Výběr z Mozaiky: Fake news tu byly už za barona Prášila

Martina Oplatková, DZS

eTwinning

Rozhovor s učitelkou němčiny Marcelou Deutsch o realizaci mezinárodního projektu s aktivitou eTwinning.

Masarykova základní škola v Praze-Klánovicích se spolu se třemi dalšími školami z různých zemí zúčastnila projektu Münchhausen´s New Clothes, v překladu tedy Nové šaty barona Prášila. S pomocí textů legendárního barona, který byl skutečnou osobou z osmnáctého století, se učily porozumět fenoménu vymyšlených zpráv vydávaných za pravdivé. O projektu nám vyprávěla učitelka němčiny z klánovické školy Marcela Deutsch.

Jak dlouho váš projekt probíhal? Do jaké míry se na něm podepsala koronavirová pandemie?

Projekt probíhal od září 2020 do března 2021. Kvůli uzavření škol a distanční výuce pracovali žáci převážnou část samostatně a veškerá komunikace probíhala i mezi vyučujícím a jeho žáky online. Komunikovali jsme prostřednictvím sdílených dokumentů, digitální nástěnky, Google Classroom a během videokonferencí při online výuce. Samotný projekt, výměna výstupů mezi školami a komunikace se odehrávaly na platformě Twinspace a uskutečnilo se také několik živých online setkání.

S jakými konkrétními zahraničními školami jste spolupracovali?

Projektu se zúčastnily za Německo Siegerland-Grundschule z Berlína, dále Agrupamento de Escolas Henrique Sommer z portugalské Maceiry a Marhanets educational complex № 10 z města Marhanets na Ukrajině.

Četli jste si původní příběhy napsané kdysi „baronem Prášilem“. Jak konkrétně s nimi pak žáci pracovali?

Šlo o to, připomenout žákům nejznámější příběhy spojené s baronem Prášilem a upozornit na skutečnost, že tato postava je v ostatních státech známa pod jménem baron Münchhausen. Žáci měli za úkol najít na internetu pár základních informací o baronově životě a díle a společně s žáky z ostatních zemí vytvořili online sdílenou myšlenkovou mapu v programu coggle.

Jak vypadala u žáků „rešerše na internetu na téma falešných zpráv“, kterou měli také za úkol?

Žáci sami vědí, že internet je zdrojem nepřeberného množství informací, které je třeba podrobit kritickému zvážení, zda se jedná o důvěryhodnou informaci, či o úmyslnou nebo neúmyslnou nepravdu. V této části projektu si zkusili na internetu cíleně vyhledat informace o tzv. fake news, objevili vili různé zdroje, informující o tom, jak se zprávami pracovat, čeho si všímat a jak si zprávy ověřovat.

Marcela Deutsch

Můžete dát nějaký konkrétní příklad toho, jak se žáci naučili rozlišovat mezi „přehnaným textem, lehce rozpoznatelným jako lež“ a „zprávami cíleně zaměřenými na manipulaci“, což bylo jedním z účelů projektu?

Některé falešné informace jsou na první pohled rozpoznatelné. Konkrétně při práci na projektu to byly popisky k jednotlivým měsícům ve společném kalendáři, nebo když žáci sepisovali své smyšlené příběhy a nahrávali vlastní zpravodajské vstupy. Zde popustili uzdu své fantazii a dozvěděli jsme se např. o obrovském zemětřesení, které postihlo Prahu a během něhož žák v roli reportéra přímo live z místa vysílal. Nebo když údajně v Berlíně přistáli mimozemšťané, zatímco na jiném místě byli spatřeni žijící dinosauři. Samozřejmě si při tom žáci uvědomují, že opravdu nebezpečné mohou být zprávy, které cílí na manipulaci a nejsou takto jednoduše rozpoznatelné, a že je třeba se je naučit rozpoznat a pracovat s nimi. V této oblasti jsou však žáci vzděláváni i v jiných předmětech a při jiných aktivitách.

Společný kalendář byl jedním z výstupů vaší práce. Jak prakticky vypadalo vymýšlení nepravdivých popisků k jednotlivým měsícům? A co to mělo žákům přinést?

Šlo o doplňkovou aktivitu, která byla primárně zaměřena na rozvoj schopnosti vyjádřit se v cizím jazyce. Žáci ke konkrétním měsícům napsali cíleně nepravdivou informaci. Například: Únor je velmi teplý měsíc, ptáci se vracejí z teplých krajin domů. Slavíme svátek matek. Žáci z partnerské školy tuto informaci opravili: V únoru bývá velmi chladno a často sněží. Lidé na celém světě slaví karneval. Únor je nejkratší měsíc v roce. Jednotlivé měsíce byly rozděleny mezi školy tak, že každá škola formulovala falešnou informaci ke třem měsícům a k jiným třem informaci opravila. Každý měsíc pak graficky ztvárnili v programu Canva a vytvořili společný kalendář, který paní učitelka z Ukrajiny nechala vytisknout a rozeslala do ostatních škol.

Mohla byste shrnout, co všechno se děti naučily? A co je například překvapilo?

Většina žáků znala baronovy historky o letu na dělové kouli a jeho let na Měsíc. Netušili ale, že baron Münchhausen pochází z německého městečka Bodenwerderu, kde se nachází i jeho muzeum a i jinak zde na jeho slavného obyvatele narazíte na každém kroku. Děti díky projektu také objevily, že falešné zprávy nejsou fenoménem, který se objevil pouze díky internetu a mobilním telefonům. Naopak, existuje již dlouho. Ale právě díky současným technologiím se tyto mnohdy manipulativní zprávy neskutečně rychle šíří – a o to mohou být nebezpečnější. Téma fake news je velmi aktuální, a zvláště v době pandemie se ještě více dostalo do popředí. Proto je přínosné se jím zabývat a všechna s tím spojená doporučení si připomenout.

Jaké vidíte výhody eTwinningu? Doporučila byste ho těm, kteří nad ním z nějakého důvodu váhají?

Obrovské výhody eTwinningu vidím především v propojení s vrstevníky z jiných zemí, navázání kontaktu, odbourávání případných předsudků a posílení sebedůvěry a sociálních kompetencí. Žáci si prakticky vyzkoušejí komunikaci v cizím jazyce a spolupráci v mezinárodním prostředí, mají možnost poznat jinou kulturu a v neposlední řadě rozvíjejí své digitální kompetence, neboť veškerá výměna výstupů a komunikace probíhá online a za pomoci různých nástrojů. Všechny tyto schopnosti jistě uplatní ve svém budoucím studiu, práci i životě.

Provozuje vaše škola ještě jiné aktivity na téma mediální gramotnosti?

Téma mediální gramotnost prostupuje mnoha předměty již od prvního stupně. V 7. ročníku mají žáci předmět „mediální výchova“ a ve škole každoročně probíhá program společnosti Odysea „Rozhodujeme a umíme se bránit“ zaměřený na manipulaci v reklamě, kterého se účastní žáci druhého stupně.

Tento článek vyšel v jarním vydání Mozaiky 2022, které se věnuje tématu Mediální gramotnost. Můžete si ho přečíst zdarma na našem webu.