Evropská jazyková cena Label je iniciativou Evropské komise, která chce takto podpořit výjimečné a inovativní projekty v oblasti jazykového vzdělávání a inspirovat další učitele k přejímání nových výukových metod. V České republice je toto ocenění udělováno od roku 2002. Vítězné projekty obdrží finanční odměnu od MŠMT.

Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašujeme 22. ročník Evropské jazykové ceny Label. Cenu může získat jakákoli instituce působící v oblasti jazykového vzdělávání. Všechny přihlášené projekty musí splňovat obecná kritéria stanovená Evropskou komisí a alespoň jednu z priorit ve Výzvě 2023.

Přihlášky je možné posílat do 15. července 2023.

Cíl ocenění

  • Podporovat kvalitní inovativní projekty z oblasti jazykového vzdělávání
  • Inspirovat další učitele k přejímání nových metod ve výuce jazyků 
  • Zvýšit motivaci žáků a studentů ke studiu cizích jazyků 
  • Prostřednictvím on-line databáze všech oceněných projektů inspirovat odborníky ve výuce jazyků, učitele, ředitele škol, zřizovatele škol a další osobnosti působící v oblasti jazykového vzdělávání tím, že jim představí „příklady dobré praxe“ v oblasti jazykového vzdělávání

Hodnocené kategorie

1. Projekty Erasmus+ financované v projektovém období 2021-2027 a ukončené v období 1.1. – 31.12.2022 v těchto sektorech:

  • Klíčová akce 1 (KA1): školní vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, vzdělávání dospělých 
  • Klíčová akce 2 (KA2): školní vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, vzdělávání dospělých, vysokoškolské vzdělávání 

2. Ostatní inovativní projekty v oblasti jazykového vzdělávání ukončené v období 1.1. –31.12.2022:   

  • Projekty Erasmus+ financované v programovém období 2014–2020
  • Ostatní projekty (eTwinning, aktivity neziskových organizací, jazykových škol apod.)   

Jak se přihlásit

  • O Evropskou jazykovou cenu Label mohou žádat pouze instituce s právním statutem působící v oblasti vzdělávání na území České republiky.
  • Žadatelé musí vyplnit formulář přihlášky a poslat ho elektronicky na adresu label@dzs.cz nejpozději do 15. července 2023. Přihláška musí obsahovat dostatečné a relevantní informace odpovídající obecným kritériím a prioritám pro rok 2023.    
  • Hodnoceny budou pouze kompletně a řádně vyplněné přihlášky dodané v termínu, jejichž součástí je čestné prohlášení statutárního zástupce.

Obecná kritéria

  • Projekt by měl být ve svém přístupu komplexní. Všechny prvky jazykového projektu by měly směřovat k tomu, aby identifikovaly potřeby cílových skupin a vycházely jim vstříc. 
  • Projekt by měl ve svém národním kontextu nabízet přidanou hodnotu. To znamená jasné zlepšení výuky a studia cizích jazyků z hlediska kvality i kvantity. „Kvantita" se může týkat projektu, který podporuje studium více jazyků, zejména těch méně rozšířených, zatímco „kvalita" se může týkat zavedení vylepšených postupů, přístupů a metod. 
  • Projekt by měl studenty i učitele motivovat ke zlepšování jejich jazykových dovedností.
  • Projekt by měl být originální tvůrčí. Měl by využívat inovativní přístupy ke studiu cizích jazyků a zajišťovat jejich vhodnost pro cílovou skupinu. 
  • Projekt by měl klást důraz na evropské principy. Měl by být přizpůsoben evropské jazykové rozmanitosti a této výhody využívat – například prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Projekt by měl prostřednictvím jazykových dovedností aktivně podporovat porozumění mezi kulturami. 
  • Projekt by měl být přenositelný a představovat zdroj inspirace pro jazykové projekty v institucích v ČR nebo v zahraničí. 

Evropské a národní priority pro rok 2023

  • 1. Podpora nově příchozích migrantů a vysídlených dětí a mladých lidí v jejich potřebách jazykového vzdělávání 

    Vzhledem k výraznému nárůstu počtu uprchlíků, k němuž došlo mezi lety 2014 a 2016, se členské státy a vzdělávací instituce obecně stále více zabývají vytvářením strategií účinného začleňování mladých uprchlíků do vzdělávání a z těchto zkušeností lze čerpat odborné poznatky. Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 je příliv vysídlených ukrajinských dětí mnohem větší než cokoli, čemu byly vzdělávací systémy do té doby vystaveny. To zvyšuje již tak silný tlak, s nímž se musí školy a jejich podpůrné agentury vyrovnávat v souvislosti s přetrvávajícím narušením vzdělávání způsobeným pandemií covid-19.

    Projekty by měly prozkoumat opatření zaměřená na podporu nově příchozích migrantů a vysídlených dětí z Ukrajiny, která se v širším smyslu zaměřují na zvyšování inkluze vzdělávacích institucí. Může jít například o inkluzivní pedagogické přístupy, v jejichž rámci se kulturní a sociální identity studujících migrantů považují za přednosti, a nikoli za nedostatky či omezení. V oblasti školního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy může například podpora vícejazyčnosti a „povědomí o významu jazyků“ – kdy jsou všechny jazyky, jimiž žáci, rodiče a další zúčastněné strany ve školách hovoří, vítány a oceňovány společně s jazyky hostitelské země – zlepšit studijní výsledky a zároveň posílit jejich pocit sounáležitosti a pohody ve škole. Inkluzivní pedagogické přístupy a vzdělávací prostředí jsou založeny na dialogu se všemi aktéry a s celou školní komunitou, včetně zapojení rodičů a dalších zúčastněných stran.

  • 2. Profesní rozvoj učitelů se zaměřením na začleňování a mezikulturní dialog, zejména pokud jde o zvýšenou jazykovou rozmanitost ve třídě 

    Oceněné projekty by měly zkoumat postupy, které pomáhají řešit zvýšenou rozmanitost ve školách v Evropě. Může se jednat například o iniciativy a pedagogické postupy přispívající ke zvyšování dovedností a odborných znalostí učitelů a pedagogických pracovníků obecně pro výuku ve vícejazyčných a multikulturních kontextech, programy počáteční odborné přípravy vyučujících (ITT) a dalšího profesního rozvoje (CPD), včetně pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče, podporu a jasnou vizi vedení školy v oblasti inkluze.

    Zpráva Eurydice „Integrace žáků-migrantů do škol v Evropě“ z roku 2019 uvádí, že zejména výuka v širším vícejazyčném a multikulturním vzdělávacím rámci, kde se oceňují jazyk(y) a kultura (kultury) migrantů, má dva významné přínosy pro vzdělávání. Za prvé pomáhá žákům-migrantům naučit se snadněji vyučovací jazyk a za druhé jim také dává šanci pozitivním způsobem formovat svou vlastní identitu, protože jejich jazyk(y) a kultura (kultury) jsou oceňovány společně s jazykem a kulturou hostitelské země. Interkulturní vzdělávání může vytvořit potřebný prostor a podmínky pro všechny žáky z různých jazykových a kulturních prostředí (v dané zemi narozené žáky stejně jako migranty), aby dokázali komunikovat, učit se společně a rozvíjet se jako jednotlivci, kteří si uvědomují svou vlastní kulturní identitu a respektují kulturní identity ostatních. To posiluje inkluzivnější školu.

  • 3. Podpora projektů zaměřených na menšiny a regionální jazyky jako prostředek šíření myšlenky rovnosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství 

    Začleňování a respektování bohaté kulturní rozmanitosti Evropy je jednou z priorit a cílů Evropské komise. Jazyková rozmanitost je zakotvena v článku 22 Listiny základních práv Evropské unie. Respektování práv příslušníků menšin je jedním ze základních prvků Listiny. Článek 3 dále uvádí, že Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a zajišťuje ochranu a rozvoj evropského kulturního dědictví. Tato rozmanitost je tedy neodmyslitelnou součástí evropské identity. Doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků rozvíjí myšlenku „povědomí o významu jazyků“ a odkazuje na stávající praxi ve dvojjazyčných a vícejazyčných regionech, kde se „domácí“ jazyky, regionální nebo menšinové jazyky vyučují spolu s dalšími vyučovacími jazyky.

    Ve dvojjazyčných regionech a vícejazyčných třídách po celé Evropě lze nalézt mnoho zajímavých pedagogických přístupů. Publikace Eurydice přináší konkrétní přehled zaměřený na opatření přijatá vzdělávacími orgány na podporu výuky regionálních a menšinových jazyků ve školách v Evropě. Projekty nesoucí ocenění Label by měly tyto postupy ilustrovat a zaměřovat se především na šíření myšlenky rovnosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství. 

  • 4. Studium jazyků, které podporuje osobní růst dospělých účastníků vzdělávání 

    Projekty nesoucí ocenění Label by měly hledat možnosti, jak uplatňovat metody a techniky jazykové výuky, které mohou umožnit práci s dospělými účastníky vzdělávání s omezenými příležitostmi, a zejména s nízkou kvalifikací. Tyto projekty mohou podporovat osvojování jazyka prostřednictvím mentoringu, seberozvoje a úkolů z reálného života, které povzbuzují dospělé účastníky vzdělávání k tomu, aby čelili většímu počtu složitějších výzev a posilovali své sebevědomí.

    Tyto projekty by měly dospělým účastníkům vzdělávání pomoci posílit klíčové kompetence a motivovat je k dalšímu vzdělávání. Projekty nesoucí ocenění Label by také mohly zkoumat postupy umožňující zvýšit mobilitu vyučujících a pedagogů jazyků, kteří pracují zejména s dospělými účastníky vzdělávání s omezenými příležitostmi. Spojení institucí poskytujících jazykovou výuku by mělo posílit profesní rozvoj a kompetence těchto pedagogů při zajišťování vzdělávání a posilování postavení dospělých účastníků vzdělávání s omezenými příležitostmi.

  • 5. Podpora projektů zaměřených na propojování jazykových a nejazykových obsahů

    Využívání cizích jazyků v každodenním životě žáků i mimo jazykové hodiny znamená pro žáky velký přínos a umožňuje jim pochopit komunikační hodnotu jazyka. Pokud jazyk vystoupí ze svých přidělených časů v rozvrhu a zazní i v „nečekaných“ situacích, je to pro žáky jasný signál k tomu, že mají vnímat jazyk jako prostředek ke komunikaci, získávání informací, nacházení cest k integraci do skupin a komunit, projevením empatie a pochopení situace cizinců atd.

    Tato priorita cílí na všechny projekty, které vznikají mimo jazykové učebny a mimo hodiny cizích jazyků a které využívají přirozeným způsobem jeden, dva nebo i více cizích jazyků, využívají mateřské jazyky žáků, cizí jazyky, které se žáci učí/naučili mimo školu a zároveň (ale ne nutně) i znalostí učitele/ů.

Komu je cena určena

O Evropskou jazykovou cenu Label mohou žádat instituce s právním statutem působící v oblasti vzdělávání na území České republiky. Všechny přihlášené projekty musí splňovat obecná kritéria a alespoň jednu z evropských nebo národních priorit.

  • Odborníci ve vzdělávání

  • Učitelé a zaměstnanci škol

Zapojené země

  • Evropská unie
  • Norsko
  • Island
  • Lichtenštejnsko
  • Severní Makedonie
  • Srbsko
  • Turecko