Evropský inovační akt navrhuje, jak dostat evropské inovace z výzkumu na trh

David Chvála

CZELO

Návrh Evropského inovačního aktu z 9. září přináší nová pravidla pro veřejné zakázky a využívání duševního vlastnictví.

Evropská komise představila 9. září návrh Evropského inovačního aktu, který má odstranit některé z překážek bránících evropským inovacím v cestě z výzkumu na trh. Zaměřuje se především na veřejné zakázky na výzkum a vývoj a na lepší využívání duševního vlastnictví pro získávání financování. Co konkrétně Komise navrhuje a proč může být nový akt relevantní také pro vysoké školy a výzkumné organizace?

Evropská unie patří mezi světové lídry ve vědeckém výzkumu, podle Evropské komise se jí však dlouhodobě nedaří tuto pozici ve stejné míře promítat do vzniku a růstu inovativních firem a komerčního využití nových technologií. Na tuto evropskou „inovační mezeru“ upozornila v posledních letech mimo jiné zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Právě na některé překážky mezi vznikem nových znalostí a jejich uplatněním na trhu reaguje Evropský inovační akt.

Rozdíl oproti globálním konkurentům ilustrují také čísla, která Komise uvádí v doprovodných dokumentech k návrhu. Evropské startupy mají deset let po svém založení získáno přibližně o polovinu méně kapitálu než jejich americké protějšky. U inovativních firem, jejichž hodnota je založena především na nehmotných aktivech, odhaduje Komise mezeru ve financování až na 18 miliard eur ročně. Výrazný rozdíl vidí také ve využívání veřejných zakázek k podpoře výzkumu a vývoje. V EU na ně připadá přibližně 0,6 % celkových veřejných nákupů, zatímco jiné významné ekonomiky podle Komise investují tímto způsobem několikanásobně více.

Návrh proto nevytváří nový grantový program pro financování výzkumu, ale identifikuje dvě hlavní překážky, které podle Komise komplikují cestu evropských inovací k praktickému využití a jejich uplatnění na trhu. První z nich představuje nedostatečně rozvinutý a roztříštěný rámec pro zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj, druhou pak obtížné využívání duševního vlastnictví při získávání financování. Právě na tyto dvě oblasti se zaměřují hlavní opatření navrhovaná Evropským inovačním aktem.

Veřejný sektor jako zákazník inovací

Veřejné zakázky na výzkum a vývoj nejsou novým nástrojem. Již současná evropská i česká legislativa umožňuje veřejným institucím poptávat výzkumné a vývojové služby a český zákon o zadávání veřejných zakázek obsahuje pro určité případy zvláštní režim. Evropský inovační akt proto nevytváří tento způsob zadávání od základů. Komise namísto toho poukazuje na to, že část veřejných zakázek na výzkum a vývoj je dnes z působnosti evropských zadávacích směrnic vyňata, a jednotlivé členské státy k nim tak mohou přistupovat rozdílně. To má podle Komise vytvářet právní nejistotu a komplikovat zejména rozvoj skutečně evropského trhu pro tato inovativní řešení.

Návrh proto pro tuto specifickou kategorii zakázek nad stanoveným finančním limitem zavádí společná pravidla platná napříč EU. Součástí je také harmonizovaný rámec pro společné zadávání několika veřejnými zadavateli, a to jak z jednoho, tak z více členských států. Nemocnice, města nebo jiné veřejné instituce z různých zemí by tak například mohly společně definovat problém, pro který na trhu dosud neexistuje odpovídající řešení, a společně poptat jeho vývoj.

Návrh se zároveň snaží více chránit a podporovat evropské technologické a průmyslové kapacity. Stanovuje podmínky přístupu subjektů ze třetích zemí a požaduje, aby byla alespoň polovina výzkumných a vývojových činností u dotčených zakázek realizována v EU nebo v dalších zemích, kterým pravidla přístup umožňují. Při hodnocení nabídek mají zadavatelé zohledňovat také přínos řešení pro inovace, evropské technologické dodavatelské řetězce nebo využití technologií vyvinutých v Evropě.

Když má firma patent, ale nemá čím ručit

Druhá část návrhu reaguje na odlišný problém. Hodnota technologických startupů, spin-offů a dalších inovativních firem často nespočívá primárně v budovách, strojích nebo jiném hmotném majetku, ale v patentech, softwaru, know-how a dalších formách duševního vlastnictví (IP). Jejich ekonomickou hodnotu je však obtížnější určit, což může komplikovat jejich využití při získávání úvěru nebo soukromé investice.

Evropský inovační akt se proto snaží vytvořit příznivější podmínky pro tzv. IP-backed finance, tedy financování založené na hodnotě duševního vlastnictví. Při Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) má vzniknout nové kompetenční centrum, které má mimo jiné vytvořit dobrovolný evropský rámec pro oceňování duševního vlastnictví, podporovat certifikaci odborníků na jeho oceňování a shromažďovat informace o transakcích využívajících IP.

Cílem tedy není, aby EU určovala cenu jednotlivých patentů. Společný rámec má spíše usnadnit bankám, investorům, firmám i vlastníkům výsledků výzkumu posouzení jejich ekonomické hodnoty. Návrh zároveň počítá s vytvořením evropského digitálního tržiště pro duševní vlastnictví, které by mělo vlastníkům IP usnadnit hledání potenciálních kupujících nebo zájemců o licence. Komise v dopadové studii odhaduje, že navrhovaná opatření by mohla ročně pomoci mobilizovat až 10,2 miliardy eur dodatečného financování založeného na IP.

Co návrh znamená pro výzkumné organizace?

Evropský inovační akt není novým programem financování výzkumu a vysokým školám či výzkumným organizacím automaticky nepřinese nový zdroj grantových prostředků. Jeho význam pro prostředí VaVaI spočívá především ve změně podmínek, za kterých mohou být výsledky výzkumu dále využívány.

Pro univerzity, výzkumné organizace a jejich spin-off společnosti může být relevantní zejména společný rámec pro oceňování duševního vlastnictví, jeho licencování a případné využívání při získávání soukromého kapitálu. V oblasti veřejných zakázek na výzkum a vývoj pak návrh nepřináší samotnou možnost účastnit se těchto zakázek – ta totiž existuje již dnes. Jeho cílem je vytvořit jednotnější evropské prostředí pro vybranou kategorii zakázek a usnadnit jejich společné zadávání napříč členskými státy. To může postupně rozšiřovat možnosti pro subjekty schopné nabízet výzkumné a vývojové služby také mimo svůj domácí trh.

Co bude následovat?

Návrh Evropského inovačního aktu zveřejnila Komise 9. září 2026 jako návrh nařízení. Nyní jej čeká projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU v rámci řádného legislativního postupu. Předložený text proto zatím představuje návrh Evropské komise, nikoliv konečnou podobu budoucí legislativy. Evropský parlament a členské státy mohou jednotlivá ustanovení v průběhu vyjednávání měnit a konkrétní datum přijetí aktu zatím není stanoveno. Pokud bude návrh přijat jako nařízení v navrhované podobě, bude přímo použitelný ve všech členských státech EU.