Co dokázala Komise v prvních 100 dnech?

V březnu uplynulo prvních 100 dní mandátu nové Evropské komise. A co je výsledkem?

Prvních 100 dní nového mandátu Evropské komise bylo velmi aktivním obdobím, ve kterém Ursula von der Leyen a její kolegium eurokomisařů a eurokomisařek začali plnit priority, které si stanovili pro podporu prosperity, bezpečnosti a demokracie v EU. Významná část publikovaných iniciativ a strategií se dotýká také oblastí vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) a vzdělávání. Níže přinášíme přehled těch nejdůležitějších.  

Konkurenceschopnější a inovativnější Evropa    

Největší horizontální iniciativou nové Komise je Kompas konkurenceschopnosti EU, jenž následně inicioval vznik řady dalších plánů, podnětů a dokumentů, které podtrhují strategické směřování současné Evropské komise. Kompas představuje konkrétní plán Komise s cílem nastartovat evropskou ekonomiku. Jako nejdůležitější hnací sílu uvádí inovace, dekarbonizaci a bezpečnost, a dále i snížení závislosti Evropy na dovozu kritických materiálů a surovin ze zahraničí. Všechny tyto oblasti jsou navzájem propojené a jejich podpora má dle Kompasu vést ke zvýšení evropské konkurenceschopnosti v globálním měřítku. 

Jedním ze stěžejních pilířů Kompasu je uzavírání inovační mezery mezi EU na jedné straně a USA a Čínou na straně druhé a také zjednodušení přístupu ke kapitálu pro nové technologie, včetně nové dedikované Strategie pro start-upy a scale-upy (v rámci prvních 100 dní proběhla veřejná konzultace k její přípravě). Zveřejnění Strategie se očekává v létě 2025 a měla by podpořit evropské podniky v jejich vstupu a růstu na jednotném trhu. Současně má řešit obtíže, kterým podniky čelí, ať už se jedná o přístup ke kapitálu, službám, infrastruktuře či hledání kvalifikované pracovní síly. Další z již zveřejněných dokumentů – strategie Unie úspor a investic – má posílit hospodářský růst a konkurenceschopnost podniků.  

Kompas neopomíjí ani umělou inteligenci. Mimo jiné zmiňuje tzv. AI Factories, které Evropská komise oficiálně představila na konci minulého roku. Tyto továrny umělé inteligence vytvoří robustní a navzájem propojenou síť center umělé inteligence, které nabízí zájemcům komplexní podporu, včetně přístupu ke zdrojům vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC). Centra jsou určena převážně pro začínající AI podniky, další malé a střední podniky, které AI využívají, a výzkumné pracovníky. Původních sedm AI továren podpořených v prosinci 2024 Komise rozšířila v únoru letošního roku o dalších šest. V současné době je stále možnost zapojit se do výzev na vytvoření dalších továren (či podpůrných center), které by se do roku 2026 měly stát páteří evropské strategie v oblasti umělé inteligence a podpořit inovace a vedoucí postavení Evropy v oblasti AI. V souvislosti s umělou inteligencí Komise zveřejnila také iniciativu InvestAI, která má mobilizovat 200 miliard euro pro investice v této oblasti (mimo jiné z programů Horizont Evropa, Digitální Evropa či InvestEU).  

Dekarbonizace, bezpečnost a zjednodušování 

Pro podporu konkurenceschopné Evropy je potřeba se soustředit i na další oblasti. Dekarbonizace i nadále zůstává stěžejním cílem EU a s 90% snížením emisí do roku 2040 má pomoci mimo jiné Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) nebo provázání dekarbonizace s privátním sektorem. Dohodu o čistém průmyslu Komise představila v únoru a zaměřuje se v ní převážně na energeticky náročná průmyslová odvětví, čisté technologie a cirkularitu. V oblasti vzdělávání a dovedností pak zmiňuje nutnost zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků. Na Dohodu v březnu navázaly mimo jiné rámce pro specifická opatření v některých sektorech, mezi nimi Akční plán pro automobilový průmysl a Akční plán pro ocel a kovy. 

V kontextu bezpečnosti byla v březnu předložena Bíla kniha o evropské obraně a plán ReArm Europe/Readiness 2030. Cílem těchto návrhů je reagovat nejenom na krátkodobou naléhavost podpory Ukrajiny, ale také řešit dlouhodobou potřebu posílení bezpečnost a obrany Evropy. Řešením mají být mimo jiné větší a efektivnější investice do obrany, podpora spolupráce mezi jednotlivými členskými státy EU i mezi EU a aktéry na širší globální úrovni, zvýšení připravenosti EU na rizikové scénáře a využívání nejnovějších technologií jakými jsou umělá inteligenci či kvantové technologie. 

Jedním z klíčových cílů aktuální Komise je také zjednodušování, deregulace a snižování administrativní zátěže. Do kolegia Komise byl jmenován eurokomisař pro Hospodářství, produktivitu, implementaci a zjednodušování, Valdis Dombrovskis. Následně Komise navrhla první z tzv. Omnibus balíčků. Balíčky mají být jedním z nástrojů, kterým chce Komise do konce svého funkčního období v roce 2029 usilovat o bezprecedentní zjednodušení ve všech oblastech fungování EU. Dojít by mělo k minimálně 25% celkovému snížení administrativní zátěže a až 35% snížení této zátěže specificky pro malé a střední podniky. Navrhované změny by měly zvýšit investiční kapacitu EU - Komise očekává úspory ve výši 6,3 miliard euro ročně a mobilizaci 350 milionů euro na investice, které podpoří její priority. Dále by pak mělo dojít ke zjednodušení pravidel některých finančních nástrojů a snížení administrativních požadavků k mobilizaci soukromých investic.  

Výzkum, dovednosti, vzdělávání a podpora mládeže 

V kontextu Evropského výzkumného prostoru (ERA) zveřejnila Komise návrh Doporučení Rady k politické agendě ERA na období 2025–2027. Dokument definuje obecný politický rámec a priority a poté dva typy aktivit napříč čtyřmi prioritními oblastmi. Mezi tyto prioritní oblasti patří prohloubení funkčního vnitřního trhu znalostí, řešení výzev dvojí ekologické a digitální transformace, rozšíření přístupu k excelenci VaVaI a podpora financování a reforem VaVaI. Navrhované aktivity zahrnují jednak horizontální strukturální politiky zaměřené na otevřenou vědu, výzkumné infrastruktury, hodnocení výzkumu, výzkumné kariéry a další témata. A dále pak konkrétní ERA akce zaměřené například na využívání umělé inteligence ve VaVaI, posílení bezpečnosti vědy, posílení investic, management výzkumu či pokrok v biomedicínském výzkumu. Doporučení nyní musí schválit Rada EU, k čemuž by mělo dojít v květnu.  

Evropský vzdělávání prostor (EEA) bude podpořen plánem pro Unii dovedností, který vůbec poprvé propojuje politiky v oblasti vzdělávání, dovedností a trhu práce. Hlavním cílem Unie dovedností je podpořit občany v získávání dovedností, které jsou relevantní na aktuálním (a také budoucím) trhu práce, podpořit konkurenceschopnost podniků prostřednictvím lépe kvalifikované pracovní síly a zajistit, že dovednosti občanů budou uznatelné a přenositelné napříč EU bez ohledu na to, kde byly získány. Za tímto účelem tento plán navrhuje relativně velké množství iniciativ (nových i pokračujících) napříč všemi úrovněmi vzdělávání, přičemž hlavní důraz je kladen na odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání a celoživotní vzdělávání dospělých. Spolu s Unií dovedností Komise zveřejnila také Akční plán pro základní dovednosti a Strategický plán vzdělávání v oborech STEM.  

První kroky nové Komise vedly také k posílení hlasu mladých lidí v rozhodovacích procesech. Předsedkyně Ursula von der Leyen vyzvala všechny eurokomisaře a eurokomisařky, aby do 10. března uspořádali Dialogy EU s mládeží, tedy setkání, během kterých dostanou mladí lidé možnost přímo diskutovat s představiteli EU o připravovaných iniciativách. Cílem je nejen naslouchat potřebám mladé generace, ale zároveň ji i aktivně zapojit do formování budoucnosti EU. Proběhly tak například dvě debaty s místopředsedkyní Roxanou Mînzatu (v lednu na téma digitální a mediální gramotnosti a v březnu na téma kvalitních pracovních míst a dovedností) či debata s eurokomisařem Glennem Micallefem o přístupu mladých lidí ke kulturnímu dědictví a roli sporu jako nástroje sociální soudržnosti a solidarity. S eurokomisařkou Ekaterinou Zaharievou diskutovali mladí lidé v kontextu EU mise Klimaticky neutrální a chytrá města na téma životního prostředí, udržitelnosti, technologií a inkluze a s místopředsedkyní Hennou Virkkunen pak o roli sociálních médií v demokratickém procesu. Ze všech 28 proběhlých debat jsou k dispozici zprávy a z některých také nahrávky. Tato iniciativa bude pokračovat i nadále v celém období Komise a naváže mimo jiné také na úspěchy Evropského roku mládeže v roce 2022.  

Víceletý finanční rámec 2028 – 2034  

Jedním z klíčových úkolů nové Evropské komise je v neposlední řadě také vytvoření příštího víceletého finančního rámce pro roky 2028–2034 (VFR) s důrazem na zjednodušení k přístupu financování, modernizaci rozpočtu a efektivnější financování strategických priorit. V únoru bylo zveřejněno sdělení „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“, které mapuje cestu k jeho vytvoření. Víceletý finanční rámec stanovuje maximální částky pro jednotlivé kategorie výdajů, které odpovídají hlavním politikám Unie a které se poté přidělují na hlavní oblasti činností EU.  

Evropská komise proto v této souvislosti zahájila veřejné konzultace, ve kterých vyzývá všechny zainteresované strany a občany EU, aby se vyjádřili k budoucímu rozpočtu a politikám, které by měl podporovat, včetně oblasti přeshraničního vzdělávání a odborné přípravy a mládeže a oblasti podpory konkurenceschopnosti, kam spadá i agenda VaVaI. Konzultace jsou otevřené do 6. května, nejpozději v červenci by následně Komise měla zveřejnit oficiální návrh nového VFR.