Science|Business: Fragmentace jednotného trhu je pro výzkum v EU problémem číslo jedna

Regulační fragmentace je naléhavější než dílčí detaily programů výzkumu a inovací.

Budoucí úspěch evropského výzkumu a inovací nespočívá ve struktuře příštího programu Horizont Evropa nebo nového Fondu konkurenceschopnosti (ECF), ale ve schopnosti kontinentu rozšířit špičkové technologie přes hranice, uvedl europoslanec Christian Ehler na výroční konferenci Science|Business 5. února.  

„Hlavním problémem Evropy v oblasti inovací není potřeba programu na podporu konkurenceschopnosti, ale jednoduše fragmentace jednotného trhu,“ uvedl Ehler, který je hlavním zpravodajem Evropského parlamentu pro příští program Horizont Evropa a stínovým zpravodajem pro ECF.  

Marc Lemaitre, generální ředitel pro výzkum a inovace Evropské komise, souhlasil, že „nejde v první řadě o peníze, ale o překonání regulační fragmentace v Evropě”. Vyjádřil naději, že v oblastech, jako je Unie kapitálových trhů, budou přijata „odvážná politická rozhodnutí“.  

Unie kapitálových trhů EU není novou myšlenkou, ale v roce 2024 získala novou podporu na základě zpráv o evropském výzkumu a konkurenceschopnosti od bývalých italských premiérů Maria Draghiho a Enrica Letty. Cílem by bylo usnadnit tok investic a úspor v rámci celého bloku, namísto na národní úrovni.  

Lemaitre také argumentoval, že financování výzkumu a inovací ze strany EU se musí více zaměřit na pozdní fáze vývoje a jeho zavádění. „Musíme zlepšit konečný dopad, ekonomický i společenský, toho kolektivního výzkumu, který v Evropě provádíme,“ uvedl.  

Největší část finančních prostředků EU směřuje do kolaborativní výzkumu, který většinou začíná na úrovni technologické připravenosti (TRL) 3 a končí na úrovni TRL 6, což je stále ještě daleko od zavedení na trh, poukázal Lemaitre. „Plně souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že nemáme správnou rovnováhu v TRL,“ řekl Lemaitre.  

Lemaitre také navrhl přehodnotit způsob řízení kolaborativních výzkumných projektů. Dnes je podle něj příliš mnoho výzev, které nakonec vedou „jen ke dvěma nebo třem projektům,“ a příliš málo peněz. Namísto toho by příští rámcový program pro výzkum mohl zveřejňovat méně výzev a financovat více projektů v rámci jedné výzvy. 

Průměrná velikost společného výzkumného projektu financovaného EU je 4 miliony eur na čtyři roky, přičemž konsorcium má 11 účastníků, uvedl. „Když rozložíte, kolik to v průměru činí na jednoho účastníka konsorcia? Něco kolem 100 000 EUR ročně.“ 

Na otázku, zda je výzev příliš mnoho, Lemaitre navrhl, že pokud by EU stanovila priority, mohla by se zaměřit na oblasti, ve kterých kontinent zaostává, nebo na klíčové technologie, ve kterých potřebuje posílit své kapacity do budoucna. 

Propojení Horizontu Evropa s ECF  

Evropská komise v minulém roce předložila své plány na samostatného nástupce programu Horizont Evropa v hodnotě 175 miliard eur, který by byl úzce propojen s Fondem konkurenceschopnosti (ECF) v hodnotě 409 miliard eur. 

Významné otazníky zůstávají kolem propojení těchto dvou nástrojů. „Řekl bych, že ani 13. patro (budovy Berlaymont, kde se nachází kancelář předsedy Komise) neví, jak to bude vypadat,“ řekl Ehler. „Jsem si docela jistý, že ani Rada neví, jak to bude vypadat.“  

Lemaitre uvedl, že Komise nezveřejnila všechny podrobnosti týkající se správy, protože „chceme naslouchat“. Zainteresované strany z oblasti výzkumu, průmyslu, investoři, Evropský parlament a členské státy budou mít podle něj slovo v tom, jak Evropa stanoví priority a jak je bude prostřednictvím programu Horizont Evropa a ECF naplňovat.  

Budoucnost EIT  

Budoucnost Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) je další otázkou, která zůstává otevřená. Ehler byl v tomto ohledu upřímný a navrhl, aby EU „zavřela“ ústřední agenturu EIT v Budapešti a přemýšlela o alternativních způsobech řízení svých tematických znalostních a inovačních společenství (KIC).  

Jednotlivé KIC jsou „rychle se rozvíjejícím a opravdu zajímavým nástrojem,“ ale „institucionálně nesprávně umístěným,“ uvedl. Německý europoslanec také navrhl, že existují „dvě nebo tři“ KIC, které by měly být okamžitě uzavřeny, a uvedl například, že „není nejlepším nápadem mít KIC pro klima“.  

Lemaitre uvedl, že Komise situaci prozkoumá do konce roku.  

Caroline Viarouge, generální ředitelka EIT Manufacturing KIC, byla v panelu s Ehlerem a Lemaîtrem. Ehler navrhl, že tato KIC komunita (Manufacturing KIC) by měla být zachována.  

Díky spolupráci se Science|Business má kancelář CZELO možnost poskytnout přeložené verze článků. Původní článek v anglickém jazyce najdete na stránkách Science|Business.