Už žádné politiky bez mladých. Jak poradní panely mládeže mění veřejnou správu
Mladí lidé už nechtějí zůstávat pouze pasivními pozorovateli veřejného dění. Stále častěji usilují o aktivní zapojení do rozhodovacích procesů, které mají přímý dopad na jejich budoucnost.
Projekt podpory participace mládeže propojuje mladou generaci se zástupci ministerstev a dalších veřejných institucí. Vzniká tak prosto pro otevřený dialog, kde mohou mladí lidé sdílet své zkušenosti, potřeby i návrhy řešení a přímo přispívat k tvorbě veřejných politik.
Za vznikem Projektu podpory participace mládeže stojí Dům zahraniční spolupráce (DZS). Implementačním partnerem je Česká rada dětí a mládeže (ČRDM), která zajišťuje facilitaci i logistiku jednotlivých setkání. Projekt probíhá za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a je spolufinancován Evropskou unií.
Rok 2025 v číslech
- 159 zapojených mladých lidí
- 12 realizovaných setkání napříč různými formáty
- 6 zapojených veřejných institucí
Do projektu se zapojila ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, životního prostředí, pro místní rozvoj a zdravotnictví i Úřad vlády. Každá z institucí se věnovala konkrétním tématům, přičemž mladí lidé byli aktivně zapojeni nejen do diskusí, ale také do hledání možných řešení.
Jak panely mládeže fungují?
Princip je jednoduchý: dát mladým skutečný prostor vyjádřit svůj názor a zároveň zajistit, aby jejich hlas měl reálný dopad.
Zapojení může mít různou podobu podle tématu a potřeb ministerstva. Účastníky jsou pak mladí lidé, kteří se mohou hlásit skrze otevřené výzvy na webu Centra participace. Při výběru je kladen důraz na vyvážené zastoupení regionů, genderovou pestrost i zapojení mladých se znevýhodněním. Díky tomu se může zapojit opravdu každý mladý člověk, včetně těch jejichž hlas často není slyšet.
Mladí lidé mají proplacené cesty, ubytování i jídlo, jednotlivým ministerstvům pak značně pomáhá řešení logistiky, komunikace s mládeží, facilitace a finální zpracování výstupů. Vše je připraveno každému ministerstvu na míru dle jeho potřeb. Může se tak zapojit každé ministerstvo, i když k tomu nemá vlastní know-how či prostředky, všechno je zajištěné. To s minimem administrativní zátěže, výměnou za závazek ministerstva, že bude pracovat se závěry, která ze setkání s mladými vyplynou.
Setkání se konají podle aktuálních potřeb jednotlivých resortů a zapojují se do nich zástupci odborů, odborníci i vedení ministerstev.
Různé formáty, jeden cíl
V rámci konceptu lze využívat různé formáty zapojení podle tématu i potřeb jednotlivých institucí. Každý z nich nabízí odlišný způsob práce s mladými lidmi a přináší specifické výstupy. Jejich společným cílem je proměnit zkušenosti, názory a podněty mladých lidí v konkrétní podklady pro rozhodování.
Příkladem jsou:
- Kulaté stoly – otevřená diskuse nad konkrétními tématy a hledání společných řešení.
- Workshopy a hackathony – kreativní spolupráce zaměřená na tvorbu návrhů a inovativních řešení.
- Poradní panely – dlouhodobá spolupráce mladých lidí s veřejnými institucemi.
- Fokusní skupiny – hloubková diskuse umožňující lépe porozumět konkrétním problémům a potřebám mladých.
Každý z formátů přináší jiný typ výstupu, společně ale vytvářejí ucelený obraz o tom, co mladí lidé potřebují a jaká řešení navrhují.
Od debaty k řešení
Jednotlivá setkání nejsou jen diskuse „pro diskusi“. Každé setkání má jasný výstup.
V roce 2025 se témata točila kolem toho, co mladou generaci skutečně pálí, například:
- Ministerstvo životního prostředí zapojilo mladé do přípravy programu EVVO 2026–2035 i diskusí o bydlení a dopravě v kontextu Sociálního klimatického fondu.
- Ministerstvo pro místní rozvoj řešilo s mladými odliv lidí z regionů a hledalo konkrétní řešení, jak ho zpomalit.
- Ministerstvo kultury sbíralo podněty pro Státní kulturní politiku 2026+ – od podpory regionální kultury po dostupnost grantů.
- Ministerstvo zdravotnictví otevřelo téma pracovních podmínek mladých zdravotníků a prevence vyhoření.
- MŠMT pracovalo s panely na tvorbě Koncepce podpory mládeže 2025–2030.
Zapojení mladých nebylo pouze formální. Jejich podněty měly konkrétní vliv na rozhodovací procesy a podobu připravovaných strategií.
Co bude dál
Poradní panely nejsou jednorázovou iniciativou omezenou na jeden rok. Pokračují i v roce 2026 a zkušenosti z jejich fungování budou systematicky zpracovány do metodiky, která nabídne doporučené postupy pro efektivní zapojování mladých lidí do rozhodovacích procesů. Ambicí metodiky je rozšířit principy participace také do dalších institucí, včetně těch na místní úrovni.