Komunitní zahrady, kompost i popínavky: Bieno si z programu Erasmus+ přivezlo inspiraci z Amsterdamu

Jak motivovat obyvatele k proměně městských čtvrtí a posilovat sousedské vztahy?

Odpovědi na tyto otázky hledal tým českého spolku Bieno během vzdělávacího pobytu v Amsterdamu v rámci programu Erasmus+. 

Myšlenka zapojit se do programu vznikla na doporučení kolegů z komunitních a spolkových iniciativ. „Řekli nám, že organizace jako jsme my, může díky programu hodně získat a že má smysl podívat se do zahraničí a inspirovat se,“ popisuje Barbora Týcová, projektová manažerka Biena.

Spolek se dlouhodobě věnuje oživování městských vnitrobloků a zapojování obyvatel do jejich proměny v zelená a komunitní místa. Podle Biena mají tyto prostory velký potenciál zlepšovat sousedské vztahy i mikroklima ve městech.

Pro svůj výjezd (job shadowing) si vybrali Nizozemsko, které patří mezi evropské lídry v oblasti práce s veřejným prostorem a participace obyvatel. Inspiraci zde dlouhodobě hledají urbanisté, aktivisté i města z celé Evropy.

Jak vzniká spolupráce

Partnerskou organizaci hledal tým Biena prostřednictvím profesních kontaktů, odborných setkání i doporučení od partnerů. Členové spolku například pravidelně sledují přednášky zahraničních odborníků, které se konají v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP), nebo spolupracují s dalšími organizacemi zaměřenými na participativní procesy.

Právě díky této síti kontaktů navázali spolupráci s amsterdamskou iniciativou I Can Change the World With My Two Hands, která se věnuje práci s místními komunitami, komunitnímu zahradničení a městskému kompostování. Klíčovou roli při návštěvě sehrála její spoluzakladatelka Natascha Hagenbeek, facilitátorka komunitních projektů a umělkyně, která propojuje různé environmentální a sousedské iniciativy.

Program stínování měl předem připravený rámec, konkrétní setkání se však často domlouvala až na místě podle aktuálních aktivit místních iniciativ. Český tým tak měl možnost poznat široké spektrum projektů i lidí, kteří za nimi stojí, a nahlédnout do toho, jak v praxi funguje práce s komunitami ve velkém evropském městě.

Zahrady jako centrum sousedského života

Jedním z míst, které Bieno navštívilo, byl vnitroblok, jenž se z původně betonové plochy postupně proměnil v komunitní zahradu. Dnes zde fungují sdílené záhony, malé komunitní prostory i místo pro sousedská setkání a společné aktivity.

Natascha Hagenbeek se kromě komunitních zahrad věnuje také městskému kompostování a pomáhá rozvíjet síť komunitních kompostérů v různých částech města. Projekty tak propojují péči o životní prostředí s budováním sousedských vztahů a aktivním zapojením místních obyvatel.

V některých projektech slouží jako zázemí komunitních aktivit recyklované skleníky. Tyto světlé a kryté prostory poskytují místo nejen pro pěstování rostlin, ale také pro dílny, společné vaření nebo setkávání místních obyvatel.

Další iniciativou, kterou měl tým Biena možnost poznat, byly projekty využívající nevyužité městské pozemky pro komunitní pěstování. Součástí byly i zahrady, kde dobrovolníci pěstují plodiny pro lidi v nouzi. Úrodu následně přebírají organizace, které ji zpracovávají a distribuují potřebným.

Vedle samotného pěstování hraje důležitou roli i společenský rozměr. Na některých místech se pravidelně pořádají společné obědy z vypěstovaných surovin nebo sousedská setkání. Během návštěvy se český tým zapojil také do práce na zahradě. Společně s místními dobrovolníky například sázeli česnek.

Zkušenost z Amsterdamu potvrzuje, že podobné projekty stojí především na lidech. „Ukázalo se, že důraz na komunitu a vztahy mezi lidmi se dlouhodobě vyplácí. Péče o životní prostředí bez zapojení lidí nedává smysl,“ shodují se členové Biena.

Inspirace pro česká města

Jedním z konkrétních témat, které tým během výjezdu sledoval, bylo využívání popínavých rostlin jako způsobu, jak dostat více zeleně do městských ulic. V Amsterdamu je běžné, že město ve spolupráci s obyvateli umožňuje vznik malých záhonů přímo u fasád domů. Část dlažby se odstraní a vznikne prostor pro výsadbu, často právě pro popínavé rostliny. Město k tomu poskytuje metodiku i doporučení, jak takové úpravy provádět. 

Nově nabyté zkušenosti už Bieno začalo sdílet i v českém prostředí. Po návratu z Amsterdamu například uspořádalo workshop věnovaný popínavým rostlinám, kterého se zúčastnili i zástupci města. Organizace tak postupně otevírá debatu o tom, jak by podobná řešení mohla fungovat i v českých městech.

Inspirací je také způsob, jakým Amsterdam motivuje obyvatele k péči o veřejný prostor. V některých částech města se například pořádají soutěže o nejzajímavější zelenou fasádu s popínavými rostlinami, které podporují zapojení místních obyvatel do ozelenění ulic.

Program Erasmus+ podle členů Biena nabízí nejen finanční podporu, ale především možnost učit se od ostatních a přenášet inspiraci mezi evropskými městy.

„Setkání s lidmi, kteří řeší podobné výzvy v jiném kontextu, je nesmírně inspirativní. Člověk si uvědomí, co všechno je možné,“ shrnuje Michal Křivohlávek, předseda a facilitátor Biena.

Vyjeďte pro inspiraci i vy

Máte téma, které chcete v Česku posunout dál a hledáte inspiraci, jak to funguje jinde v Evropě? Erasmus+ ve vzdělávání dospělých umožňuje organizacím vyjet do zahraničí, získat nové kontakty a přivézt si konkrétní postupy do praxe, podobně jako Bieno po návratu z Amsterdamu. Zapojit se mohou například neziskové organizace, vzdělávací instituce, komunitní centra, knihovny, obce i další organizace, které pracují s dospělými.