Rada EU pokročila ve vyjednávání nového programu Erasmus+ a přijala další důležité dokumenty v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu

Od 11. do 12. května zasedala Rada EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. Podívejte se na hlavní výstupy jednání ministrů členských států.

Vzdělávání

Pozice pro vyjednávání programu Erasmus+ 

Nejdůležitější zprávou z jednání bylo schválení vyjednávací pozice k podobě programu Erasmus+ na období 2028−-2034. Členské státy tímto krokem sdělily, jak by podle nich měl vypadat tento klíčový program Evropské unie v následujících letech. Erasmus+ je hlavním pilířem podpory kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a poskytuje příležitosti pro učení a mobilitu široké skupině účastníků. Vedle aktivit ve  vzdělávání a odborné  přípravě podporuje i ty v oblasti mládeže a sportu. Od roku 2028 by dále měly být součástí Erasmus+ i aktivity nyní samostatného programu Evropský sbor solidarity. 

Program na nové období vychází do velké míry ze základů současného programu, klade si však za cíl jej zpřehlednit. Klíčové akce budou nově rozděleny do dvou pilířů: vzdělávací příležitosti pro všechny a podpora budování kapacit. Většina existujících aktivit zůstane zachována nebo dojde k jejich dílčím úpravám. Schválená pozice obecně nastavuje strukturu programu, jeho správu a šíři aktivit. Text zdůrazňuje aspekty řádného řízení programu s dohledem členských států. Důležité je také rozdělení pracovního programu na nové přímo řízené (centralizované) aktivity Evropskou komisí a aktivity s pokračující podporou v rámci řádného pracovního programu. 

Schválená pozice je klíčová pro další vyjednávání s Evropským parlamentem o nastavení programu. Zásadním krokem vyjednávání bude schválení rozpočtu Erasmus+, který se vyjednává odděleně od této obsahové části a bude mít vliv na rozsah aktivit podporovaných v programu. V původním návrhu Evropská komise navrhla rozpočet ve výši 40,8 miliardy eur, oproti současnému programu s rozpočtem 26,2 miliardy eur.

Závěry Rady o učitelích v éře umělé inteligence 

Druhý schválený dokument se věnuje roli učitelů a jejich práci s využitím umělé inteligence (AI). Závěry Rady vznikly, protože umělá inteligence představuje významný faktor evropské konkurenceschopnosti a růstu a zásadně ovlivňuje fungování společnosti, včetně oblasti vzdělávání. Rada tímto dokumentem reaguje na aktuální výzvy a příležitosti, které přináší zavádění umělé inteligence do vzdělávacích systémů v Evropě. Zároveň zdůrazňuje, že učitelé mají i nadále zůstat klíčovou součástí vzdělávání. Učitelé totiž mohou pomoci i se správným využitím AI, které musí být podpořeno opatřeními členských států.

Dokument poukazuje na to, že AI rychle přetváří vzdělávací systémy a má šanci zásadně ovlivnit způsob organizace výuky, učení a přístupu k informacím. Umělá inteligence může být nástrojem pro zlepšení výuky a učení a usnadnění administrativní zátěže učitelů, což jim umožní věnovat více času výuce. Zároveň však AI může snižovat autonomii, vzbuzovat nadměrné spoléhání na technologie nebo zhoršit nerovnosti při přístupu k digitálním technologiím.  Role učitelů je proto zásadní pro správné uchopení potenciálu, který umělá inteligence má. Pomáhají s kritickým hodnocením výstupů AI i s vyhodnocením společenských, environmentálních a etických dopadů AI nástrojů. Z těchto důvodů by také učitelé měli mít vliv na vytváření a hodnocení nástrojů využívajících umělou inteligenci. 

Členské státy mohou konkrétními kroky učitelům pomoci s využitím potenciálu AI a s udržením jejich klíčové role ve vzdělávání. Dokument nabádá k podpoře digitálních a AI dovedností, využití nástrojů AI s přidanou hodnotou pro učení, podpoře vývoje AI vzdělávacích nástrojů, řešení nerovností v přístupu k digitálním nástrojům a také zajištění udržitelných pracovních podmínek pro učitele.

Politická rozprava k základním dovednostem a Evropskému prostoru vzdělávání: budování mostů do budoucna 

Ministři v rámci politické rozpravy diskutovali o tom, jak zajistit, aby systémy vzdělávání připravovaly jednotlivce nejen na dnešní potřeby, ale i na budoucí výzvy. Vzdělávání a odborná příprava už nejsou jen nástroji pro zaměstnatelnost, ale stávají se klíčovým základem evropské konkurenceschopnosti, odolnosti a demokratické stability. 

Evropský prostor vzdělávání (EEA) zůstává hlavním rámcem pro dosažení kvality, rovnosti a inkluze do roku 2030, data však ukazují, že pokrok v základních dovednostech je stále nerovnoměrný. EU proto zdůrazňuje nutnost lépe propojit ambiciózní cíle s reálnou implementací na národní úrovni – zejména v oblasti gramotnosti, matematiky, přírodních věd, digitálních a občanských kompetencí. 

Neformální oběd ministrů školství

Součástí programu byl i neformální oběd s diskuzí k tématu budování odolných systémů vzdělávání a přípravy v období krizí. Své zkušenosti k tématu sdílel i ukrajinský ministr školství a vědy Oksen Lisovyi.  

Mládež

Nejdůležitějším bodem části jednání věnované mládeži byla diskuse o tom, jak lépe přizpůsobit unijní i národní politiky potřebám mladých lidí. Ministři sdíleli příklady dobré praxe ze svých zemí, které pomohly lépe přizpůsobit veřejné politiky mladým lidem, a diskutovali také o výzvách, s nimiž se při jejich uplatňování setkali. Zároveň navrhovali způsoby, jak posílit otevřenost příští Strategie EU pro mládež, zejména v oblasti participace, implementace a dopadu. 

Rada dále schválila usnesení k revizi pracovního plánu Strategie EU pro mládež na období 2025–2027. Aktualizovaný pracovní plán zohledňuje zejména nadcházející trio předsednictví v Radě EU, tedy Irsko, Litvu a Řecko. Ministři zároveň schválili rezoluci k výsledkům 11. cyklu Dialogu EU s mládeží, který se zaměřil na evropský cíl pro mládež č. 1 „Propojovat EU s mladými lidmi“. 

V rámci neformální snídaně zástupci bývalých, současných i budoucích předsednictví, Komise, Evropského parlamentu a evropských mládežnických organizací diskutovali o Strategii EU pro mládež po roce 2027. V posledním bodu programu ministři projednali také pracovní program blížícího se irského předsednictví a informace Komise ke Strategii mezigenerační spravedlnosti a Akčnímu plánu proti kyberšikaně.

Sport

V oblasti sportu členské státy schválily Závěry Rady o sportovním cestovním ruchu jakožto faktoru přispívajícím k udržitelnému rozvoji. Dokument zdůrazňuje potenciál sportovní turistiky pro rozvoj místních komunit, podporu zdravějšího životního stylu, posílení sociální soudržnosti i vytváření ekonomických příležitostí. Rada v něm vyzývá členské státy ke strategickému přístupu k rozvoji sportovní turistiky a k financování iniciativ jako budování kapacit či digitální inovace. Zároveň apeluje na členské státy, aby při organizaci sportovně-turistických aktivit podporovaly ekologicky odpovědné postupy, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí a klimatickou odolnost.

Zároveň ministři vedli výměnu názorů na téma duševního zdraví ve sportu, zaměřenou na posun k systémové odpovědnosti sportovních organizací, trenérů a veřejných politik. Diskutovali o tom, jak vytvářet prostředí, které snižuje psychický tlak a podporuje duševní pohodu sportovců, trenérů i dalších pracovníků ve sportu. Věnovali se také možnostem spolupráce na unijní úrovni v oblasti prevence, sociálního zabezpečení a propojení sportu se zdravím a vzděláváním.