Přečtěte si výstupy z únorové Rady pro konkurenceschopnost
Rada EU schválila reformu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a ministři diskutovali o propojení ECF s Horizontem Evropa.
Dne 27. února 2026 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro konkurenceschopnost zaměřené na výzkum. Ministři na něm projednávali postoj Rady k Výzkumnému fondu pro uhlí a ocel a přípravě rozpočtu pro rámcový program Horizont Evropa na období 2028–2034. Diskutovalo se také o připravovaném Evropském fondu pro konkurenceschopnost (ECF) a jeho propojení s programem Horizont Evropa, o evropských partnerstvích nebo o podpoře mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v současném geopolitickém kontextu.
Na začátku jednání přednesla řeč Ekaterina Zaharieva, eurokomisařka pro startupy, výzkum a inovace. Při svém projevu označila jako evropskou prioritu právě výzkum a inovace, které jsou základem konkurenceschopnosti, aby Evropa posílila své postavení ve světě.
Mezi výsledky jednání patří Radou schválený postoj k balíčku, jímž se reformuje Výzkumný fond pro uhlí a ocel. Jeho cílem je čistší a konkurenceschopnější ocelářský a uhelný průmysl a také podpořit zelenou a spravedlivou transformaci. Návrhy na revizi právního rámce Výzkumného fondu pro uhlí a ocel mají podpořit dekarbonizaci a přechod na čistou energii v těchto odvětvích a zároveň posílit konkurenceschopnost Evropy. Revize uvádí cíle Fondu do souladu s politikami EU, jako je Kompas konkurenceschopnosti, Dohoda o čistém průmyslu a Evropský akční plán pro ocel a kovy, které všechny zdůrazňují potřebu dekarbonizace.
Dohoda Rady umožňuje prodloužení programu do roku 2034 (místo původně navrhovaného roku 2030 ze strany Evropské komise) a rovnoměrně rozděluje roční investice až do výše 120 milionů eur ročně. Navíc zvyšuje míry spolufinancování, a to v souladu s programem Horizont Evropa, kdy účastníci z odvětví obdrží až 70 % finančních prostředků EU, a MSP (SME), startupy a akademické obce mohou obdržet až 100 %. Tyto změny mají zvýšit atraktivitu Fondu a zároveň jej připravit pro budoucí integraci s dalšími programy EU (například Inovační fond nebo program Horizont Evropa). Další kroky přijetí reformovaného právního rámce pro Výzkumný fond pro uhlí a ocel vyžadují v jednom případě souhlas Evropského parlamentu (EP) s rozhodnutím Rady a ve druhém případě konzultaci s Evropským parlamentem. V Radě proběhne hlasování, až budou dokončeny procedurální kroky Evropského parlamentu. Jakmile bude reforma přijata a zveřejněna v Úředním věstníku EU, měla by v lednu 2027 vstoupit v platnost.
Druhou částí jednání byla diskuse o 10. rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2028–2034 (FP10). Ministři zde jednali o klíčových nevyřešených otázkách legislativního rámce s cílem dosáhnout částečného obecného přístupu (partial general approach) na příštím zasedání Rady pro konkurenceschopnost, které se uskuteční na konci května 2026. Přednesené návrhy se týkaly především propojení nově vznikajícího Evropského fondu pro konkurenceschopnost s programem Horizont Evropa. Dále se řešila také budoucnost evropských partnerství a financování výzkumných a technologických infrastruktur. Zazněly otázky ohledně bezpečnosti výzkumu, dvojího užití (dual use) a výzkumu pro obranné účely. Ministři zdůraznili potřebu projednat některé novinky z návrhu FP10, například míra jeho ambicí. Program by měl nejen udržet vedoucí postavení Evropy v oblasti vědy, ale také posílit její technologický náskok a přinést viditelné dopady pro občany a podniky.
Třetí část jednání se soustředila na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje v současném geopolitickém kontextu. Ministři zde diskutovali o podpoře excelence a mezinárodní spolupráce, přičemž byla zdůrazněna potřeba mezinárodních dohod a přidružování třetích zemí k FP10. Program Horizont Evropa byl označen za strategický nástroj, který je nezbytný pro posílení vědeckých a technologických kapacit, zvýšení konkurenceschopnosti, přilákání a udržení talentů, vytvoření prostředí příznivého pro začínající podniky a podporu evropských společenských, ekonomických a geopolitických priorit.
Poslední část zasedání byla otevřena pro další návrhy a připomínky, čehož využily delegace několika států (Rakousko, Chorvatsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko). Ty představily návrh na zjednodušení a zkrácení procesu stanovování priorit v oblasti výzkumu a inovací a prohloubení rozhovorů o propojení FP10 a ECF.