Projekt slovinských studentů bohemistiky zve za českou stopou do Lublaně
Procházka za slavnými Čechy ve slovinské metropoli.
Slovinská Lublaň byla po mnoho let spojena úzkými kulturními a společenskými vazbami s českými zeměmi. Působili tu mimo jiné vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, režisér slavné Babičky František Čáp, architekt slovinského původu Jože Plečnik zase naopak výrazně přispěl k podobě Pražského hradu.
Současní lublaňští studenti bohemistiky společně se Zdeňkou Kohoutkovou – lektorkou Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí – připravili projekt, který všechny tyto zajímavosti přibližuje a hlavním městem formou aplikace provádí. Až bude možné opět více cestovat, půjde si podle něj projít důležitá místa Lublaně spolu s informacemi a zastavit se u soch známých Čechů. Zatím je možné si obrázky a povídání prohlédnout a nastudovat na internetu.
„Zveřejnění ústředního tématu Češi v zahraničí v časopise Krajiny češtiny v roce 2019 nás vedlo k zájmu o situaci Čechů ve Slovinsku,“ připomněla si začátky lektorka Kohoutková o rok později v témže časopise. Společně se studenty všech ročníků bohemistiky na Filosofické fakultě Lublaňské univerzity (FF UL) se proto pustili do sbírání informací. „K našemu velkému překvapení jsme zjistili, že během staletí na území dnešního Slovinska žilo a působilo mnoho významných českých osobností – od architektů, filmových, divadelních nebo výtvarných umělců, vědců, lékařů, hudebníků až po vynálezce či zahradníky.“ Společně s vedoucí zdejší katedry bohemistiky Petrou Stankovskou se rozhodli vytvořit mobilní aplikaci, která by vedla ve stopách těchto zajímavých lidí. Projekt nazvaný TuSMo (Turistická procházka města Lublaně) uspěl i ve výběrovém řízení a získal financování od slovinské vlády.
Na co se tedy návštěvníci mohou těšit? Například na nejnovější Havlovu lavičku, kterou tu v roce 2018 postavili podle návrhu českého architekta Bořka Šípka v Severním lublaňském parku. Zastavit se mohou hned u několika pomníků známých Čechů z dřívějších dob – Josefa Ressla, který právě tady na řece Lublanici zkoušel lodní šroub, nebo busty Antona Foerstera, dirigenta a ředitele lublaňské hudební školy. V parku Tivoli má svou bustu také český architekt Stanko Bloudek, autor projektu městského koupaliště Ilirija. Čeští architekti vytvořili i několik velmi výrazných staveb v centru města – patří mezi ně budova dnešní Opery a baletu, Národního muzea i Národní galerie, stejně tak dnešní sídlo Slovinské národní banky. Málo známé je v Česku i to, že režisér slavné Babičky František Čáp zde strávil posledních dvacet let svého života a natočil řadu filmů. A pokud jde o děti, dodnes je tu velice populární a často inscenovaná loutková hra Jana Malíka Míček Flíček. Procházka nám připomene i stavby a projekty Slovince Jožeho (Josipa) Plečnika, mimo jiné autora promenády k Lublaňskému hradu, jehož hluboký vztah k českým zemím je dobře známý. Navštívit je možné také jeho muzeum.
Virtuální prohlídka samozřejmě nabídne kromě podrobných informací o všech těchto osobnostech také spoustu dalších zajímavých detailů – Čechy třeba může potěšit, že i zdejší Národní muzeum má svou kostru velryby, zvanou důvěrně Leonora; mohou počítat, kolik soch draka, symbolu města, po cestě uvidí; přečíst si o slonu Sulejmanovi, svatebním daru rakouského vévody, který vzbudil v 16. století ve městě velké pozdvižení.
Trasa má celkem patnáct zastavení a text je k dispozici v češtině, slovinštině i angličtině.
Celou trasu je nyní možné si projít virtuálně na stránkách projektu Češi v Lublani. Nabízí i řadu dalších odkazů a test k vyzkoušení