První letošní Science Café představilo mladé vědce
Večerní akce spoluorganizovaná kanceláří CZELO představila mladé české vědce, jejich projekty a zkušenosti.
Letošní první Science Café se zaměřilo na novou generaci českých vědců a na to, co dnes znamená zahájit vědeckou kariéru v evropském a mezinárodním kontextu. Pozvaní mladí vědci se podělili o své osobní postřehy týkající se jejich motivace k vědecké kariéře, prvních úspěchů, práce v mezinárodních týmech, výzev spojených se zahájením vědecké kariéry a své role v popularizaci vědy. V diskusi se podělili i o svůj názor na budoucnost vědy v Evropě.
Pozvání na akci přijala Anna Krebsová, studentka Českého vysokého učení technického v Praze a spoluzakladatelka projektu LASAR, se kterým v roce 2024 získala ocenění v NASA Space Center v Houstonu. Pozvání přijal také Tomáš Čermák, student Imperial College v Londýně, zakladatel neziskové organizace na podporu nové generace vědců (STEM_Hub) a výherce The Earth Prize s projektem PURA na inovativní čištění vody pomocí studeného plazmatu a fotokatalýzy. Večerem nás provedl Tomáš Polák, PR expert z Evropského parlamentu a také specialista na komunikační školení a vzdělávání.
Úspěch v mladém věku?
V úvodu diskuse moderátor požádal Annu o krátké představení tzv. Conrad Challenge. Té se zúčastnila se svým týmem LASAR v Houstonu (USA) a jednalo se o celosvětovou soutěž, ve které studenti v týmech představují své inovativní projekty, jimiž řeší světové problémy napříč různými odvětvími. Anna také představila studentský satelit LASAR Sat, ten pomocí laserů odstraňuje vesmírný odpad na oběžné dráze. Popsala, jak se do týmu LASAR dostala a jak vypadal průběh projektu a samotná soutěž.
Tomáš naopak dostal příležitost popsat své úspěchy. Vyprávěl o soutěži The Earth Prize, do níž se zapojil se svou slovenskou kolegyní Annou Podmanickou s projektem na čištění vody od léků, drog, antibiotik nebo bakterií. Pak také o svém úspěchu, kdy byl zařazen do Forbes 30 pod 30 pro rok 2026. Zde byl vybrán mezi mimořádně nadané a inspirativní osobnosti Česka, jimž ještě nebylo třicet let. Z těchto dvou ocenění si nedokázal vybrat, které ho učinilo šťastnějším, ale v obou případech byl velmi pyšný na to, jak prezentuje Českou republiku, a na to, jak se mu daří převést teorie do praxe. Moderátor se ho v této souvislosti také zeptal, jak se cítil, když zjistil, že ho zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při svém projevu o stavu Unie. Tomáš popisoval, že v ten okamžik byl nesmírně hrdý na to, co s Annou Podmanickou dokázali.
Jaké jsou výherní projekty?
Druhá část diskuse se zaměřovala na vědu a technologie. Anna a Tomáš komplexně popsali své projekty po technické stránce. První dostala slovo Anna, která pro ukázku přivezla 3D model satelitu, na němž vysvětlila princip, jak satelit a lasery v jejich projektu fungují. Popsala také celý proces tvorby projektu, od počátečních kroků v laboratoři, postupné testování laserů, až po vyslání satelitu do vesmíru, kde nyní obíhá planetu v 94minutovém intervalu. Mimo jiné zmínila také další projekt, jemuž se s týmem věnují. Jedná se o projekt Antény do škol, při němž distribuují anténní boxy do škol, kde si je děti/studenti mohou sestavit a po zapojení přístroje do notebooku mohou naladit rádiové frekvence různých satelitů. Z toho mohou zjistit například teplotu solárních panelů, měnit barevná světla přímo na satelitu nebo získat snímky z vesmíru. V neposlední řadě zmínila Anna také svou zkušenost se stavem beztíže díky České cestě do vesmíru a jejich Mise Zero-G. Anna prošla šestikolovým výběrovým řízením skládajícím se z osobnostních dotazníků, vystupování na veřejnosti, testů kognitivních funkcí, angličtiny, fyzických testů, pohovorů, a dokonce i kempu přežití. Nakonec se dostala mezi 26 nejúspěšnějších uchazečů, s nimiž zažila při letu letadlem stav beztíže.
Následně se slova ujal Tomáš, který dostal za úkol vysvětlit svůj projekt PURA laikovi. Jeho zařízení PURA dokáže za tři minuty vyčistit vodu nejen od 98 % bakterií, ale i od antibiotik a dalších léčiv, a to díky inovativní kombinaci studeného plazmatu a fotokatalýzy. Tomáš se zabýval využitím studeného plazmatu k dezinfekci a rozkladu škodlivin a poté začal spolupracovat s Annou Podmanickou, která se věnovala fotokatalýze. Když spojili své dva výzkumy, přišli s inovačním řešením na čištění vody. Společně se přihlásili do The Earth Prize, největší světové soutěže pro mladé vědce a vědkyně ve věku 13–19 let zaměřené na zlepšování životního prostředí. Každý rok se do ní hlásí tisíce projektů z více než 150 zemí celého světa a právě oni dva ji v roce 2025 vyhráli. Kromě toho Tomáš také vyvinul program pro diagnostiku srdečních poruch z EKG, v roce 2023 vyhrál Energetickou olympiádu a v roce 2024 získal Cenu učené společnosti. Kromě vědy samotné se věnuje i její popularizaci a propagaci. Je spoluzakladatelem komunity STEM_Hub, jenž propojuje studenty a odborníky ze STEM oborů, a je zakladatelem platformy Výpisky.com na poznámky z předmětů na základní a střední škole.
Oba řečníci popsali, že získaná ocenění vyzdvihla jejich práci, ale opravdu důležitá pro ně nejsou. Hlavním je pro ně vědomí, že jejich práce má opravdu smysl.
Co bude dál?
Oba diskutující se také shodli na tom, že pocit „být mladý a bezstarostný“ už dlouho nezažili. S pocitem vyhoření se setkali již v mladém věku (19 a 20 let). Sdíleli ale své motivace, jež je posouvají dál, a to hledání řešení existujících a objevujících se problémů, které mohou mít dalekosáhlé dopady. Popsali, že každá inovace přináší i nežádoucí aspekty, například vysoké finanční náklady nebo zátěž pro životní prostředí. Shodli se také na výzvách, které jejich vědeckou práci a život značně komplikují. V rámci svých projektů se museli potýkat s „dospěláckými problémy“ jako je hledání účetních, právníků k přípravě smluv nebo řešení velkého množství administrativních úkonů. Shodují se na tom, že podpora pro (nejen) mladé výzkumníky chybí a bylo by zapotřebí to změnit. Apelují na zjednodušování administrativních procesů projektů, aby „zbylo více času na vědu“.
Při následné diskusi s publikem se řešila témata regulace vědy, valorizace znalostí i transfer technologií a zaznívaly i otázky na etické a morální aspekty výzkumu. Jedna z vyjádřených obav byla z nesprávného použití vědy, konkrétně laserů a rizika jejich zneužití. Oba řečníci se shodli, že technologie, které použili a daly by se potenciálně využít jako zbraně, byly již dávno vyvinuté a lze je využít i nadále, a to jak k dobrým, tak i ke špatným účelům: „Pokud bychom s nimi nepřišli my, přišel by s nimi někdo jiný“.
Na diskusním večeru se sešlo velké množství hostů z řad výzkumníků, zaměstnanců evropských institucí, laické veřejnosti i mladých studentů. Během celého večera bylo možné vnímat, jak dané téma rezonuje v mezinárodním prostředí, a celá akce prokázala, že je na místě se danému tématu mladých vědců věnovat dlouhodobě a možná i hlouběji. A co lze označit za hlavní sdělení celého večera? Odpověď na otázku, zda je nízký věk překážkou pro velké cíle a výsledky. Tomáš i Anna nám ukázali, že debata o věku je ve vědě již přežitá.