Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Březen 2016

Rumunsko, Eibenthal

Masopust a Velikonoce

Vladimír Kovář

Rumunský Banát je známý svými tradicemi a nejinak je tomu i v českých vesnicích, konkrétně v Eibenthale, kde prvním rokem působím. České tradice, které si přistěhovalci začátkem 19. století přinesli s sebou, se zde mísí s rumunskými, srbskými (v okolí je několik srbských vesnic a někteří mí žáci pocházejí ze smíšených srbsko-českých rodin), objeví se i německé obyčeje a pozůstatky maďarského vlivu.

V předjaří patří mezi hodně skloňovaná slova masopust. Pro děti to znamená především kinderbál, na který se všichni těší už od Vánoc. V tělocvičně se slavilo až do pozdních večerních hodin za zvuku kapely složené z tatínků a strýců, tančilo se, hrály se hry, děti si losovaly drobné dárky z tomboly, hodnotily se masky.

Půst bývá v této vesničce mnohými rodinami důsledně dodržovaný – nejen v jídelníčku, ale i v církevních obřadech. Pro nás ve škole tento čas znamená opustit zimní témata a mrknout se na jarní: kreslíme sluníčka a květiny na okna třídy, děláme tvůrčí dílny se zaměřením na velikonoční výzdobu. Ve výtvarce jsme se pustili do vodových technik: štětce poletují po papírech a vytvářejí kuřátka, kočičky či košíky kraslic. Děti jsou mnohdy barevnější než jejich výkresy. Na Velký pátek se vyráží řehtat po vesnici a na velikonoční pondělí kluci polévat holky.

Rušno je i v Ješelnici, kde od letošního roku běží kroužek češtiny s desítkou dětí. Protože ve vesnici s dvěma tisícovkami obyvatel žijí vedle Rumunů a Čechů i Romové a další menšiny, bývají tu oslavy doslova přehlídkou folklóru jednotlivých národností. S dětmi tak nacvičujeme Hody, hody doprovody… a další tradiční říkačky, přičemž největší atrakcí jsou řehtačky, které v Rumunsku jinak neznají.

 

Ukrajina, Čechohrad

Oslavy Velikonoc v Melitopolu (Bohemia) a Novhorodkovce (Čechohrad)

Vladimíra Pěčonková

Tady na východě Ukrajiny se katolické Velikonoce, jak je oslavujeme v Čechách, prakticky neslaví. Několik místních rodin se sice v tyto dny navštěvuje, ale pouze si dopřejí slavnostní oběd, účastní se mše v katolickém kostele. Hlavní oslavy Velikonoc se chystají až na květen (pravoslavné).

Se studenty češtiny v Melitopolu jsme si, při pravidelné sobotní dvouhodinovce, vyzdobili místnost spolku, ve které se scházíme. Největší zásluhu měla předsedkyně – Jana Hondl, které se podařilo po celodenním strastiplném putování Melitopolem objevit vhodné pruty k pletení pomlázek. Starší členky spolku přinesly malovaná vajíčka (cibulovou technikou). Povídali jsme si o velikonočních zvycích a tradicích, jak se ještě dodržují na Moravě, mládenci nás vyšlehali vyrobenými pomlázkami (připadalo mi legrační, jak se museli nutit a i potom pomlázkami jen lehce přejeli, to u nás se do toho pánové opírají víc), dostali za to vajíčko a čokoládový bonbon. Pak jsme zazpívali lidové české písničky a já jsem jim jako druhou pomlázku předložila velikonoční test, který všichni zvládli na jedničku. Sobotní odpoledne 26. 3. 2016 se skutečně vydařilo. Škoda jen, že na tento termín připadly i jarní prázdniny, takže někteří studenti ještě pobývali u příbuzných a akce se nezúčastnili.

V Novhorodkovce se „babičky“ sešly na slavnostní velikonoční mši. Jak káže tradice, přinesly s sebou k posvěcení velikonoční pečivo, což zde nepředstavují beránci, ani mazance, ale paschy. Pečou se z těsta podobného těstu na beránky (s rozinkami) a jedná se o válec na horním konci rozšířený a ozdobený cukrovou polevou, sypaný barevnými kousky. Při mši se zpívalo také česky.

S dětmi jsme v pondělí 28.3. rovněž oslavili Velikonoce pomlázkou. Na rozdíl od melitopolských dospělých se do toho děti pustily s daleko větším nasazením. Chlapci se sice zpočátku dvakrát ptali, jestli opravdu mohou, ale pak nechtěli s pomlázkou přestat. Musím přiznat, že to trošku štípalo, ale alespoň budeme s děvčaty zdravé. Za odměnu jsme chlapce jemně postříkaly vodou. Poté jsme si rovněž povídali o dalších velikonočních zvycích a doufám, že si děti z velikonočního odpoledne odnesly, kromě sladkostí, také nové poznatky.

 

Ukrajina, Žytomyr

Česko-ukrajinský spolek Češi Žytomyrské oblasti, Žytomyr – Krošňa

Eva Řezníčková

Divadelní kroužek „Kolovrátek“ společně s dětským tanečním kroužkem „Krošeňské frajárečky“ uvedl 5. března premiéru Erbenovy balady Zlatý kolovrat, která byla nastudována k nadcházejícímu 205. výročí Erbenova narození. S tanečním pásmem vystoupily děti z nedaleké Potiivky, které jsou také členy spolku.

Na setkání s krajany u příležitosti MDŽ přijaly pozvání a z Kyjeva přijely paní prof. Ludmila Muchina, CSc,  předsedkyně  organizace krajanských spolků na Ukrajině a paní Zdeňka Caisová, 2. velvyslanecká tajemnice a tisková mluvčí velvyslanectví. Vystoupení dětí vysoce hodnotily, odměnily je dárky a děti jim věnovaly vzorky prostírání z batiky, které nedávno vyráběly  v „dětské dílně“.

Spolek ČŽO vznikl před rokem, je nejmladším spolkem na Ukrajině a za krátkou dobu svého působení se veřejnosti představil s celou řadou zajímavých aktivit.

Velké poděkování patří vedoucí spolku paní Oleně Vashchenko a všem rodičům dětí, které mé aktivity velmi podporují.