaci nepotřebných materiálů rozvíjeli svoje kreativní myšlení a zručnost. Zároveň zjistili, jak nakládání s odpady a konzumní způsob života ovlivňují nás i naši planetu.

Projekt Mámy z Ukrajiny vymyslela a realizovala skupina vysokoškolských studentek v reakci na Ruskou okupaci Ukrajiny a na příchod ukrajinských maminek s malými dětmi do Česka. Chtěly pomoct ukrajinským ženám, které se ocitly v situaci, kdy se z nich nečekaně staly matky samoživitelky v cizí zemi. Chtěly je podpořit v seberealizaci a zvýšit jejich sebevědomí. Chtěly jim umožnit, aby se opět věnovaly stejným činnostem jako doma na Ukrajině.
Projekt ukrajinským matkám pomohl lépe se začlenit do české společnosti a v některých případech jim dokonce usnadnil hledání nového zaměstnání nebo místa pro jejich dítě ve školce. Díky projektu si také našly nové kontakty v místní komunitě, a vyhnuly se tak izolaci a sociálnímu vyloučení.
V rámci projektu se konalo čtrnáct veřejných workshopů a jedna veřejná akce. Workshopy vymyslely a vedly samy matky – mimo jiné učily účastníky háčkovat košíky, vyrábět tradiční ukrajinské panenky motanky nebo intuitivně malovat. Projektu se aktivně zúčastnilo osm ukrajinských matek, každá z nich sama vedla alespoň jeden workshop. Už samostatné vedení workshopů přispělo k rozvoji jejich kompetencí, zejména komunikačních a jazykových. Každého workshopu se účastnily minimálně čtyři ukrajinské matky, které se střídaly v rolích lektorky, asistentek lektorky a v hlídání dětí. Spolu s ukrajinskými matkami se workshopů účastnily také členky realizačního týmu a tlumočník, který vypomáhal v případě větší jazykové bariéry. Projekt matkám umožnil aktivní zapojení do lokálních komunit, a to jak ukrajinské, tak i české. Dostaly příležitost ukázat a předat svoje znalosti ostatním, seberealizovat se v bezpečném prostředí a získat sebedůvěru.
Projekt byl představen organizaci UNICEF, v Integračním centru Praha a na katedře Sociální práce Filozofické fakulty UK. Byl také součástí výstavy v rámci Open Door Day 2023 v Bruselu.

CIRQUEON je organizace věnující se podpoře a  rozvoji současného cirkusu v Česku. Historie jejich projektu ABCirk sahá až do roku 2016, kdy se spojily mládežnické cirkusové organizace z Irska a Česka, aby vytvořily vzdělávací platformu pro mladé lektory současného cirkusu. Pro velký úspěch projektu se CIRQUEON rozhodl v roce 2019 s platformou pokračovat a spojil síly nejen s irským Galway Community Circus, ale také s předním belgickým mladým cirkusem Cirkus in Beweging. Cílem ABCirk je pokračovat ve vzdělávání mladých lektorů současného cirkusu tak, aby byli otevřeni spolupráci a získali důležité kompetence do svého profesního, ale také osobního života.
Projekt ABCirk tak vytvořil vzdělávací kurzy, které naučí účastníky základy cirkusových dovedností (bezpečnostní pravidla a spottingu, evaluace, spolupráce apod.). Druhým výstupem byl YouTube kanál, kam účastníci publikovali krátká videa s tipy na výuku cirkusových dovedností. Videa obsahovala např. tipy na aktivity a hry z prostředí mladého cirkusu, ale také dokumentovala proces učení samotných účastníků. Díky tomu měli účastníci šanci si zlepšit také své digitální kompetence. Posledním výstupem projektu je online databáze shromažďující hry, které lze využít v rámci kurzů mladého cirkusu nebo v dalších institucích neformálního vzdělávání. Důležitým přínosem projektu je rozvoj cirkusové pedagogiky jako metody neformálního vzdělávání mládeže. Díky sdílení výstupů projektu na sociálních sítích se tak tématika mladého cirkusu dostala do povědomí širšího spektra lidí.

Comp@ss je multidisciplinární projekt pro studenty středních škol z devíti evropských zemí. Partnerské školy chtěly podpořit rozvoj jejich klíčových kompetencí a pozitivních postojů ke světu, vlastnímu wellbeingu a budoucnosti. Česko reprezentovalo 15 studentů druhého ročníku ekonomického lycea.
Projekt byl organizován jako společná virtuální cesta, během níž se studenti vydali na čtyři světové strany. Přestože cestovali pouze virtuálně, struktura projektu je zaujala a podpořila jejich představivost. Snažili se odpovědět na otázku „Jakou cestu bych si měl/a zvolit, abych jako jednotlivec/občan uspěl/a v životě?“. Růžice kompasu provedla studenty čtyřmi světovými stranami, které představovaly: S (udržitelnost/společnost), E (emoce), N (příroda/netizenship) a W (wellbeing včetně digitálního). Během virtuální cesty si studenti rozšiřovali obzory a získávali nové znalosti a dovednosti.
Před zahájením projektu učitelé vytvořili harmonogram aktivit, domluvili se na metodách a společných výstupech, pravidelně také organizovali online setkání. V úvodu studentům projekt představili ve společné prezentaci. Studenti si pak individuálně „zabalili“ svoje batohy, díky nimž se vzájemně seznámili. Růžice kompasu pak udávala směr pro organizaci tematických aktivit. Sever byl určen pro seznamování; východ pro poznávání partnerských zemí formou zeměpisné výzvy; na západě studenti vytvářeli audio nahrávky na téma lepší svět a diskutovali na téma lepší internet; jih byl pro individuální učení o udržitelnosti formou online kvízů, spolupráce studentů a tvorby společné online mapy.
Pro realizaci projektu byla klíčová spolupráce studentů a učitelů na dílčích aktivitách a společných výstupech. Vznikla například kniha básní, mezinárodní výzkum na téma wellbeing a technologie, interaktivní online mapa zajímavých míst, online letní kemp nebo online deník.

Cílem projektu bylo ukázat, že simulace Interactive Screen Experiments (ISE) mohou být užitečným nástrojem v chemickém vzdělávání, zejména tam, kde není možné provádět praktické experimenty z bezpečnostních nebo finančních důvodů. Interaktivní experimenty v elektronickém prostředí se stávají nezbytnou alternativou ke klasickým experimentům a přitom dokážou mnohdy lépe vysvětlit určitý jev nebo reakci. Na využívání obou metod zároveň je kladen malý důraz, proto se projektoví partneři zaměřili na tvorbu a ověření takovéto kombinace navržením mobilní a webové aplikace pro výuku kyselin a zásad, která je důležitou součástí školního vzdělávacího plánu.
Projekt stavěl na spolupráci tří institucí: Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rakouské instituce pro kompetence v oblasti didaktiky chemie (Austrian Educational Competence Centre Chemistry) na Vídeňské univerzitě a Vyšší technické školy Wiener Neustadt. Zatímco výzkumní pracovníci z vysokých škol poskytovali odborné a metodické vstupy, studenti z Vyšší technické školy se ujali programování a vývoje aplikace. Součástí projektu byla také mezinárodní evaluace aplikace pomocí dotazníku a sledování pohybu očí (eye-trackingu), což umožnilo získat zpětnou vazbu od uživatelů ohledně funkcionality a použitelnosti aplikace. Projekt kombinuje vědecký přístup, programátorské dovednosti a pedagogické zkušenosti k vytvoření interaktivního nástroje pro výuku chemie, který pomáhá studentům lépe chápat složité koncepty kyselin a zásad a jejich submikroskopickou úroveň. Studenti vytvořili aplikaci, která přispívá ke zlepšení didaktiky chemie prostřednictvím využití simulace experimentů a interaktivních experimentů na obrazovce. Aplikace má veliký potenciál i do budoucna, kdy by mohla být rozšířena o další experimenty.

Síť GEOREGNET začleňuje obory geografie a regionálního rozvoje do mezinárodního a interkulturního kontextu, který umožňuje kombinovat teoretické přístupy se srovnávacími metodami a postupy, charakteristickými pro sociálně-vědní disciplíny. Do projektu jsou zapojeny univerzity a vědecká pracoviště z 15 zemí střední Evropy a Balkánu. Největším přínosem spolupráce je sdílení zkušeností, nejnovějších poznatků a osvědčených postupů mezi studenty a akademickými pracovníky z partnerských organizací.
K hlavním aktivitám sítě patří výměny pedagogů a studentů na úrovni bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Velmi populární jsou letní školy GEOREGNET. Poslední ročník se konal v chorvatském Zadaru a byl zaměřen na aktuální témata, jako jsou dopad změn klimatu na územní rozvoj, environmentální dopady turismu, sociální podnikání, problematika chráněných území a přírodních rezervací. Síť také organizuje krátkodobé geografické exkurze a publikuje společné články v recenzovaných časopisech. Pedagogové se zapojují do výuky v MBA programech, do vědeckých rad fakult či univerzit nebo do redakčních rad jako recenzenti vědeckých časopisů. Síť zároveň přispívá k šíření dobrého jména programu CEEPUS.
GEOREGNET funguje už 17 let. Z původního počtu čtyř univerzit ve čtyřech zemích se rozšířila na současných 22 partnerů v 15 zemích. V oboru geografie a příbuzných disciplínách získala renomé i mezi ostatními nezúčastněnými geografickými pracovišti. Postupně rozšířila spektrum realizovaných aktivit. Na studentské a učitelské výměny navázala tradice letních škol, vydávání společných publikací a pořádání geografických exkurzí. Díky účasti v projektu jednotliví partneři realizují i další bilaterální a multilaterální aktivity, jako je členství ve vědeckých či výkonných radách časopisů, vydávání společných publikací nebo podávání vědeckých či vědecko-pedagogických projektů.

Střední škola ESOZ Chomutov je páteřní školou vzdělávacího systému Ústeckého kraje a dlouhodobě podporuje kvalitu vzdělávání realizací mezinárodních projektů. Projekt Učíme se praxí byl navržen tak, aby přispěl k naplnění cílů Strategie internacionalizace a Plánu mezinárodní spolupráce, které si škola stanovila. Byl zaměřen na rozvoj kompetencí učitelů i žáků, které chtěla škola tímto podpořit, aby měli větší šanci na úspěch v mezinárodní konkurenci.
Hlavním cílem byl odborný a  osobnostní rozvoj účastníků zahraničních stáží, čímž jim škola chtěla usnadnit vstup na pracovní trh a přechod do prvního kvalifikovaného zaměstnání. Dalším cílem bylo podpořit profesní (jazykový i odborný) rozvoj pedagogů. V důsledku pandemie covidu-19 a války na Ukrajině bylo však nutné upravit harmonogram výjezdů i výběr destinací. Škole se podařilo zajistit dvě dlouhodobé stáže pro žáky oborů Zedník a Elektrikář v Portugalsku. Zorganizovala také krátkodobé výjezdy do tří zemí pro 37 žáků z oborů Bezpečnostně právní činnost, Požární ochrana, Mechanik elektrotechnik, Truhlář, Elektrikář a Instalatér. Náplň stáží byla domluvena ve spolupráci s přijímajícími firmami a s využitím jednotek výsledků učení (celkem 16). Z plánovaných mobilit profesního rozvoje se nakonec uskutečnila pouze jedna, kdy učitel odborných předmětů stínoval kolegy v partnerské škole na Slovensku.
Významným přínosem pro chomutovskou školu byla spolupráce s partnery v Žilině a s firmami na Slovensku při přípravě nových výukových modulů a při zajištění dalších stáží pro žáky oborů Tesař a Truhlář. Na základě poznatků žáků oboru Bezpečnostně právní činnost, kteří vyjeli na stáž do Portugalska, vznikl nový vzdělávací modul pro nestandardní situace (např. blackout). Rozvinula se i spolupráce se školou v německém městě Nardt, kam jeli na stáž žáci oboru Požární ochrana.

Učitelka češtiny v krajanské komunitě v rumunském Banátu Klára Jíchová se bezmála tři roky intenzivně podílela na přípravě oslav dvoustého výroční založení první české vesnice v této balkánské zemi. Kromě redakční přípravy několika publikací včetně monografie o banátské vesnici Svatá Helena a kuchařské knihy stála u vzniku naučné stezky a organizace kulturního programu. Největším úspěchem byla hudebně divadelní inscenace o osudech Čechů v Banátu, na jejíž tvorbě spolupracovala s obyvateli Svaté Heleny.
Kláře Jíchové se podařilo stmelit a aktivně do akcí zapojit několik desítek místních, katolíků i baptistů, dětí i dospělých, a zajistit tak důstojnost a jedinečnost oslav. Oslav se zúčastnilo přes tisíc hostů, a to jak Čechů z Rumunska i Srbska a Argentiny, tak reemigrantů, přátel Banátu a delegací z české ambasády v Bukurešti, Poslanecké sněmovny PČR i rumunských institucí. Záznam inscenace na YouTube i chystané divadelní turné po Česku poslouží k další propagaci banátské komunity a k jejímu propojení s Českem.
V létě 2023 proběhl několikatýdenní intenzivní nácvik hudby, konkrétně sboru včetně vícehlasů a kapely, i divadelní zkoušky. Jako kostýmy posloužily tradiční kroje, jako veškeré rekvizity původní nástroje a zemědělské vybavení. Během srpnových oslav krajané sehráli dvě představení a záznam z nich nahráli na YouTube kanál TV Český Banát. Na jaro 2024 je naplánované divadelní turné po Česku, které podpoří město Cheb a skupina poslanců.
Hudební i divadelní zkoušky byly velmi srdečné, účastnily se jich poprvé společně oba svatohelenské sbory, katolický i baptistický, s nimiž Klára Jíchová v minulosti opakovaně spolupracovala. Vystoupení vyvolala velmi emotivní reakce diváků, podařilo se stmelit komunitu a sdílet originální společné dílo, které dokáže komunikovat i mimo komunitu a stává se živou legendou.

Síť Applications and diagnostics of electric plasmas využívá stipendia programu CEEPUS k setkávání studentů a akademických pracovníků ze specializovaných pracovišť, která se zabývají vývojem a ověřováním nových metod diagnostiky a aplikace plazmatu. Spolupráce partnerských pracovišť se každoročně udržuje díky výměnným pobytům studentů a akademiků, má ovšem i konkrétní badatelské výsledky, a to zejména na úrovni znalostí z diagnostiky plazmatu pomocí emisní a ohřívané sondy. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy navázala užší spolupráci zejména s partnerskými pracovišti na Univerzitě v Innsbrucku a Ovidiově univerzitě v Konstanci. Spolupráce s pracovištěm koordinátora sítě z Univerzity v Innsbrucku se zaměřila na rozvíjení teorie emisní sondy.
Projekt úspěšně dokázal zapojit studenty z obou pracovišť, kteří pracovali na realizovaných studiích a s nimi spojených experimentech. Dalších výsledků dosáhli čeští výzkumníci ve spolupráci s kolegy z pracoviště Ovidiovy univerzity, kde používali speciální depoziční aparaturu využívající plazmu nízkotlakého výboje, tzv. TVA (Thermionic Vacuum Arc). Společně vyvinuli nový typ ohřívané sondy, která umožňuje měření parametrů plazmatu i během depozice nevodivých vrstev.
Matematicko-fyzikální fakulta každoročně uskutečňuje přijetí řady zahraničních studentů, konkrétně na katedře fyziky povrchů a plazmatu. K přínosům spolupráce pro studijní obory patří seznamování studentů s metodami studia a vědecké práce. Aplikace plazmatu jsou velice široké: patří k nim například využití při experimentech vedoucích k termojaderné fúzi v tokamaku či při obloukovém svařování. Další využití je v technických odvětvích při výrobě a vývoji materiálů s inovativními vlastnostmi a dále rovněž v zemědělství, zdravotnictví nebo v odpadovém hospodářství.

Tento projekt propojil odborníky na severské jazyky z Univerzity Karlovy a University of Bergen v Norsku. Společnými silami se pustili do velkého úkolu – představit nejen českým studentům různé jazyky Severu a ukázat jim, že zajímavé a důležité jsou všechny bez ohledu na počet mluvčích. Cílem projektu bylo i vzbudit jejich zájem o další studium těchto jazyků. Projektový tým uspořádal několik setkání, při nichž experti z obou univerzit probírali nejnovější trendy ve výuce i výzkumu malých jazyků.
Jejich dalším úkolem pak bylo toto cenné know-how zapracovat do inovativních výukových kurzů pro vysokoškolské studenty. Těch vzniklo celkem pět a věnují se například sámštině nebo indiánským jazykům. Všechny jazyky jsou vyučovány zároveň s reáliemi, historií a společenským kontextem v zemích, kde se jimi mluvilo či mluví. Vznikla také zbrusu nová učebnice norštiny, kterou kromě studentů mohou využít i turisté, milovníci rybaření nebo lyžování. Učebnice totiž poskytuje i řadu informací o norské společnosti a tradicích. V  neposlední řadě vytvořil projektový tým i putovní výstavu a informační webový portál severskejazyky.cz, kde se může každý návštěvník seznámit se zajímavostmi dvanácti jazyků. Společným znakem těchto materiálů je vtip a působivá grafika, která zaujme na první pohled i toho, kdo se dosud o severské jazyky nezajímal.
Podstatné je, že žádný z těchto výstupů není primárně určen skandinávistům nebo filologům, ale naopak studentům všech ostatních oborů. Podporuje jejich znalost i jiných jazyků, než je angličtina, němčina nebo španělština, čímž jim otevírá svět a z Fakulty humanitních studií dělá internacionalizované prostředí. Projektový tým navíc upřel svou pozornost také na širokou veřejnost, kterou poutavě seznamuje s odlišnými kulturami a společnostmi. I tím přispívá k posílení vazeb mezi Českem a Norskem.

Mendelova střední škola chtěla prostřednictvím projektu Studenti bez hranic XI prohloubit odborné dovednosti žáků i pedagogů a posílit měkké kompetence účastníků zahraničních výjezdů. Usilovala také o prohloubení spolupráce s partnerskými organizacemi a realizaci výukového pobytu učitele v norské škole, čímž navázala na předchozí výjezdy za účelem profesního stínování.
I přes ztížené podmínky v období pandemie se škole podařilo úspěšně zorganizovat deset třítýdenních odborných stáží pro studenty na Maltě. Šlo o studenty ekonomických oborů, IT a veřejnosprávní činnosti. Vycestovali ve dvou turnusech v říjnu 2021 a květnu 2022. Pracovali na marketingových, administrativních a IT pozicích v zahraničních firmách a institucích veřejné správy. Ze stáží se vrátili samostatnější a sebevědomější. Kromě odborných dovedností se zlepšili i v komunikaci, týmové spolupráci, řešení problémů nebo sebereflexi.
Škole se také podařilo zařídit čtrnáctidenní výukový pobyt pro jednoho pedagoga na partnerské škole v norském Askimu, a to především díky dlouhodobé spolupráci a přátelským vztahům s tamním pedagogickým sborem. Český učitel v Norsku vyučoval ve volitelných seminářích pro 2. a 3. ročník o základech transparentní intenzionální logiky českého logika, filozofa a matematika Pavla Tichého a porovnával ji s konkurenčními logickými systémy. Dále norské studenty seznámil s dějinami z československého poválečného období. Při výuce využíval digitální EDU nástroje, jako je Padlet, Mentimeter nebo Kahoot. Studenty zapojoval i do skupinové práce a diskusí. Norská škola následně projevila zájem vyslat do Mendelovy střední školy na stínování čtyři svoje učitele. Se zkušenostmi ze zahraničních výjezdů se škola podělila s celým městem Nový Jičín, když během kampaně Erasmus Days 2023 zorganizovala velkou propagační akci na hlavním novojičínském náměstí.

Od roku 2012 pořádá Oddělení zahraničních styků Vysoké školy ekonomické v Praze každoročně International Staff Week pro kolegy ze zahraničních oddělení partnerských škol. Po dobu jednoho týdne vždy pro zhruba dvacet kolegů probíhá intenzivní program, který zahrnuje, mimo jiné, diskuze a workshopy zaměřené na administrativní i praktickou stránku realizace studentských a učitelských mobilit. Tato akce umožňuje osobní setkávání pracovníků, kteří jinak komunikují převážně prostřednictvím e-mailů a telefonních hovorů, a významně tak posiluje vztahy, důvěru a efektivitu komunikace s partnery.
V rámci programu jednotlivých ročníků se vždy reflektovala aktuální témata, kterými v posledních letech byly například zkušenosti s přijímáním uprchlíků či podpora mobilit studentů s určitým znevýhodněním. Největším přínosem je bezesporu osobní sdílení zkušeností a možnost se navzájem inspirovat. Sdílení osvědčených postupů a nápadů kolegů z různých zemí podněcuje inovace v oblasti mezinárodního vzdělávání a mobilit studentů a učitelů. Akce rovněž přispívá ke zvýšení povědomí o vysoké úrovni mezinárodního vzdělávání na VŠE a tím ke zlepšení reputace a zvýšení atraktivity školy pro zahraniční studenty a partnery.
Možnost pravidelného osobního setkávání s kolegy ze zahraničí je pro pracovníky v oblasti mezinárodního vysokoškolského vzdělávání velmi důležitá. Posiluje jejich profesní rozvoj a mezinárodní perspektivu. Setkání kolegů z různých zahraničních škol pak může být zároveň impulsem k nové spolupráci mezi účastníky samotnými, ať už v rámci určitého regionu nebo mezi programovými a partnerskými zeměmi programu Erasmus+. Pravidelná organizace akce tohoto typu tak celkově přispívá k posílení pozice Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci mezinárodního vysokoškolského prostředí.

Vedení Masarykovy základní školy záleží na kvalitě poskytovaného vzdělávání a chce držet krok s evropskými školami. Přestože místní pedagogové mají dobré vzdělání a pravidelně se účastní školení, webinářů a seminářů v regionu, cílem projektu bylo naučit se něco nového, co v regionu zatím nezdomácnělo. Výuka v západním Turecku vychází z holistického přístupu ke vzdělání, což koresponduje s cílem organizace zavádět prvky CLIL do hodin na prvním i druhém stupni. V tureckých školách s tím mají zkušenost a jsou velmi úspěšní.
Kvůli pandemii škola nejprve realizovala pouze online náslechy v hodinách a částečné vedení výuky. Poté dva učitelé vycestovali na stínování do Turecka, kde sledovali využití jazykových sprch a metody CLIL v různých předmětech. O získaných poznatcích informovali kolegy a začali je začleňovat do výuky. Následně stejní dva pedagogové vycestovali na výukový pobyt, kde vedli hodiny pod dohledem tureckých kolegů. Spolupracovali také na navazujících aktivitách pro kolegy a žáky, například v tandemové výuce, workshopech nebo přednášce o partnerské zemi.
Učitelé si během pobytu v Turecku osvojili nové strategie výuky, které žákům pomáhají lépe zvládat cizí jazyky. Naučili se přizpůsobovat materiály úrovni žáků, pracovat s online aplikacemi, jako je Liveworksheets, Wordwall, Kahoot a jiné. Díky projektu získali nové znalosti, dovednosti a přímou zkušenost v autentickém prostředí. Lépe poznali tureckou kulturu a fungování místních škol. Po návratu domů předali svoje zkušenosti z pobytu kolegům a o svoje poznatky se podělili i s dalšími školami v mikroregionu Bystřička. Masarykova základní škola následně zavedla metodu CLIL do výuky zeměpisu, dějepisu, výchov a matematiky. Žáci, kteří tam chodí na hodiny s prvky CLIL, už považují angličtinu za běžnou součást svého života.

Matěj Bezdíček je molekulární biolog. Působí na Interní hematologické a onkologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Zde se zabývá epidemiologií multirezistentních bakterií, diagnostikou oportunních infekcí, studiem mikrobiomu a obecně využitím sekvenačních technologií v klinické mikrobiologii.
Jeho dvouměsíční stáž na Vídeňské univerzitě zahrnovala práci na dvou projektech. Prvním byla absolutní kvantifikace bakterií ve vzorcích stolice. Druhým bylo hledání nových sekundárních metabolitů s antimikrobiálním potenciálem u bakterií izolovaných na Antarktidě, a to za využití tvorby mikrobiálních konsorcií a aplikace různých stresových podmínek. Dále měl příležitost vyzkoušet si nejnovější produkty pro sekvenování dlouhých čtení.
Matěj Bezdíček měl možnost pracovat s různorodým týmem výzkumníků, a získat tak vhled do celého výzkumného procesu od sběru vzorků až po analýzu dat ve zcela jinak organizované laboratoři. Získal nové dovednosti v oblasti projektového řízení, organizace dat a komunikace. Naučil se mj. nové laboratorní techniky, jako např. digitální PCR, práci se sekundárními metabolity nebo nejmodernějšími technologiemi sekvenování.
Ze stáže Matěj Bezdíček dovezl zpět řadu podnětů ke zlepšení provozu domovské laboratoře, ať už na úrovní rutinní, nebo výzkumné, a také zkušenosti s novými laboratorními technikami. Největší dopad pro domovské pracoviště však měla získaná pozitivní zkušenost s novými sekvenačními technologiemi založenými na dlouhých čteních. Stáž měla velký pozitivní přínos pro obě pracoviště. Matěj Bezdíček získané zkušenosti jistě zúročí ve svých dalších řešených vědeckých projektech, a stáž tak může být skutečným milníkem ve výzkumu souvisejícím s šířením nebezpečných multirezistentních bakterií na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

Kristýna Javorská je veterinární lékařkou pro exotická zvířata. Zároveň je studentkou doktorského programu na Katedře veterinárních disciplín na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě v Praze, a v rámci svého studijního programu plánovala stáž v zahraničí. Vybrala si Kliniku pro exotická zvířata na Univerzitě v Gentu v Belgii, protože na tomto pracovišti v minulosti již na stáži byla, a nynější pobyt spojila s dříve navázanou spoluprací. Studentka má dvouletou dceru a na stáž se jí podařilo vyjet společně s ní, manželem a jejich fenkou.
Vzhledem k rodinné situaci měli ubytování zařízené přes Airbnb a na místo jeli vlastním autem. Na klinice pro exotická zvířata se Kristýna zapojila do běžného provozu péče o hospitalizované zvířecí pacienty, sledování konzultací a diskusí o jednotlivých případech. Naprostou většinu ošetřovaných tvořili plazi, dále ptáci a obojživelníci. Studentka přispěla také svými praktickými zkušenostmi z oblasti diagnostiky parazitárních onemocnění zvířat, což jí umožnilo získat důležitá data pro svůj výzkumný projekt. Veškerá komunikace probíhala v anglickém jazyce.
Kristýna získala velmi cenné poznatky a zkušenosti pro výkon své profese veterinární lékařky se zaměřením na exotická zvířata, zejména plazy. Tyto zkušenosti nyní využívá při práci ve veterinární ambulanci. Důležitou součástí byl též sběr vzorků a diagnostika parazitárních onemocnění plazů, z nichž čerpá data pro svůj výzkumný projekt v rámci doktorského studia. Navázala také úzkou spolupráci na dalších projektech ve spojení s gentskou univerzitou. Hovoří rovněž o tom, že pobyt blíže stmelil i její rodinu. Její stáž tak může znamenat inspiraci pro další mladé rodiny s dětmi.

Učitelka Martina Křížová přišla jako první s myšlenkou, aby se základní škola v Roudnici nad Labem zapojila do projektu Fondů EHP. Project teaching with focus on place-based learning, financovaný z projektu Fondů EHP, se pak stal odrazovým můstkem pro vstup školy do mezinárodních projektů financovaných z Erasmu+. Martina Křížová navázala spolupráci s islandskou školou v Borgarnes, se kterou škola spolupracuje i nadále. Postavila tým z řad pedagogů, které motivovala k intenzivní práci a spolupráci na projektu. Komunikovala se školou v Borgarnes a zajistila věci potřebné k tomu, aby vše mohlo zdárně proběhnout. Neváhala věnovat svůj volný čas projektu, kterému věřila. Právě díky jejím schopnostem a velkému osobnímu nasazení mohla škola za velké podpory vedení vstoupit do projektových vod, do té doby pro ně neznámých.
Martina Křížová se zdokonalila v anglickém jazyce v mluvené i psané formě. Osvojila si nové výukové metody a získala nové pedagogické i nepedagogické zkušenosti. Při práci na projektu navázala nové osobní vztahy s pedagogy z islandské školy a zároveň upevnila vztahy s kolegy v roudnické škole. Rozšířila také své vědomosti z oblasti české, ale rovněž islandské legislativy. Zlepšila své dovednosti v řešení náročných komunikačních i životních situací spjatých s prací na projektu.
Na školu měla všechna tato aktivita velký dopad, neboť se rozšířily možnosti jejího dalšího rozvoje. Zvýšila se její atraktivita pro současné i budoucí žáky, a tím i její konkurenceschopnost. Projekty, kterým se Martina Křížová věnuje, přinášejí nové příležitosti nejen zaměstnancům, ale především žákům. Jednalo se o první mezinárodní projekt školy, který odstartoval projektovou výuku na škole a zároveň přinesl do jejich vzdělávacího programu novou výukovou metodu – koncept place-based learning.

Nataly Ben Abu je absolventkou Střední odborné školy pro administrativu Evropské unie, poté vystudovala mediální studia a následně absolvovala kurz pro asistenty pedagoga. Již druhým rokem doprovází v roli asistentky studentku-vozíčkářku Lucii Bejlovcovou při jejím pobytu ve škole. Nyní Lucie dostala možnost zúčastnit se dvoutýdenní zahraničí praxe na Maltě. Podařilo se to právě díky spolupráci a podpoře Nataly.
Nataly se s Lucií zúčastnila dvoudenního přípravného kurzu, řešila mj. také leteckou asistenci a možnosti pojištění. Na Maltě pak Lucii pomáhala s každodenní hygienou, oblékáním, stravováním a během volného času. Dopravovala ji rovněž na pracovní pozici. Místní doprava na Maltě není příliš přizpůsobena pro handicapované a pohyb po kamenitých ulicích je pro vozíčkáře mimořádně obtížný. Žádná z nenadálých situací, ani výlet lodí, který vůbec nebyl pro vozíčkáře uzpůsobený, neodradily Nataly od předsevzetí: „Kašleme na omezení, jdeme s Luckou do všeho na 100 %“. Její zásluhou tak dokázala Lucie praxi bez potíží absolvovat. Nataly se sice vrátila o pár kilo lehčí, ale šťastná a Luciin úsměv jí byl tou největší odměnou.
Nataly Ben Abu získala cenné zkušenosti v oblasti asistence tělesně handicapované osoby v zahraničí. Posílilo se její sebevědomí, neboť zvládla náročné dva týdny v intenzivním soužití Lucií. Zdokonalila se také v anglickém jazyce. Tyto zkušenosti již předává novému asistentovi ve škole pro možnost vycestování dalšího handicapovaného studenta na zahraniční praxi. Asistentka Nataly tak společně se studentkou Lucií dokázaly, že praxi v zahraničí mohou absolvovat i tělesně znevýhodnění studenti z běžné školy. Pro účely sdílení poznatků, poradenství, motivace ostatních asistentů nebo pedagogů, kteří řeší vycestování handicapovaných žáků do zahraničí, založila Nataly také facebookový profil.

Pierre Koleják je studentem 4. ročníku dvojího doktorátu mezi VŠB-TUO, oboru nanotechnologie, a Université de Lille ve Francii, oboru fotoniky. Je příkladem aktivního mladého vědce, který byl oceněn titulem Talent roku města Ostrava. Se svým projektem vyhrál Grantovou doktorskou soutěž 2021–2023, kterou vyhlašuje rektor VŠB-TUO na podporu výzkumných aktivit mladých vědců.
Pierre Koleják se věnuje výzkumu v oblasti experimentální laserové fyziky v rámci prestižního evropského projektu HORIZON 2020 s-Nebula, jehož cílem je rozvoj širší integrace spintronických zařízení pro technologie budoucnosti. Mladý vědec se zaměřuje na zvyšování účinnosti těchto zařízení a jejich aplikační demonstrace v oblasti velmi citlivých metod. Dále se věnuje simulacím ultrarychlé dynamiky v těchto strukturách, v Ostravě vybudoval laserovou laboratoř využívající vysokoenergetické lasery.
Studium pod dvojím vedením považuje za jednu z nejcennějších zkušeností, které získal během svého vzdělávání. Bylo pro něj velmi intenzivním zážitkem střídat diametrálně odlišná vědecká a edukační prostředí. Tato zkušenost mu pomohla uvědomit si, jak důležité je vycestovat a otevírat se novým perspektivám. Během pandemie covidu-19 studoval na dvou doktorských školách současně, byl součástí dvou vědeckých týmů a střídavě žil ve dvou zemích, což ho naučilo obrovské flexibilitě a samostatnosti.
Spolupráce a výjezdy Pierra Kolejáka přinášejí na univerzitu aktuální vědecká témata v oblasti spintroniky a terahertzové fotoniky. Velký význam měla pro VŠB-TUO i Pierrova práce na Barrande workshopu, který organizoval společně se svým francouzským školitelem Mathiasem Vanwolleghenem. Je také skvělým ambasadorem projektu VŠB-TUO Tour de France, jehož cílem je přilákat studenty francouzských univerzit ke studiu.

Simoně Horváthové je 21 let a s organizací Blízký soused spolupracuje již od roku 2008. Spolu se svými sourozenci se účastnila výchovněvzdělávacích aktivit pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se zaměřením na romskou komunitu (zájmové kroužky, výlety do přírody, pobytové letní tábory, workshopy apod.). Simona je druhá nejstarší z deseti dětí a vyrůstala v pěstounské péči u svých prarodičů. V posledních letech se už také sama jako dobrovolník zapojuje do přípravy a realizace akcí pro děti.
Na Cenu DZS je nominovaná za účast v projektu Všichni jsme sousedé v rámci DiscoverEU – Jízda k začlenění, Erasmus+. Účastnila se cesty po Evropě, která se uskutečnila mezi 25. dubnem a 8. květnem 2023 ve skupině devíti mladých dospělých. Aktivně nejdříve docházela na přípravná setkání, kde získávala potřebné znalosti a dovednosti.
Během čtrnáctidenní cesty vlakem navštívila skupina společně Švýcarsko, Francii, Španělsko a Německo. Tato zkušenost měla důležitý vliv na zlepšení digitálních kompetencí a stejně tak komunikačních dovedností v mateřském i cizím jazyce. Simona se naučila pracovat v aplikaci s mapou v cizí zemi, vyhledávat dopravu a zvýšila svou finanční gramotnost (plán rozpočtu cesty skupiny a osobních nákladů). Zapojení Simony bylo po celou dobu příprav i realizace projektu vysoké. Od začátku byla velice aktivní a  podporovala ostatní členy skupiny – působila jako důležitý stmelovací prvek a šířila pozitivní náladu. Po návratu se aktivně zapojila do prezentací projektu.
Simona si podobně jako další účastníci zlepšila vztah k cestování a nyní je motivovaná se svou rodinou do zahraničí sama vyrazit. Přínosem bylo také zvýšení přehledu o kulturních specificích zemí, posílení pocitu sounáležitosti s evropskými sousedy, zvýšení hrdosti na vlastní zemi a pocítění plnohodnotného místa v srdci našeho kontinentu jakožto Čech i jako Rom.

Bassel Nesser v současné době dokončuje doktorské studium oboru Energetika na VŠB-TUO. Zaměřuje se na větrné turbíny a design turbínových lopatek pro zvýšení jejich výkonu a výroby energie. Za svůj dosavadní největší životní úspěch považuje získání magisterského diplomu v oboru Strojního inženýrství na Lebanese International University. V magisterské práci se věnoval větrné a solární energii. Během studia na VŠB-TUO nasbíral mnoho zkušeností v různých odvětvích a nabízel také soukromé doučování matematiky a fyziky. Kromě toho absolvoval odbornou stáž v automobilce Hyundai, kde pracoval na údržbě spalovacích motorů. Rovněž během studia vycestoval v rámci programu Erasmus+ na stáž do Krakova, kde se věnoval výzkumu pro svou dizertační práci. Po získání doktorátu by rád v Česku zůstal a pracoval v akademické sféře.
Studium na Fakultě strojní VŠB-TUO otevřelo Basselovi dveře k mnoha příležitostem. Účastnil se konferencí o zelených energiích v Krakově a Ostravici a podílel se na výuce. Publikoval také několik odborných článků. Možnost vyučovat magisterské studenty v anglickém jazyce výrazně přispěla k rozvoji jeho pedagogických dovedností. Od chvíle, kdy přicestoval do Ostravy, se ale také neustále snaží poznávat českou kulturu a místní zvyklosti. Jedním z jeho velkých zájmů je zdokonalování se v českém jazyce. Díky kurzům i samostudiu už dosáhl úrovně B2 a na svou znalost češtiny je velmi hrdý. Může tak inspirovat další studenty, kteří češtinu často považují za velmi těžkou a doslova nenaučitelnou.
Basselův pobyt na VŠB-TUO měl pozitivní dopad zejména na Fakultu strojní. Jeho aktivní zapojování do výuky a ochota sdílet zkušenosti s dalšími zahraničními studenty posiluje přátelské prostředí na univerzitě. Nejenže pomáhá nováčkům lépe se adaptovat, ale podporuje i celkový rozvoj univerzitní komunity. Přispívá také k šíření dobrého jména univerzity, a je tak ideálním ambasadorem pro zahraniční uchazeče.

Lucija studuje doktorský studijní program Ecology. Je také již třetím rokem studentskou ambasadorkou a patří mezi jedny z nejaktivnějších nejen v rámci rektorátního týmu ambasadorů, ale i na Přírodovědecké fakultě. Lucija se pravidelně účastní orientačního dne pro přijíždějící zahraniční studenty, prezentuje pro potenciální uchazeče a setkává se se středoškolskými poradci, kde aktivně sdílí své zkušenosti ze studia v Česku a na Univerzitě Karlově. Dále aktivně přispívá na sociální sítě univerzity.
Zahraniční zkušenost posílila Luciju ve vytrvalosti a schopnosti řešit konflikty. Dokázala se vyrovnat s negativními zkušenostmi, které při studiu nastaly, a pomohla i dalším studentům, aby společně bojovali za změnu. Získala dovednosti v mezikulturní komunikaci a řešení konfliktů, což ovlivnilo její osobní a profesní růst. Její odhodlání změnit negativní zkušenost v pozitivní ukazuje na výjimečnou odvahu a schopnost přebírat odpovědnost za zlepšení podmínek pro ostatní studenty.
Lucija iniciovala mnohé změny ve prospěch studentů. Její zapojení na Fakultě vedlo k vytvoření platformy Student Confidential, která dává studentům prostor řešit problémy, s nimiž se potýkají (šikana, neetické chování). Lucija se také aktivně zapojuje do komunity zahraničních i českých studentů na Univerzitě Karlově a pravidelně se účastní akcí a setkání pro potenciální uchazeče o studium. Reprezentuje také Univerzitu Karlovu na veletrzích.
Lucija je nominována pro svůj mimořádný přínos k vytváření pozitivního prostředí pro studenty. Její odvaha postavit se nepříznivým podmínkám může být inspirativní. Příběh Lucije představuje vzor pro ostatní, jak mohou jednotlivci způsobit změny k lepšímu ve svém akademickém prostředí.

Profesorka Ludmila Čiževská vyučuje na Státní polytechnické univerzitě v Žitomiru na Ukrajině na katedře účetnictví. Je již šestou generací volyňských Čechů, kteří přišli na Ukrajinu v roce 1870. Vede Žitomirský spolek volyňských Čechů a je velkou propagátorkou výuky češtiny na své domácí škole. Vzhledem k více než dvacetileté odborné spolupráci s katedrou účetnictví na VŠE využila po zahájení ruské agrese v únoru 2022 nabídku pozice hostující profesorky na VŠE.
Ludmila Čiževská velmi ocenila pomoc VŠE a nabídku bezpečného prostředí pro sebe a svoji malou dceru. Od univerzity získala také ubytování na kolejích. Přestože část její rodiny zůstala na Ukrajině (její manžel aktivně působí v ukrajinské armádě), odhodlaně pomáhala uprchlíkům v Česku. Od počátku pobytu se velmi intenzivně zapojila do akademického života školy a díky znalosti češtiny i do pomoci studentům-uprchlíkům, kteří přišli na VŠE v březnu téhož roku. Na VŠE například vedla adaptační a integrační kurz pro nové ukrajinské studenty. I přes nelehkou osobní situaci jí pobyt na VŠE pomohl ještě více rozvinout občanskou a profesní angažovanost.
V září 2022 se vrátila na Ukrajinu, ale její spolupráce s univerzitou pokračovala díky programu Erasmus+. Během roku 2023 absolvovala na VŠE dva týdenní vzdělávací pobyty, na základě kterých byl s českou školou zahájen tříletý projekt výjezdů pro vysokoškolské pedagogy a studenty z Žitomiru v oboru financí a účetnictví. Působení Ludmily Čiževské na VŠE mělo velmi pozitivní dopad při pomoci uprchlíkům nejen na univerzitě, ale i v rámci krajanské komunity přicházející do Česka. Díky pokračující spolupráci v rámci programu Erasmus+ šíří Ludmila Čiževská nadále dobré jméno VŠE a Česka i po svém návratu do Žitomiru.

Vystudovaný psycholog Miloš Matić přijel pomáhat do Diecézní charity v Českých Budějovicích v září 2022 jako teprve druhý zahraniční dobrovolník. Postupně se zapojil do aktivit s dětmi v rámci projektu Young Caritas. Jezdil s nimi jako doprovod na výlety, na tábory pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, pomáhal s vedením sportovního kroužku. Podílel se také na aktivitách klubu pro ukrajinskou mládež a ukrajinským uprchlíkům pomáhal i při čekání před Odborem azylové a migrační politiky, připravoval a vydával jim balíčky s potravinovou pomocí nebo pomáhal se stěhováním nábytku.
Pomáhal i lidem se zdravotním postižením v Domě sv. Františka. Doprovázel je při vycházkách, hrál s nimi společenské hry, asistoval jim při běžných denních aktivitách. Zapojil se rovněž do terénní práce s lidmi bez domova (projekt Budějcká stravenka) – doprovázel je během úklidu veřejných prostranství, motivoval je k práci a následně jim rozdával stravenky. Podílel se na výuce angličtiny pro děti. Pro Komunitní centrum v Trhových Svinech i dětem na příměstském táboře přednášel o Srbsku. Vypomáhal na adventních trzích a dalších jednorázových akcích.
„Skromný, pracovitý a přemýšlivý člověk, vždy ochotný pomoci a s obrovským srdcem,“ popisuje Miloše Dagmar Langerová z Diecézní charity. Během pobytu intenzivně studoval češtinu a  absolvoval i několik vzdělávacích workshopů v rámci projektu Young Caritas. Miloš si Česko i Charitu zamiloval, a její zaměstnanci si zamilovali jeho. A protože tato pouta nešla jen tak zpřetrhat, po ukončení ročního dobrovolničení získal práci v Domě sv. Františka (DSF), kde předtím pomáhal. Miloš se navíc nabídl jako neformální mentor nových zahraničních dobrovolníků a do DSF uvedl už další dva dobrovolníky.
Pro Charitu byla spolupráce s ním skvělou zkušeností a ráda by přivítala další podobně motivované dobrovolníky.

Olivia pochází z Norska a již dvakrát v minulých letech studovala na Univerzitě Karlově v rámci programu Erasmus+. Naučila se mluvit česky na pokročilé úrovni a poznala fungování univerzity. Nyní se jako dobrovolnice na FTVS věnuje činnostem v rámci Mezinárodního studentského týmu.
Pomáhá organizovat sportovní a kulturní aktivity, nejen pro zahraniční studenty. Pořádá sportovní akce na fakultě a pravidelné běžecké akce MindRun zaměřené na duševní zdraví, určené pro univerzitu i veřejnost. Každý měsíc v Kampusu Hybernská asistuje při organizaci série Univerzita našich příběhů, což jsou veřejné diskuze se zajímavými osobnostmi. V rámci Mezinárodního studentského týmu pomáhá i s dalšími nepravidelnými akcemi pro studenty, jako jsou orientační běhy, mezinárodní večeře, turnaje či jednodenní výlety. Kromě toho Olivia propaguje samotné dobrovolnictví v rámci připravovaných sérií „interkulturních večerů“, kde se snaží inspirovat studenty a rozšířit povědomí o dobrovolnictví.
Oliviino působení na FTVS mělo vliv i na ni samotnou. Získala hlubší vhled do vysokoškolského sektoru. Mohla srovnat různé pedagogické přístupy a porozumět výzvám tohoto odvětví. Práce v Mezinárodním studentském týmu významně posílila její organizační a komunikační dovednosti i schopnost řešit problémy. Zlepšila se jak v anglickém, tak v českém jazyce, což jí otevřelo nové možnosti v komunikaci s místními a s kolegy. Pobyt na FTVS tak obohatil jak její profesní růst, tak osobní rozvoj.
Olivia je první zahraniční dobrovolnicí na Univerzitě Karlově v rámci programu Evropský sbor solidarity. Jako průkopnice přinesla do této instituce svěží energii a nasazení. Její příchod byl historický, značící začátek dobrovolnického programu na univerzitě.

Italská studentka Sara Vivenzi studovala v rámci programu Erasmus+ v zimním semestru 2022/2023 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru Teritoriální studia se specializací Severoamerická studia. Již záhy po svém příjezdu se začala aktivně zapojovat do studentských aktivit a spolků a prokazovala mimořádný zájem o studium a život v Česku. Využila nabídky zahraničního oddělení fakulty a v letním semestru začala působit na pozici Erasmus+ stážistky, v rámci níž prokázala své mimořádné kvality v organizaci aktivit pro studenty, přípravě propagačních materiálů i ve zdařilé fotodokumentaci uskutečněných fakultních aktivit.
Jako dívka, která prošla zkušeností výměnné studentky Erasmus+ a následně stážistky na zahraničním oddělení, významně přispěla k podpoře zahraničních studentů v rámci tzv. Welcome Weeku a následně v průběhu celého semestru prostřednictvím organizování nejrůznějších aktivit pro studující. Podílela se také na přípravě Erasmus staff weeku pro zahraniční partnerské univerzity, který fakulta organizovala a na němž současně prezentovala svou vlastní zkušenost s programem praktické stáže Erasmus+. Díky aktivnímu zapojení v různých sférách a programech přispívala k budování dobrého jména své domovské i hostitelské univerzity a stejně tak i samotného programu Erasmus+.
Sara je krásným příkladem naplno využitého potenciálu programu Erasmus+. Nejprve přicestovala do Prahy jako výměnná studentka, která kromě svého akademického cíle naplno rozvinula své možnosti v praktických dovednostech a osobní angažovanosti, aby pokračovala v rámci praktické stáže Erasmus+ na zahraničním oddělení přijímající fakulty. Zde se zcela přirozeně zapojila do chodu oddělení, získala další cenné praktické zkušenosti a rozvíjela své interkulturní kompetence, které dále využije v pracovním životě v mezinárodním prostředí, kde by ráda působila.