Co ukázal PREF 2020? Důležitost dat z mezinárodních projektů ale i nutnost péče o duševní zdraví žáků a učitelů

Reportáž z celodenní online konference vzdělávání PREF 2020 s velkou účastí zástupců Domu zahraniční spolupráce.

Celodenní konferenční maraton The Prague Education Festival (PREF), kterému byl Dům zahraniční spolupráce (DZS) generálním partnerem a vyslal na akci hned několik řečníků, se věnoval různým tématům z oblasti vzdělávání v České republice. Konference se konala 26. 11. online, ze studia diváky celým dnem provázel stejně jako loni moderátor Daniel Stach, známý z pořadu Hyde Park Civilizace stanice ČT24. Akce nabídla prezentace, panelové diskuze a rozhovory s odborníky i pedagogy ve čtyřech tematických blocích. Ať už se ale hovořilo o digitalizaci vzdělávání, mezinárodní spolupráci nebo duševním zdraví žáků, prakticky všichni řečníci se nějakým způsobem dotkli tématu koronavirové pandemie a jejímu dopadu na české školství.

Současnou nelehkou pandemickou situaci v souvislosti se vzděláváním zmínili také všichni řečníci v úvodních slovech . Byli jimi ministr MŠMT Robert Plaga, senátor Jiří Růžička, Tomáš Salomon z České spořitelny, Lenka Černá z vydavatelství Economia a také ředitelka DZS Dana Petrova.

První blok se zaměřil na budoucnost základního a středního vzdělávání. Ve všech příspěvcích rezonoval názor, že česká výuka se příliš zaměřuje na znalosti a už ne tolik na měkké dovednosti, jako jsou vedení debaty nebo prezentace svých nápadů. „Učitelé si příliš na výuku měkkých dovedností nevěří a mají nízké sebevědomí. Často zbytečně. Učitelská platforma a iniciativa Učitel naživo by mohla být dobrou cestou a řešením,“ vysvětlil jeden z důvodů tohoto stavu host ve studiu, učitel ZŠ Strossmayerovo náměstí Daniel Pražák.

V dalším bloku mapující regionální vzdělávací politiku upozornil sociolog Dan Prokop na přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání a v přístupu k němu. Doporučil mimo jiné investovat do předškolního vzdělávání, což je doba, kdy první nerovnosti mezi žáky vznikají. O přínosech mezinárodních programů a sítí pro školy, jako jsou Erasmus+, eTwinning nebo European Schoolnet, hovořila Pavla Šabatková, vedoucí odboru školního vzdělávání DZS. „Když jsem působila jako učitelka angličtiny, velkým oříškem bylo například vysvětlit žákům předpřítomný čas. Kdybych si tenkrát mohla vyzkoušet třeba výuku na zahraničních žácích, moc by mě to pedagogicky pomohlo a inspirovalo,“ uvedla jeden příklad přínosu zahraniční učitelské stáže Šabatková.

Nejen tím, jak je důležité mít data z národních a mezinárodních projektů, ale také otázkou jejich následného vyhodnocování, se zabývali prezentující a diskutující ve třetím bloku. Jak připomněla vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže DZS Lenka Henebergová, data jsou velmi důležitá pro vyhodnocování implementace mezinárodních programů v ČR. „Z našich šetření víme, že 90 procent realizátorů programů soudí, že jim mezinárodní projekty zvyšují atraktivitu škol a hlavní přinos vidí pedagogové v získání nových znalostí a vyzkoušení nových metod výuky v zahraničí,“ doplnila Henebergová. Další zástupce z DZS, náměstek ředitelky Michal Uhl, v panelové diskuzi připomněl, že právě v době první vlny koronaviru se ukázalo, nakolik jsou data pro státní správu a školy důležitá, abychom mohli na krizi pružně reagovat. Přesto české školství vždy daty nedisponuje. „Bez dat řídíme naslepo. Chceme-li zlepšovat české vzdělávání, musíme se opírat o data, ne o osobní zkušenosti. Mnoho dat nám chybí, ale jde to změnit. Víme jak, chce to jen společnou vůli všech stran," uvedl David Greger z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Poslední blok se věnoval  duševnímu zdraví žáků, pedagogů a vlastně i rodičů. Těch všech se právě koronavirová krize dotkla velmi citelně a jejich psychika je pod větším tlakem než v době klasické prezenční výuky. Jak ale podotknul host ve studiu Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví, péče o psychickou stránku vyučujících i žáků se v českém vzdělávacím systému přehlíží dlouhodobě a současná krize jen na tento systémový nedostatek vrhla větší světlo. „V českých školách je kladen důraz pouze na fyzické zdraví. Mělo by se ale učit komplexně, tedy zahrnovat i sociální a mentální složku,“ vysvětlil Winkler.

Podívejte se na celou konferenci ze záznamu

Největšími hrdiny současné koronavirové krize ve školství jsou právě ti, kteří stojí v první linii. Ve vzdělávání to jsou učitelé a žáci. A právě těm patřil závěr konference PREF 2020 v podobě ankety Hvězdy výuky na dálku. Finalisty čtyř kategorií vybrala porota, ale o samotných vítězích hlasovala veřejnost. Podívejte se na krátké medailonky všech vítězů.

• V kategorii Mimořádný výkon zvítězila Tereza Vítková, prvostupňová paní učitelka ze ZŠ Úhonice v okrese Praha-západ. On-line výuku rozjela hned v prvních dnech po březnovém uzavření škol, svým žáčkům se navíc věnovala velmi nadstandardně. Domů jim vozila notebooky i motivační dopisy a odměny.
• V kategorii Pomoc a podpora vyhrál teprve desetiletý žák Jakub Denemark ze ZŠ Gutova v Praze 10, jenž pomohl zavést on-line výuku ve své třídě a pomáhal spolužákům i paní učitelce s technickými problémy. 
• Kategorii Výuková videa ovládnul Petr Curko, jenž se stal také absolutním vítězem ceny, neboť získal největší počet hlasů. Na Základní škole Blatenská v Horažďovicích na Klatovsku učí přírodopis a chemii a na YouTube ho proslavila jeho veřejně přístupná výuková videa, která používají učitelé napříč republikou.
• V kategorii Péče o duši zvítězila Barbora Vaněčková, jež učí ve škole pro sluchově postižené v Ječné ulici v Praze. Hodně jejích postižených žáků pochází z nepodnětného a komplikovaného sociálního prostředí, těm se proto snažila věnovat nadstandardně a s enormním nasazením.