Podzimní Science Café se věnovalo příčinám a důsledkům „léta pravdy“
Debata se zaměřila na sucho, vlny veder a lesní požáry v kontextu evropské klimatické odolnosti a zemědělství.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila uplynulé léto za „léto pravdy“. Od vyprahlé půdy a spalujících dní, během kterých se teplota šplhala nad 40 stupňů, až po ničivé lesní požáry, Evropa v roce 2026 silně pocítila dopady měnícího se klimatu. Poslední letošní Science Café proto přineslo pohledy české vědy a výzkumu do debaty o evropských politikách v oblasti klimatické odolnosti.
Pozvání do diskuze, kterou CZELO pořádalo ve spolupráci se Zastoupením města Prahy při EU a Zastoupením Jihomoravského kraje v Bruselu, přijali Pavel Zahradníček, meteorolog a klimatolog z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), Vera Potopová, profesorka na Katedře agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity (ČZU), a Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi (GŘ CLIMA). Diskuzi moderovala Ana Nava, Project and Policy Officer v Evropské síti regionů pro výzkum a inovace (ERRIN).
Panelisté představili současné klimatické trendy a budoucí projekce především se zaměřením na zemědělství a sucho v krajině. Zdůraznili, že klimatická změna nepřinese nové extrémní jevy v počasí napříč Evropou, ale zesílí ty už existující – tedy zejména sucha, lesní požáry a vlny veder.
„Letošní léto bylo horší, než jsem předpokládal,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček s tím, že dny s teplotami nad 40 stupňů se v nadcházejících letech stanou normou. Věnoval se také projektu Intersucho, který vyvinul Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) s cílem monitorovat meteorologické a zemědělské sucho. CzechGlobe v roce 2025 spustil také projekt Vlny veder, který má podle Zahradníčka přispět ke společenskému chápání vlivu velmi horkých dní na lidské zdraví a společnost obecně.

Profesorka Vera Potopová obecenstvu představila, jaký vliv mají tyto extrémní jevy na evropské a zejména české zemědělství. Upozornila, že plné důsledky letošního léta se ukážou až v následujícím roce. Zároveň však poukázala na několik pozitivních změn, a to například potenciál některých českých krajů proměnit se v zemědělsky aktivnější regiony, či možnost pěstovat různorodější a tropičtější plodiny. Hovořila také o portále Agropočasí, který spustila ČZU ve spolupráci s ČHMÚ, a který (nejen) zemědělcům zprostředkovává aktuální informace o teplotě vzduchu a půdy, vlhkosti vzduchu, délce slunečního svitu, srážkách a dalších meteorologických parametrech.
Jan Dusík poté představil plány a nástroje Komise obsažené v Evropském rámci pro klimatickou odolnost (EU Framework for Climate Resilience). Uvedl, že Rámec má členským státům pomoci lépe se připravit na jevy spojené s měnícím se klimatem, a to také díky několika digitálním nástrojům. Patří mezi ně například katalogy adaptačních strategií či European Climate Viewer (prohlížeč evropského klimatu), který veřejným i soukromým subjektům poskytuje v podobě map srozumitelné informace o konkrétních rizicích a časových horizontech, aniž by uživatelé potřebovali předchozí znalosti z oblasti klimatologie. Zdůraznil, že opatření, na kterých Komise pracuje, jsou přizpůsobena místním potřebám, a to v době, kdy se intenzivní přírodní jevy vyskytují stále častěji a jejich ekonomické dopady se zhoršují.
