Jeden den na Erasmu v Českém centru: podobné město jako Varšava jinde nenajdete

Seriál Jeden den… o životě studentů a stážistů v zahraničí. Pokračování speciálu o stážích v Českých centrech.

Jak vypadá jeden den v životě studenta nebo stážisty programů mezinárodní spolupráce? Jak probíhá výuka, setkávání se spolužáky, kolegy, praktická stáž nebo trávení volného času v zahraničí? O tom vypráví účastníci programů. Přinášíme další díl ze speciální série, ve které popisují jeden (ne)všední den studenti, kteří vyrazili na dlouhodobou praktickou stáž v rámci Erasmus+ do jedné z poboček Českého centra. Do Polska se vypravila Johana Černochová, která absolvovala stáž v Českém centru Varšava.

V Českém centru ve Varšavě jsem strávila tři měsíce v roce 2021. Od té doby už uplynulo několik let, přesto na tu dobu stále moc ráda vzpomínám. Dostalo se mi tam neuvěřitelně milého přijetí od všech z týmu. Byly to tři měsíce plné filmu, hudby, výstav, literatury a slam poetry. Pořád se něco dělo. V Polsku je o českou kulturu opravdu zájem, takže o publikum na akcích Českého centra nebyla nouze.

Pro mě samotnou to bylo období, kdy jsem mnohem víc začala poznávat autory současné české literatury. Poslední roky jsem četla spíš zahraniční spisovatele, a tak jsem si díky literárním akcím Českého centra a díky jeho polským stážistům a pracovnicím studujícím bohemistiku mohla doplnit mezery a seznámit se s tím, jací autoři v Česku aktuálně vychází.  

Zároveň to pro mě byla jedinečná příležitost, jak se pořádně naučit polsky. Vždycky mi přišlo divné bavit se s Poláky v angličtině, když jsou naše jazyky tolik podobné. Díky pobytu ve Varšavě se mi tuhle jazykovou bariéru konečně podařilo překonat a začala jsem konverzovat v polštině. Četla jsem Olgu Tokarczuk, chodila jsem na debaty do Krytyki Politycznej, navštěvovala jsem varšavská artová kina, shlédla jsem celý Kieślowského Dekalog a o víkendech podnikala cesty do dalších polských měst. 

Jedna z cest mimo Varšavu byla i díky akci Českého centra, když jsme jeli zahajovat výstavu o Komenském do malého městečka Lešno. Večer jsme pak s Edytou z ČC skončily v sympatické hospodě na polském karaoke doprovázeném akustickou kytarou. Součástí výletu byla i návštěva polsko-české konference konající se na tamním lyceu, kde Edyta během prodírání se chodbou mezi středoškoláky vzpomínala na skvělý polský román Witolda Gombrowicze Ferdydurke, v němž se hlavní hrdina třicátník musí vrátit zpátky na střední školu.  

Hodně času jsem trávila brouzdáním ulicemi Varšavy. Je to město se zcela jedinečným charakterem, který se postupně znovu utvářel po jeho rozbombardování během druhé světové války. Od monumentálního Pałace Kultury i Nauki, který v době mé stáže žil koncerty, veletrhem knihy, filmem a kavárenským životem, přes varšavskou náplavku nebo znovu postavené staré město, každý kout Varšavy je jiný a nabízí toho spoustu k objevování. České centrum má k tomu v rámci města skvělé umístění! 

Vzpomínám také, jak se snad každý týden ve Varšavě odehrávaly demonstrace – proti utrpení uprchlíků na polsko-běloruské hranici, za práva LGBTQ+ lidí, za práva žen, za svobodu médií… – díky nim jsem mohla poznat neuvěřitelnou vytrvalost a sílu polské občanské společnosti. Vzpomínky na tyhle chvíle se mě drží dodnes. 

Tento příspěvek mohl vzniknout díky spolupráci s Českými centry. Sledujte náš web a sociální sítě, kde najdete další díly ze speciální série Jeden den na Erasmu v Českém centru.