Čeština ve světě stojí na spolupráci. V DZS se poosmnácté setkali učitelé a lektoři

Online výuka, praktické stáže studentů i užší propojení českých institucí v zahraničí. To vše patří k cestám, které mohou v příštích letech dál podporovat výuku češtiny ve světě. Právě konkrétní možnosti spolupráce byly hlavním tématem letošního setkání vyslaných učitelů a lektorů.

Vyslaní učitelé u krajanských komunit a lektoři českého jazyka se 27. 8. 2026 sešli v Domě zahraniční spolupráce již poosmnácté. Symbolická „plnoletost“ setkání zároveň otevírá další kapitolu programu, který pokračuje pod novým názvem ČEJKA na dalších pět let. Jeho hlavní aktivity zůstávají zachovány, zároveň se budou dál rozvíjet nové formy výuky a způsoby, jak češtinu zpřístupnit zájemcům v zahraničí.

Michal Uhl, ředitel DZS v úvodu připomněl mimo jiné možnosti, které přináší propojení ČEJKY s programem Erasmus+. Za uplynulý akademický rok se díky němu uskutečnilo 136 praktických stáží v krajanských komunitách a českých školách v zahraničí. Spolu se stážemi na zastupitelských úřadech a v dalších českých institucích absolvovali čeští vysokoškoláci celkem 343 praktických stáží v zahraničí. Zamířili například do Rumunska, Srbska nebo Argentiny.

Čeština jako součást české přítomnosti ve světě

Setkání se zúčastnili také představitelé institucí, které se na podpoře českého jazyka a krajanských komunit dlouhodobě podílejí. Senát PČR zastupoval předseda Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí Tomáš Czernin, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimo jiné vrchní ředitel sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání Jindřich Fryč a Ministerstvo zahraničních věcí zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký. Přítomni byli rovněž významní bohemisté, zástupci Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, FF UK, Československého ústavu zahraničního a dalších spolupracujících institucí.

Tomáš Czernin se ve svém vystoupení věnoval roli vyslaných učitelů, kteří vedle samotné výuky působí v krajanských komunitách jako přirození prostředníci mezi místním prostředím a Českem.

„Přinášíte bohemistiku a češtinu do zemí, ve kterých působíte, ale následně se to Česku vrací. Pomáháte propagovat Česko, spoluorganizovat akce, na kterých mu záleží, a tím vytváříte jeho pozitivní obraz ve světě. ČEJKA je důležitým nástrojem, jak opečovávat češtinu v zahraničí,“ uvedl Jindřich Fryč.

Jiří Krátký se zaměřil na význam bohemistiky pro zviditelňování Česka v akademickém i veřejném prostoru. Upozornil také na potenciál těsnějšího propojení vyslaných učitelů a lektorů s českými velvyslanectvími a generálními konzuláty. Dlouhodobě budované profesní a společenské vazby podle něj mohou pomáhat propojovat krajany, absolventy českých škol i další lidi se vztahem k Česku.

Zkušenosti z Chicaga, Mongolska i Evropy

Prostor dostali také samotní učitelé a lektoři. Kristýna Horáčková z České školy T. G. Masaryka v Chicagu a Ivona Petrusová, lektorka českého jazyka na Mongolské státní univerzitě v Ulánbátaru, představily zkušenosti ze svého působení a přiblížily prostředí, ve kterém češtinu vyučují.

Na vazby s Mongolskem upozornil ve své zdravici také Michal Uhl. DZS nedávno obdržel e-mail od mongolské pošty napsaný v češtině. Drobný, ale názorný příklad toho, kde všude může čeština najít své místo.

Na prezentace navázala panelová diskuse s vyslanými učitelkami a lektorkami působícími v Daruvaru a Záhřebu v Chorvatsku a v Dijonu ve Francii. Účastníci tak mohli porovnat zkušenosti z různých zemí, sdílet postupy, které se jim osvědčují a diskutovat o podmínkách práce v jednotlivých destinacích.

Osmnácté Krajiny češtiny

S výročním setkáním je tradičně spojené také vydání časopisu Krajiny češtiny. Jeho letošní, rovněž osmnácté číslo se věnuje tématu Česko v srdci Evropy, malá země, velká historie a přítomnost a přináší zkušenosti a pohledy lidí, kteří se zabývají českým jazykem a kulturou v různých částech světa.

Představena byla také Antologie moderní české prózy: Kompendium textů pro zájemce a výuku, která letos vyšla pod záštitou Československého ústavu zahraničního a nakladatelství Nová vlna.

Odpolední část patřila neformálnímu setkávání a sdílení zkušeností. Účastníci při něm mluvili také o plánech do budoucna a přinášeli podněty pro příští ročník.