Evropa je o krok blíž ke společnému Evropskému diplomu
Evropská komise schválila tzv. Vysokoškolský balíček, který má tuto iniciativu podpořit.
Koncem března eurokomisaři přijali dlouho očekávaný soubor návrhů strategických dokumentů, který má evropské vysokoškolské vzdělávání přiblížit k vytvoření společného Evropského diplomu. Tento krok souvisí s cíli, které Komise stanovila v Evropské strategii pro univerzity a Evropském doporučení na podporu efektivní vysokoškolské spolupráce z roku 2022.
Tzv. Vysokoškolský balíček obsahuje tři klíčové dokumenty:
• Komunikace Komise k plánu vedoucímu k Evropskému diplomu (Blueprint for a European degree)
• Návrh doporučení Rady pro evropský systém zajišťování kvality a uznávání ve VŠ vzdělávání
• Návrh doporučení Rady pro atraktivní a udržitelné kariéry ve VŠ vzdělávání
V tuto chvíli byly oba návrhy doporučení Rady předány Radě Evropské unie, kde je projednají členské státy EU, a teprve po jejich schválení či případných úpravách budou moci být návrhy realizovány.
Komunikace Komise k Evropskému diplomu
V tomto doprovodném dokumentu Komise představuje, jaká je přidaná hodnota společného Evropského diplomu jak pro VŠ instituce, studenty a zaměstnavatele, tak členské státy a EU, a jaká kritéria by měly společné Evropské diplomy dodržovat, aby byla zajištěna jejich dostatečná kvalita (viz příloha Návrhu doporučení Rady pro evropský systém zajišťování kvality a uznávání ve VŠ vzdělávání). Tato kritéria jsou založena na výsledcích 6 jednoletých pilotních projektů testujících značku Evropského diplomu, kam byla přes projekt Ed-Affiche a alianci 4EU+ zapojena i Univerzita Karlova. Finální výsledky pilotních projektů Komise zveřejní ve zprávě letos na podzim.
Evropský diplom nebude vydávat žádná nová entita na evropské úrovni, ale VŠ instituce či případně aliance Evropských univerzit, pokud by měly právní status a potřebné oprávnění. Pokud se členské státy rozhodnout diplom uplatňovat, měl by být začleněn do vnitrostátních právních předpisů jako nový typ kvalifikace, zároveň ho budou VŠ udělovat na zcela dobrovolné bázi a nebude nahrazovat národní diplomy. Cílem společného Evropského diplomu je zajistit interdisciplinární mezinárodní vzdělávací program relevantní pro trh práce s důrazem na potřebné transversální dovednosti, zelenou a digitální tranzici, inkluzi a evropské hodnoty a vícejazyčnost. Takovéto programy mají posílit globální atraktivitu evropského vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a rozvinout inovační potenciál vysokých škol v Evropě. Společný Evropský diplom by měl být udělován v digitální podobě a měl by být automaticky uznáván napříč EU.
Do Komunikace Komise také zařadila několik doporučení členským státům, aby mohly poskytnout účinnou podporu a pozitivní ekosystém pro vznik a implementaci Evropského diplomu. Toho lze docílit např. co největším rozšířením institucionální akreditace a realizací tzv. Evropského přístupu k zajišťování kvality společných programů. Členské státy si mohou vybrat, zda-li zvolí přímo cestu společného Evropského diplomu nebo značku Evropského diplomu (tzv. label), která osvědčí, že společný program splňuje podmínky Evropského společného diplomu a bude přidána na "standardní” diplom.
Evropská komise pak za účelem podpory potřebných reforem v tomto směru navrhuje založit v roce 2025 tzv. Joint European Degree Lab, který má pokračovat v práci započaté 6 výše zmíněnými pilotními projekty, a ve stejném roce vytvořit dvě cílené výzvy v rámci programu Erasmus+ jak na podporu politických reforem (zaměřené na ministerstva, národní akreditační úřady a další relevantní aktéry zapojené do tvorby legislativy a národního rámce, včetně univerzit a sociálních partnerů), tak na podporu tvorby společného Evropského diplomu pro vysoké školy (po vzoru Erasmus Mundus). Nově by se také každý rok mohla konat konference na EU úrovni “European Degree Forum”, kterou bude pořádat Komise spolu s členským státem, který v té době předsedá Radě EU.
Návrh doporučení Rady pro evropský systém zajišťování kvality a uznávání ve VŠ vzdělávání
Tento dokument je založen na potřebě posílení vzájemné důvěry mezi univerzitami. Jeho cílem je usnadnit mezinárodní spolupráci a mobilitu, rozšířit institucionální zajišťování kvality, vytvořit nový evropský rámec pro externí interinstitucionální přístup k zajišťování kvality a více propojit zajišťování kvality a automatické uznávání. V tomto dokumentu Komise poskytuje doporučení rozdělená do 4 pilířů:
V prvním pilíři Komise doporučuje členským státům mimo jiné zajistit, aby systémy zajišťování kvality byly schopné reagovat na klíčový společenský a ekonomický vývoj, který ovlivňuje vysokoškolské vzdělávání v souladu s ESG a snížit pracovní zátěž, byrokracii a náklady vysokoškolských institucí spojené s procesy externího zajišťování kvality. Státy by také měly zajistit, aby institucionální systémy interního zajišťování kvality pokrývaly celou škálu vzdělávací nabídky vysokoškolské instituce, včetně mikro certifikátů.
Ve druhém pilíři Komise cílí na rozvoj interinstitucionálního přístupu k zajišťování kvality pro aliance vysokoškolských institucí, které by prošly společným externím hodnocením svých společných interních opatření k zajištění kvality. Členské státy Komise vyzývá, aby podporovaly VŠ instituce v zavádění robustních interních procesů zajišťování kvality a rozvoji institucionální akreditace. Členské státy by také měly VŠ institucím umožnit používat tzv. Evropský přístup, a to tak, že odstraní neodůvodněné bariéry a zajistí, aby použití Evropského přístupu nebylo finančně nevýhodné ve srovnání s postupy na vnitrostátní úrovni.
Třetí pilíř doporučení se zaměřuje na vytvoření základu pro Evropský diplom, konkrétně na to, aby členské státy přijaly kritéria pro společný Evropský diplom (či jeho značku, neboli label). Součástí pilíře je i doporučení umožnit agenturám pro zajišťování kvality registrovaným v EQAR udělovat značku společného Evropského diplomu a udělovat vysokoškolským institucím a aliancím vysokoškolských institucí možnost udělovat evropskou značku na základě interního zajišťování kvality.
Čtvrtý pilíř se týká automatického uznávání a mimo jiné doporučuje členským státům, aby vypracovaly a vydaly jasné pokyny pro VŠ instituce, jak rozlišovat mezi automatickým uznáváním a právem vysokoškolských institucí rozhodovat o přijetí studentů. Doporučení se věnuje také podpoře vysokoškolských institucí, aby se v přijímacím řízení při posuzování zahraniční kvalifikace zaměřily na výsledky učení a kompetence související s úrovní kvalifikace spíše než na konkrétní obsah učebních osnov.
Návrh doporučení Rady pro atraktivní a udržitelné kariéry ve VŠ vzdělávání
Třetí dokument se zaměřuje na zlepšení akademických kariér v evropském vysokém školství a skládá se ze tří pilířů:
Doporučení prvního pilíře zahrnují podporu zapojení administrativních pracovníků do činností nadnárodní spolupráce, rozvoj dlouhodobé kariérní perspektivy a opatření pro řízení talentů zaměřená na akademické a administrativní pracovníky, kteří se podílejí na koordinaci a řízení aliancí vysokoškolských institucí. Členské státy by také měly podporovat možnost celoživotního vzdělávání akademických a administrativních pracovníků, včetně možnosti studijního volna za účelem zlepšení dovedností potřebných pro mezinárodní vzdělávací činnost.
V druhém pilíři se Komise věnuje výuce a učení a členským státům doporučuje např. zajistit, aby politiky a strategie v oblasti lidských zdrojů uznávaly a obdobně odměňovaly rozmanité role akademických pracovníků, či zvážit začlenění ukazatelů, které hodnotí míru inovace a kvality výuky a učení, do stávajících procesů zajišťování kvality a hodnocení akademických pracovníků.
Třetí pilíř se týká rovnosti, diverzity a well-beingu. Komise členským státům doporučuje, aby podporovaly dodržování kolektivních smluv, efektivní sociální dialog a autonomii sociálních partnerů. Státy by také měly přijímat podpůrná opatření za účelem zajištění atraktivních, inkluzivních a konkurenceschopných pracovních podmínek, včetně zajištění akademické svobody, rozmanitosti a rovnosti žen a mužů.
Více se dočtete na webu Evropské komise. Můžete si také přečíst zápis z jednání pracovní skupiny IGLO pro vysokoškolské vzdělávání, která se tomuto tématu věnovala 9. dubna 2024.