Výběr z Mozaiky: Úspěch spočívá v rovnováze mezi řádem a improvizací

Rozhovor se Zdenkou Telnarovou z Ostravské univerzity, která koordinuje inkluzivní projekty zaměřené na vzdělávání seniorů.

Ostravská univerzita se už přes třicet let věnuje nejen vzdělávání mladých generací, ale také celoživotnímu vzdělávání seniorů. Na Přírodovědecké fakultě navíc funguje virtuální univerzita třetího věku. Jejím garantem je Zdenka Telnarová, která se také aktivně zapojuje do projektů mezinárodní spolupráce v programu Erasmus+. V jednom z nich se zaměřila na inkluzivní vzdělávání seniorů s využitím moderních technologií a mezigeneračního dialogu.

Váš projekt se zaměřil na zkvalitňování nabídky celoživotního vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího věku. Mají čeští senioři zájem o další vzdělávání?

Senioři mají o vzdělávací aktivity enormní zájem. Na Ostravské univerzitě provozujeme univerzitu třetího věku (U3V) už od jejího založení v roce 1991 a na Přírodovědecké fakultě jsme založili takzvanou virtuální U3V, která je zaměřená na praktické využívání informačních technologií s multidisciplinární nabídkou vzdělávacích programů a je o ní velký zájem. Výuka probíhá prezenčně i online. Senioři mají velký zájem o historická, umělecká a přírodovědná témata, ale chtějí se také naučit používat SMART technologie.

Proč jste se do realizace projektu pustili?

Naší hlavní motivací bylo vytvořit inkluzivní vzdělávací prostředí pro seniory a podpořit je k ještě většímu zájmu o SMART technologie. Dále jsme chtěli seniory povzbudit, aby se na tvorbě vzdělávacích aktivit sami podíleli. A v neposlední řadě jsme chtěli navázat na úspěšnou mezinárodní spolupráci z předchozích let.

Základem vašich aktivit byla srovnávací analýza vzdělávání seniorů v Česku, Itálii a Portugalsku. Jaké největší rozdíly, a naopak podobnosti jste odhalili?

Společné máme to, že senioři ve všech partnerských zemích mají velký zájem setkávat se, vzdělávat se a společně něco vytvářet. Vzdělávací aktivity chápou jako příležitost obohatit svůj život, držet se ve formě a patřit do komunity lidí se společnými zájmy. Lišíme se v preferencích co do forem vzdělávání a vzdělávacích témat. Zatímco čeští senioři se chtějí především něco nového dovědět, připomenout si zapomenuté a velmi oceňují erudici a rétorické schopnosti lektora, senioři z Itálie a Portugalska jsou více kreativní. Lektor je pro ně spíš mentorem nebo mediátorem diskuse a inspiruje je k vlastní tvůrčí činnosti. To se odráží i ve vztahu k SMART technologiím. Portugalští i italští senioři je využívají hlavně k podpoře kreativních činností. U nás tomu tak zatím není.

Vaším cílem bylo vytvořit vzdělávací kurzy pro seniory s využitím informačních technologií. Do jejich přípravy jste zapojili samotné seniory. Jak se vám spolupráce s nimi osvědčila?

Bylo to hodně náročné. Museli jsme zvolit úplně jiný přístup ke vzdělávacím aktivitám a neustále seniory motivovat a sdílet s nimi praktické příklady dobré praxe. Senioři si sami vybrali, čemu se chtějí věnovat. Pak jsme pro ně zařídili přednášky vedené odborníky a zapojili studenty historie, kteří se snažili seniorům osvěžit vzpomínky na 20. století. Následně jsme seniory proškolili v tvorbě eLearningových kurzů, a to jak v metodice, tak v technických dovednostech. Na setkání v Portugalsku jsme si pak hotové kurzy ze všech zemí představili.

Jak se senioři s online výukou popasovali?

Asi nejlépe si vedli italští senioři, protože místní partnerská organizace je už velmi dlouho vzdělává v používání SMART technologií. Češi měli taky docela slušné základy, protože většina z nich je zvyklá studovat hybridně, tedy prezenčně i online. Nicméně s vlastní tvorbou kurzů neměli žádné zkušenosti. Pravděpodobně největší zátěž to byla pro portugalské seniory, kteří s využíváním SMART technologií měli velmi malé zkušenosti. Nicméně je to motivovalo natolik, že v našem současném projektu si s technologiemi už mnohem více rozumějí.

Důležitou součástí projektu byl mezigenerační dialog. Zmínila jste, že seniorům pomáhali studenti. Jak to probíhalo?

Studenti historie vedli se seniory rozhovory, aby doplnili obecně uznávaná historická fakta o vlastní vzpomínky seniorů. Tento individuální přístup jim dal šanci dopátrat se spousty zajímavostí, mnohdy osobního charakteru, o které se byli senioři ochotni podělit. Studenti informatiky pak pomáhali seniorům s vyhledáváním relevantních zdrojů na internetu, s tvorbou výukových materiálů v různých formátech a s přípravou eLearningových kurzů.

Jakým tématům se kurzy věnují a je možné se na ně přihlásit?

Kurzy se zaměřují například na organické farmaření, proměny údolí Burňa ve Slezské Ostravě, na tvorbu rodokmenů nebo vývoj architektury ve 20. století a další. Dostupné jsou na stránce isev.osu.cz.

Co považujete za největší přínos projektu pro Ostravskou univerzitu?

Výrazně jsme se posunuli v práci se seniory v rámci U3V. Veškeré poznatky a výstupy stále využíváme a na projekt navazujeme v dalším vzdělávání seniorů.

Co jste se díky projektu naučila vy jako jeho koordinátorka?

Především trpělivosti. Navázala jsem také velmi přínosnou spolupráci s portugalskými partnery, se kterými nyní pokračujeme v projektu ASEB. Uvědomila jsem si, že úspěch spočívá v nastavení rovnováhy mezi řádem a improvizací, mezi znalostmi či dovednosti na jedné straně a kreativitou na straně druhé, mezi ambicemi a reálnými možnostmi.

Realizujete nebo plánujete nějaký další Erasmus+ projekt?

Řeším teď projekt Active Seniors Education without Barriers (ASEB), který mně a doufám, že i ostatním zapojeným, přináší velkou radost. Vycházíme právě z těch podobností a odlišností ve vzdělávání seniorů, které jsem zmiňovala. Věnujeme se kulturnímu dědictví se zaměřením na hudbu v partnerských zemích, což je kromě nás ještě Slovensko a Portugalsko. Každá země vytvořila eLearningový kurz o kulturním dědictví. Kurzy jsme přeložili do jazyků partnerských zemí a zhruba 200 seniorů k nim má přístup. Můžou si v nich ověřit svoje znalosti nebo navázat komunikaci. Podporujeme tak nejen sdílení kulturních hodnot, ale také systematicky seniory motivujeme k používání SMART technologií. V každé zemi jsme navíc se seniory založili pěvecké sbory, které secvičily mezinárodní repertoár národních a tradičních písní. Letos v září se všechny sbory setkaly v Hradci Králové a zazpívaly na společném koncertu. V prosinci plánujeme ještě koncert v Ostravě, tentokrát ale bohužel bez účasti Portugalců. Vydali jsme také zpěvník, který je volně dostupný na stránce projekty.osu.cz/aseb.

Tento článek vyšel v zimním vydání Mozaiky 2022, které se věnuje tématu Mezinárodní příležitosti pro všechny. Můžete si ho přečíst zdarma na našem webu.