Budoucnost mezinárodního vzdělávání a vztahy USA se světem: reportáž z NAFSA 2025 v San Diegu

Reportáž z největší události vysokého školství. Přinášíme reakce amerických univerzit a přehled o přínosech pro české VŠ.

V době, kdy Spojené státy čelí turbulentnímu vývoji v oblasti vzdělávací politiky a zahraniční studenti se stávají předmětem politického boje, zůstává internacionalizace vysokého školství nezbytností. Navazování partnerství, výměny studentů, akademické stáže i společné výzkumné projekty posilují kvalitu institucí, rozšiřují obzory a přispívají k mezinárodní prestiži. Účast české delegace na konferenci a veletrhu NAFSA 2025 v San Diegu přinesla konkrétní výsledky – od posílení stávajících vazeb po nové možnosti spolupráce. Být fyzicky přítomen v klíčovém momentu navíc umožňuje našim institucím rychle reagovat na vývoj situace. V článku shrnujeme zásadní sdělení letošního ročníku, reakce na politické zásahy a přínosy pro české vysoké školy.

Za mezinárodní „mekku“ internacionalizace bývá právem označována každoroční konference a veletrh NAFSA, největší globální setkání univerzitních profesionálů z oblasti mezinárodního vzdělávání. V letošním roce se v americkém San Diegu (27. – 30. 5. 2025) sešlo více než 8 000 účastníků – zástupců vysokých škol, odborníků, politických decision makerů i klíčových stakeholderů z celého světa. Během čtyř intenzivních dnů měli účastníci příležitost navazovat nová partnerství i diskutovat aktuální témata vzdělávací politiky.

Konferenční program nabídl desítky odborných panelů a workshopů věnovaných současným výzvám internacionalizace. Veletržní část pak poskytla prostor pro prezentaci jednotlivých zemí a jejich vysokého školství. Česko se díky iniciativě Study in Czechia Domu zahraniční spolupráce (DZS) již tradičně prezentovalo vlastním národním stánkem, jehož prostřednictvím mělo deset českých vysokých škol možnost představit svou nabídku a jednat se stávajícími i potenciálními partnery. Letos byla účast české delegace navíc doplněna o vzdělávací a síťovací misi na předních univerzitách v Kalifornii, která probíhala těsně před samotnou konferencí.

„Účast na NAFSA neznamená jen navazování mezinárodních partnerství. Je to především potvrzení, že české vysoké školství patří do světové špičky. Právě v době geopolitického napětí a nejistoty je důležité být přítomen tam, kde se formuje budoucnost mezinárodního vysokoškolského vzdělávání,“ myslí si ředitel DZS Michal Uhl.

Čtyři dny, desítky kontaktů, nové možnosti spolupráce

Jedním z hlavních přínosů účasti na veletrhu NAFSA je možnost posílit stávající partnerství a zároveň otevřít dveře novým. Zástupci českých vysokých škol se během čtyř dnů veletrhu setkali s desítkami protějšků z univerzit napříč všemi kontinenty. Pro mnohé šlo o dlouho očekávané osobní schůzky, které nelze plnohodnotně nahradit online formátem.

„Pro každého, kdo se pohybuje v mezinárodním vzdělávání, je osobní kontakt nenahraditelný. Potkala jsem se tu s našimi klíčovými partnery z Izraele a Jižní Koreje,“ popisuje Beáta Tomečková, koordinátorka zahraničních studijních pobytů z Anglo-American University in Prague. Právě možnost osobního jednání umožňuje nejen prohloubit důvěru, ale také pružně reagovat na provozní otázky a hledat řešení případných překážek v realizaci mobilit.

Oleg Fetisov, vedoucí odboru zahraničních vztahů na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT), připojuje vlastní zkušenost: „S některými partnery jsme řešili vzniklé komplikace – například mírný propad ve studentské výměně s univerzitou v Jižní Koreji, což je pro nás strategický region.“ Vedle upevňování existujících vazeb však patří k hlavním cílům NAFSA také hledání nových příležitostí pro spolupráci. „Během několika posledních dnů jsem jednal s univerzitami z Asie, Gruzie, Nového Zélandu i Austrálie. Nejzajímavěji se zatím jeví jednání se saúdskou univerzitou, kde vidíme vysokou kompatibilitu studijních programů i výzkumných zájmů. Dohodli jsme se, že se během dvou týdnů spojíme a probereme konkrétní možnosti,“ doplňuje Fetisov.

Politické napětí a pozastavení víz: šok pro akademickou komunitu

Letošní ročník NAFSA probíhal na pozadí sílícího politického tlaku ze strany americké administrativy, jehož terčem se v druhé polovině května stala Harvardova univerzita. Vrchol přišel právě během konference. Hned 27. 5. oznámil prezident Trump záměr pozastavit udělování nových studentských víz pro zahraniční uchazeče o studium v USA. Informace, která se okamžitě rozšířila mezi účastníky, vyvolala v akademické komunitě napříč kontinenty silné znepokojení.

Nešlo už jen o jednotlivý výpad vůči konkrétní instituci, ale o systémový zásah do mezinárodní podoby amerického vysokého školství. Ačkoli zahraniční studenti tvoří celkově necelých 6 % studující populace v USA, na prestižních univerzitách – jako je Harvard (27,2 %) nebo University of Chicago (26,6 %) – představují klíčovou součást akademické obce. Mnohé instituce jsou na nich do značné míry závislé jak z hlediska výzkumu, tak financování.

„Od rána to intenzivně řešíme – snažíme se pochopit, co to přesně znamená a jak reagovat. Je to velmi fluidní situace,“ uvedl jeden z amerických zástupců univerzit, který si přál zůstat v anonymitě. „Rozhodnutí nás skutečně zaskočilo. Nečekali jsme tak rozsáhlý zásah do samé podstaty univerzitních procesů ze strany federálních úřadů. Tento krok nás zaskočil hlavně svou razancí,“ upřesnil. Situaci navíc komplikovalo samotné načasování – tři měsíce před začátkem podzimního semestru. Pokud by zůstalo u pozastavení vízových pohovorů, stovky studentů by nestihly nástup na studium ani v případě, že by bylo rozhodnutí později zrušeno.

Opatrnost a napětí bylo znát i v neformálních rozhovorech s americkými partnery

„Během našich schůzek jsem si všimla, že kolegové z amerických univerzit – a to i z regionů, kde má Trump silnou podporu – působili velmi opatrně. Pečlivě volili slova, prezidentská politika je zasáhla přímo,“ popsala atmosféru strachu a nejistoty Tereza Kalousková z oddělení pro partnerství na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Rozhodnutí Bílého domu dopadlo na univerzitní sektor tvrdě a nepředvídatelně. Některé instituce již preventivně omezují rozpočty či propouštějí administrativní pracovníky. Objevuje se také nový fenomén – blokace finančních prostředků bez předchozího varování a bez písemného odůvodnění, což univerzitám ztěžuje právní obranu i strategické plánování. Zároveň si američtí zástupci během jednání se zahraničními partnery – včetně těch českých – ověřovali, zda zájem o spolupráci trvá.

I přes všechny výše zmiňované překážky, se všichni dotázaní shodují: zahraniční studenti a mezinárodní spolupráce zůstávají esenciální součástí amerického vysokoškolského systému. Přes dramatické události považují situaci za dočasnou a věří, že je třeba vytrvat, než se „hurikán přežene“.

Mezinárodní komunita reaguje jednotně: obrana hodnot a hledání spojenců

Napjatá politická situace se rychle promítla i do samotného programu konference. Vliv federálních rozhodnutí na internacionalizaci vzdělávání zazníval napříč přednáškami, workshopy i panelovými diskusemi. Prezident NAFSA Ahmad Ezzeddine ve svém zahajovacím projevu apeloval na jednotu akademické obce a obranu základních principů mezinárodní spolupráce: „Každý zahraniční student, kterého vítáme, každé partnerství, které navážeme, a každá výměna, kterou umožníme, přispívá k budování porozumění, spolupráce a objevů, jež náš svět zoufale potřebuje.“ Právě v čase nejistoty je nezbytné tyto hodnoty otevřeně formulovat.

Jedním z hlavních témat příspěvků věnujících se vzdělávací politice byl návrh rozpočtu pro fiskální rok 2026 (FY26), který by znamenal snížení federální podpory výměnných programů – včetně Fulbrightova stipendia – o 93 %. Ačkoli jeho plné znění bylo předloženo do Kongresu začátkem května, na veřejnost jeho znění uniklo již v březnu a vyvolalo okamžitou reakci. Jen členové NAFSA zaslali zákonodárcům více než 25 000 protestních dopisů.

Krize kolem studentských víz si navíc vyžádala zásahy do dramaturgie konference. Obrovský zájem byl pochopitelně o panelovou diskusi Policymaking in International Education: The View from Washington, D.C. Kapacita sálu nestačila a účastníci se usadili i na podlaze a v uličkách. Na dotaz moderátora, jakou vzdělávací politiku považuje za prioritu, odpověděl Mark Overmann, ředitel Alliance for International Exchange: „Kdybyste se mě zeptali včera, bez váhání bych řekl FY26“, ale aktuální vývoj kolem vízových omezení vše zásadně změnil. Podle něj je v současné situaci klíčové hledat spojence i mimo oblast mezinárodního vzdělávání, protože například průmysl je silně závislý na zahraničních studentech jako na budoucí pracovní síle. Zmínil také, že podobné obavy sdílí i odvětví cestovního ruchu, což podle něj vytváří prostor pro nová strategická spojenectví napříč sektory.

V časech nejistoty je fyzická přítomnost strategickou výhodou

Navzdory dramatickému vývoji letošní NAFSA ještě naléhavěji ukázala, proč je důležité, aby se české univerzity účastnily nejvýznamnějších globálních událostí v oblasti internacionalizace vysokého školství, jako jsou vedle NAFSA také evropská EAIE nebo asijsko-pacifická APAIE. Být v epicentru dění, reagovat v reálném čase, získávat informace z první ruky a upevňovat důvěru v partnerských vztazích – to vše se v krizových momentech ukazuje jako zásadní.

Tereza Kalousková připomněla, že přítomnost českých univerzit na akci jako NAFSA není jen praktická, ale i symbolická: „Určitě je to také prestižní záležitost. Je to totiž také určitá vizitka toho, jak jsme schopni se jako univerzita v zahraničí prezentovat – náš výzkum i naše úspěchy.“

Jak naznačuje politika Donalda Trumpa i v dalších oblastech, například v celní či imigrační politice, maximalistické proklamace bývají součástí rétoriky, nikoli skutečně realizovaných opatření. Převládající přesvědčení americké i mezinárodní akademické komunity přítomné v San Diegu proto zůstává mírně optimistické: mezinárodní vzdělávání zůstane jednou z priorit globálního světa – a Spojené státy, navzdory dočasným otřesům, zůstanou jeho významným hráčem.

České univerzity, které se účastnily veletrhu NAFSA 2025:

• České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
• Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)
• University of New York in Prague (UNYP)
• Masarykova univerzita (MUNI)
• Univerzita Palackého v Olomouci (UP)
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB)
• Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)
• Univerzita Karlova (UK) 
• Anglo-americká vysoká škola, a.s. (AAU)
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO)