Výstupy z prosincové Rady pro konkurenceschopnost

Ministři EU schválili aktualizaci nařízení EuroHPC JU, 5 AI gigatováren a diskutovali o programu Horizont Evropa 2028-2034.

Dne 9. prosince 2025 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro konkurenceschopnost zaměřené na výzkum a vesmír. Ministři na něm projednávali aktualizaci nařízení o společném podniku EuroHPC JU a přípravě nového rámcového programu Horizont Evropa na období 2028-2034. Diskutovali také o strategických technologických prioritách EU, roli partnerství veřejného a soukromého sektoru a posilování evropské technologické suverenity. V rámci doplňujících bodů se ministři seznámili s vývojem evropských univerzitních aliancí, investičními iniciativami pro scale-upy, aktuálním stavem v oblasti bezpečnosti výzkumu a s přípravami kyperského předsednictví. 

Ministři na jednání jednomyslně přijali společný postoj k novele nařízení upravujícího činnost společného podniku EuroHPC JU, který je klíčovým nástrojem EU pro budování evropské infrastruktury superpočítačů a kvantových technologií. Přijatá aktualizace umožní vznik až pěti evropských AI gigatováren, rozsáhlých center spojujících superpočítačové kapacity, energeticky efektivní datová centra a automatizaci založenou na umělé inteligenci. Tato centra mají posílit technologickou suverenitu EU a reagovat na rostoucí poptávku po výpočetních zdrojích nutných pro vývoj a trénování AI modelů. 

Novela zároveň vytváří samostatný kvantový pilíř v rámci EuroHPC JU a přesouvá kvantové výzkumné a inovační aktivity z programu Horizont Evropa pod tento společný podnik. Rozšíření mandátu EuroHPC JU se odráží i v úpravě řízení a pravidel pro zapojení subjektů ze třetích zemí. Podle dánské ministryně pro vysoké školství a vědu Christiny Egelund představují nové kroky „zásadní příspěvek k evropské odolnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti“ a posouvají EU směrem k ambici vybudovat až pět AI gigatováren. 

Vznik těchto center má být realizován prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Aktualizované nařízení přináší jasnější pravidla pro financování a zadávání zakázek, obsahuje ochranné mechanismy pro startupy a scaleupy a umožňuje přesměrování nevyužitých prostředků EU na rozvoj AI gigatováren. Evropský parlament by měl své stanovisko vydat 17. prosince, poté bude následovat formální přijetí legislativy Radou. 

Druhou částí jednání byla politická diskuse o návrhu rámcového programu Horizont Evropa na období 2028–2034. Delegace členských států se shodly na tom, že v novém programu potřebují zjednodušit administrativní procesy a usnadnit přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky. Státy zdůraznily potřebu jasně definovat vztah mezi rámcovým programem a Evropským fondem konkurenceschopnosti (European Competitiveness Fund), posílit přenos výsledků výzkumu do inovací a zvýšit mobilizaci soukromých investic. Vyzdvižena byla rovněž důležitost spolupráce s partnerskými zeměmi při současném zachování evropské technologické suverenity a bezpečnosti výzkumu. Za prioritní vědecké a technologické oblasti považují členské státy oblasti umělé inteligence, kvantové a polovodičové technologie, pokročilé materiály, biotechnologii a životní vědy, robotiku a čistou energetiku včetně fúze. 

V poslední části jednání zazněly informace o dopadech Evropských univerzitních aliancí na Evropský výzkumný prostor, o vývoji Scale-up Europe Fund zaměřeného na podporu rychle rostoucích technologických firem, o aktuálních iniciativách v oblasti bezpečnosti výzkumu a o nadcházejících prioritách kyperského předsednictví v oblasti výzkumné politiky. Kypr ve svém předsednictví podpoří konkurenceschopnost, inovace a investice, tedy i potenciálně oblast výzkumu a technologické infrastruktury. Oficiální podrobný program předsednictví však dosud nebyl zveřejněn. Více informací a relevantní dokumenty najdete na stránkách Rady.