Jeden den na Erasmu v Českém centru: ve Stockholmu jsem se naučila zpomalit

Seriál Jeden den… o životě studentů a stážistů v zahraničí. Je tu pokračování speciálu o stážích v Českých centrech.

Jak vypadá jeden den v životě studenta nebo stážisty programů mezinárodní spolupráce? Jak probíhá výuka, setkávání se spolužáky, kolegy, praktická stáž nebo trávení volného času v zahraničí? O tom vypráví účastníci programů. Dnes přinášíme další díl ze speciální série, ve které popisují jeden (ne)všední den vysokoškolští studenti a studentky, kteří se vydali na dlouhodobou praktickou stáž v rámci Erasmus+ do jedné z evropských poboček Českého centra. Do Švédska vyrazila Jana Čechová, která měla příležitost absolvovat stáž v Českém centru Stockholm.

Je středa ráno ve Stockholmu a zvuk budíku mě probouzí do dalšího dne. Dny se pomalu krátí a světla je čím dál méně. I když už je ráno, venku je pořád takové šero – typické švédské podzimní počasí. Člověk si na to musí zvyknout, protože tady na severu je světlo v zimních měsících opravdu vzácné.

Bydlím v části Gröndal, klidné čtvrti obklopené stromy a vodou. Vlastně mám pocit, že voda je ve Stockholmu úplně všude. Když vstanu o něco dřív, někdy se rozhodnu jet do centra lodí. Zastávka je jen pár kroků od mého domu a ranní plavba je jeden z nejkrásnějších způsobů, jak začít den.

Dnes ale volím rychlejší variantu a jedu klasickou pozemní dopravou. Venku je lehce namrzlo a chodníky kloužou, ale místní to vůbec neřeší. Naopak – potkávám lidi, kteří i v takovém počasí jezdí do práce na kole. Pro milovníky tepla tahle země rozhodně není, ale má své jedinečné kouzlo.

V deset hodin začíná náš pravidelný týmový meeting v kanceláři Českého centra na Södermalmu. Tahle část města má velmi specifickou atmosféru. Je to čtvrť plná kaváren, galerií a malých obchodů. S blížící se zimou se navíc pomalu začíná objevovat vánoční výzdoba a světýlka jsou v každém okně.

Během meetingu probíráme, co nás čeká v následujících dnech. Momentálně se připravujeme na European Film Festival, jehož zahájení proběhne už zítra. Rozdělujeme si úkoly mezi nás tři stážistky. Já mám na starosti tvorbu videí na sociální sítě. Na aktuální ročník festivalu jsem připravovala vizuál, takže na to teď navazuji. Moje kolegyně Beata zatím připravuje otázky pro režiséra, který přijede jako host na diskusi po projekci českého filmu.

Pracovní den utíká rychle, ale kolem třetí hodiny už venku začíná být znatelně tma. To je moment, kdy si všichni uvědomíme, že je čas na další krátkou pauzu – typickou švédskou fiku. Káva, něco sladkého a pár minut odpočinku. Ve Švédsku je to vlastně malý rituál, který pomáhá zpomalit a na chvíli vypnout od práce. 

Na meeting kolegyně přinášejí tradiční sladkosti, bez kterých se tady neobejde snad žádný pracovní den. Na stole se tak objeví kanelbullar. Já si ještě rychle odskočím pro šafránové koblihy z nedaleké pekárny. Šafrán je tady v předvánočním období všude. 

Když po páté hodině končím, jdu si ještě pro svou oblíbenou pizzu na Södermalmu. Potom už se vydávám domů. Cestou se zastavím v malém obchodě a kupuji si uzeného lososa, kterého jsem si během pobytu ve Švédsku úplně zamilovala.

Večer se vracím zpátky do Gröndalu. Venku je ticho, voda je klidná a město pomalu usíná. Tak končí jeden obyčejný středeční den na mé stáži ve Stockholmu.

Tento příspěvek mohl vzniknout díky spolupráci s Českými centry. Sledujte náš web a sociální sítě, kde najdete další díly ze speciální série Jeden den na Erasmu v Českém centru.