Mobility Scoreboard: Higher education background report 2022/2023

Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.

 

Zkušenost se zahraničním studijním výjezdem během vysokoškolského studia představuje pro život mnoha mladých lidí velké obohacení. Navzdory značné přidané hodnotě a vyššímu počtu příležitostí, které zahraniční zkušenost přináší, je však cesta k volnému pohybu studentů, výzkumníků i akademiků stále ještě ztěžována množstvím překážek.

Zpráva navazující na studii z roku 2018/19 přináší aktualizované údaje o šesti indikátorech z následujících oblastí:

• informace a poradenství
• jazyková příprava
• přenositelnost grantů a půjček
• zapojení znevýhodněných studentů
• uznávání výsledků vzdělávání prostřednictvím Evropského systému kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System (ECTS))
• uznávání kvalifikací.

Všechny informace jsou dostupné rovněž prostřednictvím online platformy s interaktivními mapami na Mobility Scoreboard website.

Údaje za rok 2022/23 poskytla národní oddělení Eurydice působící v 27 členských státech EU a dále v Albánii, Bosně a Hercegovině, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Norsku, Srbsku, Turecku a na Islandu.

 

Výběr hlavních zjištění:

Informace a poradenství

• Ve zhruba polovině evropských vzdělávacích systémů stále neexistuje jednotný webový portál shrnující všechny hlavní informace týkající se studijní mobility pro vyjíždějící studenty.
• Navzdory značné rozšířenosti personalizovaného poradenství na vysokých školách ohledně možností studijních výjezdů je kvalita těchto služeb systematicky monitorována pouze v deseti zemích.
• Pouze okolo poloviny států využívá zkušeností studentů a absolventů, kteří studovali v zahraničí, k propagaci studijních mobilit ve veřejně podporovaných iniciativách a programech. 

Jazyková příprava

• Výuka jednoho cizího jazyka je povinná téměř ve všech evropských vzdělávacích systémech, přičemž typicky se žáci učí cizí jazyk po dobu 10 až 12 let. Výuka dvou cizích jazyků současně je ve většině evropských zemí povinná pro kratší období, obvykle po dobu 6 let.
• Celkem deset evropských zemí v minulé dekádě rozšířilo v kurikulu povinnou výuku cizích jazyků – ať již prostřednictvím snížení věku počátku výuky nebo prodloužením období výuky dvou povinných cizích jazyků.
• V mnoha státech je požadavek na povinnou výuku cizích jazyků nižší v odborném vzdělávání v porovnání s programy všeobecného zaměření; to se zvláště týká povinné výuky druhého cizího jazyka.

Přenositelnost grantů a půjček

• Relativně nejvíce restriktivní politiku v oblasti přenositelnosti grantů (stipendií) uplatňují některé země jihovýchodní Evropy (Bulharsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Srbsko).
• Omezení týkající se přenositelnosti grantů u kreditové mobility (tzn. mobility v délce trvání zpravidla jednoho semestru, ne pro celý program (tzv. degree mobilita, pozn. redakce)) existují v jedné třetině zemí.  
• Státem garantované studentské půjčky jsou dostupné v méně než dvou třetinách vysokoškolských systémů. Tam, kde jsou půjčky běžné (tzn. využívané více než 10 % studentů), jsou zpravidla přenositelné pro všechny typy studia v zahraničí.

Podpora znevýhodněných studentů

• Převážná většina evropských zemí poskytuje finanční podporu pro studijní výjezdy znevýhodněným studentům, většinou ve formě přenositelných sociálních stipendií.
• Monitorování účasti znevýhodněných studentů v mobilitních programech provádí jen velmi málo států.
• Méně než čtvrtina vzdělávacích systémů povzbuzuje vysoké školy v dané zemi, aby se zvláště zaměřovaly na účast znevýhodněných studentů ve výjezdech do zahraničí. 
• Ukazatel podpory participace znevýhodněných studentů v mobilitních programech vykazuje nejvyšší potřebu zlepšení. Ve většině evropských zemí je politická shoda zaměřit se na tuto oblast stále nedostatečná.

Uznávání výsledků vzdělávání

• Uznání výsledků učení dosažených během zahraničního studijního výjezdu je pro studenty, ať již v případě krátkodobé či dlouhodobé mobility, klíčové. Ke snadnějšímu uznávání výsledků vzdělávání mezi jednotlivými zeměmi byl ustanoven jednotný systém evropských kreditů ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System). Nicméně, původní ambice převádět tyto kredity v rámci Evropy automaticky, se dosud nenaplnila.

Uznávání kvalifikací

• Rozhodnutí o uznání předchozí kvalifikace, resp. stupně dosaženého vzdělání, je nejčastěji ponecháno v autonomii vysoké školy, na kterou student podává přihlášku.  Praxe se mezi jednotlivými institucemi velmi liší a je tak obtížné určit, zda uznávání je možné považovat za „automatický“ proces.
• Systém automatického uznávání dosaženého vzdělání / kvalifikací pro všechny země EHEA je v současné době praktikován ve 13 státech; v dalších 15 vzdělávacích systémech platí takový systém pouze pro některé evropské země.
• Mezi státy se zavedeným systémem automatického uznávání vzdělání / kvalifikací pouze v Dánsku, Řecku a Norsku nemají vysoké školy žádný vliv na rozhodovací proces o uznání vzdělání či kvalifikace.