Aktivní občanství jako téma mezinárodní spolupráce
Aktivní občanství, demokracie a mezinárodní spolupráce na základních školách? Zpráva o jednom česko-norském partnerství.
(Článek vyšel původně na stránkách Učitelského měsíčníků v čísle 3. roku 2020)
Patří témata demokracie a aktivního občanství do výuky na základních školách? Odborná veřejnost se shoduje na kladném závěru – škola má na formování budoucích občanů nezanedbatelný podíl. Letos zveřejněná Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ si dokonce za jeden z dlouhodobých cílů stanovila posílení kompetencí žáků pro aktivní občanský život. Některé školy si však podobný cíl vytyčily již dávno a nyní mohou sloužit jako příklad pro ostatní. Jednou z nich je i Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12, jejíž pedagogové se rozhodli načerpat nové zkušenosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce s norskou školou.
Základní škola a mateřská škola ANGEL je velkou komunitní školou v Praze 12–Modřanech. Již od svého založení se snaží úzce spolupracovat s rodiči a místní komunitou a podporovat aktivní zapojení děti do dění ve škole i v okolí. Jak říká ředitelka školy Iva Cichoňová: „Podporovat aktivní občanství je důležité. Hlavně je důležité, aby se výchova k aktivnímu občanství realizovala v praxi a nebyla to jen formální záležitost. U nás si děti aktivity samy naplánují, zrealizují a vyzkouší. Je velmi důležité z dětí vychovat aktivní občany, protože pokud budou jen pasivně brát, co se jim nabízí, tak se asi nemáme na co těšit.“
Modřanská škola se rozhodla rozšířit své obzory o zahraniční zkušenosti. Svou pozornost upřela do Norska, které je pověstné vyspělým školstvím, v němž se na témata aktivního občanství nebo participace žáků klade velký důraz. Partnerskou školu našli v malém severonorském městečku Røsvik. Spojil je nejen zájem o výměnu cenných zkušeností s výukou, ale především podobný přístup k žákům – obě školy se je snaží zapojit do organizace výuky a vést je k samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní vzdělání. V rámci projektu podpořeného z Fondů EHP je naplánováno nejen několik vzájemných návštěv, ale i společná příprava publikace a inovace školních kurikul v oblasti aktivního občanství.
Norské děti se učí venku
Jako první vyrazili čeští učitelé do Norska, a jak sami přiznávají, kontrast jejich vlastní školy a Røsvik skole byl opravdu veliký. Røsvik skole je malá komunitní škola umístěná v nádherné rurální oblasti za severním polárním kruhem. Na tomto území jsou velmi náročné klimatické podmínky, kterých se však škola snaží při své práci využívat. Důraz klade především na environmentální výchovu a spojení s přírodou. Snaží se, aby mladý člověk přírodě rozuměl, respektoval ji, a zároveň aby si uměl poradit, kdyby se mu uprostřed divočiny něco stalo.
Děti jsou od mala vedeny k tomu, aby dokázaly v místních podmínkách přežít. Součástí výbavy školy jsou proto například běžky pro učitele i žáky. Děti se běžně učí vařit, veslovat, pracovat se dřevem nebo se v rámci školní výuky vzdělávají v rybolovu.
Pro norské žáky je běžné, že každý den tráví hodinu pohybem venku bez ohledu na počasí. Starší děti podnikají několikadenní expedice, kde se spoléhají samy na sebe a učitel je pouze průvodcem. „To všechno by bylo v českých podmínkách velmi těžké, jak z hlediska času, tak kvůli legislativním omezením, ale i přístupu mnohých rodičů, kteří by v případě úrazu obviňovali školu. V Norsku se na to dívají tak, že pokud se dítě hýbe, tak se může i zranit. Norské školy mají větší legislativní volnost, nejsou tam tak vysoké nároky na bezpečnost a další, např. hygienické, předpisy, takže mohou s žáky podnikat mnohem více aktivit,“ podotýká Iva Cichoňová.
Expedice však nemají v norských žácích podnítit jen zájem o přírodu nebo utužit kolektiv. Dalším cílem těchto výprav je i rozvoj kompetencí žáků v několika oblastech, jako je např. finanční gramotnost, organizační dovednosti, práce v týmu, vzájemný respekt a spolupráce či přežití ve volné přírodě. Celou expedici plánují děti samy – vyberou si cíl cesty, sestaví si jídelníček, nakoupí si vybavení a potraviny, samy si vaří. Samozřejmostí je spaní pod širákem.
A ještě jeden příklad venkovních aktivit. Vzhledem k poloze školy je nezbytné, aby se děti naučily rybařit a chovat se zodpovědně na moři. Z tohoto důvodu škola spolupracuje s místní lososí farmou, kde se děti učí všem potřebným dovednostem.
Umění spolupráce a naslouchání
Norská škola drží tradici v každodenním půlhodinovém setkávání dětí z prvního až čtvrtého ročníku. Žáci se ráno pozdraví v několika jazycích a společně si zazpívají. Každý den se střídají v roli vedoucího, který shrne informace o počasí, pravidla domluvená pro různé aktivity a přidá i informaci ze svého osobního života. Děti sedí v kruhu, aby na sebe viděly, a učí se tak vzájemně si naslouchat a respektovat se.
Jednou z výrazných spoluprací s tamní komunitou je charitativní akce, během které žáci vystupují se zpěvem, tancem, hrou na hudební nástroj nebo divadlem. Součástí je i benefiční bazar, kde děti prodávají své výrobky, koláče a jídla, které vytvořily ve škole během rukodělné části výuky. Děti se zapojují tím, že vyrábějí výrobky, samy je prodávají a pracují též s finančními prostředky. Učí se tak spolupracovat, plánovat a vnímat hodnotu peněz. Akce je součástí celostátní charitativní iniciativy nazvané Televizní kampaň, během níž se po celé zemi sbírají prostředky na podporu vybraného charitativního projektu.
Pro starší děti připravuje norská škola volby nanečisto. Žáci se tak učí o vládě, politických stranách a programech a navštěvují volební místnosti. Děti se nejprve seznámí s politickým programem jednotlivých stran, a potom uspořádají své volby ve škole včetně počítání výsledků a analýzy dat. Cílem je nejen podpořit výchovu k demokracii, ale i ukázat mezipředmětovou propojenost.
Další aktivitou norské školy jsou studentské firmy, ve kterých si děti mohou vyzkoušet tvorbu podnikatelského plánu a jeho uvedení do praxe. Žáci se rozhodnou, v čem konkrétně budou podnikat, např. že budou péct sušenky, rozdělí si role a založí firmu. Následně pro svůj projekt musí sehnat sponzory, nakupovat si potřebný materiál a samozřejmě si vést i finanční záznamy. Na závěr školního roku pak prezentují, jestli dosáhli stanovených cílů a firmu zruší.
Příklady dobré praxe v Modřanech
Nicméně i české prostředí je pro Nory velmi inspirativní. Během návštěvy norských učitelů v Praze je velmi zaujalo bilingvní vzdělávání, které je podpořeno spoluprací s rodilými mluvčími, a tím je zajištěna i přirozená multikulturní výchova. Děti díky tomu vnímají, co se děje v ostatních zemích a nejsou k tomu lhostejné.
Čeští pedagogové se také pochlubili s již tradiční zahradní slavností, na které se podílí děti, rodiče, učitelé a městská část. Žáci předvádí své dovednosti, rodiče pomáhají s volnočasovými aktivitami, nechybí týmové soutěže a kostýmy. Všichni zúčastnění se tak cítí být součástí komunity. Tento koncept zaujal norské učitele natolik, že ho hned přizpůsobili měřítkům své školy a zrealizovali ho v Norsku.
Také komunitní centrum, které ZŠ a MŠ Angel provozuje, vzbudilo zájem Norů. Jedná se o nedružinové místo pro děti, které zde za přítomnosti koordinátora mohou trávit svůj volný čas, a které nabízí též vzdělávací kurzy pro žáky, učitele i veřejnost. Využívá se přitom materiálních i lidských zdrojů školy i pro veřejnost, a naopak veřejnost pomáhá škole se zajišťováním volnočasových aktivit. Komunita je ráda, že má dostupné kurzy a váží si jich. Jeden rok například děti učily seniory zacházet s počítačem a tabletem.
Získané zkušenosti budou využívány i nadále
Jak už bylo zmíněno výše, v rámci projektu připravují obě školy publikace, kde podrobně popíšou 16 příkladů dobré praxe na podporu aktivního občanství a vytvoří databázi možných projektů zaměřených na různé věkové skupiny včetně doporučených forem a metod výuky.
„Víme, že pro učitele je složité integrovat průřezová témata do výuky, protože na to nelze jednoduše koupit učebnici. Myslíme si, že učitelé uvítají materiály, které už propojují jednotlivá témata, a uvádějí příklady projektů, které se osvědčily a už někde fungují. Součástí příkladů dobré praxe je také zpětná vazba účastníků,“ říká Marie Horčičková. „Tyto aktivity budeme nyní pilotovat a na závěrečné konferenci představíme výsledky této pilotáže,“ dodává.
Publikace budou volně dostupné v češtině a angličtině na webové stránce školy https://www.zsangel.cz/.