Konference Scientix

S nadšením zkoumat jak hoří plasty a po čem zapáchají? Nebo přemýšlet, co má společného hrobník, kuchař a pracovník celní správy? S učiteli přírodovědných předmětů bylo na národní konferenci Scientix 3 veselo :-)

Konference, kterou pořádal Dům zahraniční spolupráce v rámci evropského projektu Scientix 3, se uskutečnila v půlce února v krásných prostorách Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Více než 80 účastníků zažilo dva dny plné inspirace a příjemné atmosféry.

Stěžejní část programu tvořily workshopy, na kterých se učitelé dozvěděli řadu praktických tipů do výuky, námětů na zajímavé aktivity a informací o užitečných učebních materiálech z nejrůznějších oblastí – od nanotechnologií a polymerů přes geologii a matematiku až po robotiku a online laboratoře. Místo odborných přednášek promluvili v plénu zástupci čtyř atraktivních profesí o tom, jaké to je být vývojářem softwaru v nadnárodní firmě, pracovníkem v jaderné elektrárně, řídícím letového provozu a vědkyní se specializací na polární oblasti. Nechybělo samozřejmě ani představení samotného projektu Scientix, který podporuje přírodovědné vzdělávání v Evropě. A podle reakcí účastníků se národní konference Scientix 3 skutečně vydařila.

Konference Scientix 3.jpg

 

Další fotografie z akce si můžete prohlédnout zde.

Prezentace z přednášek ke stažení:

Prezentace z workshopů ke stažení: 

Ke stažení pro účastníky konference:

 

Pojďme se na obsah konference podívat podrobněji.

V úvodu přivítala Vladimíra Pavlicová z Domu zahraniční spolupráce účastníky konference, představila projekt Scientix, v rámci něhož se akce konala, a také aktivity Domu zahraniční spolupráce. Veronika Hynková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích seznámila účastníky se studijními obory a také s nabídkou dalšího vzdělávání, které fakulta připravuje pro učitele.

Evropský projekt Scientix se zaměřuje na podporu přírodovědného vzdělávání. Funguje jako databáze pro vyhledávání přírodovědných projektů a výukových materiálů. Výukové materiály uložené na portálu Scientix mohou učitelé volně využívat a v případě zájmu dokonce bezplatně požádat o jejich překlad do českého nebo jiného evropského jazyka (pokud to umožňuje formát a licence materiálu). Na portálu je uloženo přes 1 800 výukových materiálů, které lze filtrovat dle různých kritérií (předmět, jazyk, věk žáků a další). Zároveň jsou na portálu zveřejněny informace o více než 600 projektech (národních i evropských), ze kterých lze čerpat další inspiraci.

Další funkcí projektu Scientix je popularizace badatelsky orientované výuky. V rámci projektu jsou pořádány různé akce, ať již na národní nebo evropské úrovni. Zajímavou profesní příležitostí pro učitele je například možná účast na workshopu ve Future Classroom Lab v Bruselu nebo nabídka webinářů či online Moodle kurzů.

Scientix zároveň funguje jako komunita nadšených učitelů, projektových koordinátorů a odborníků, kteří si vyměňují zkušenosti, nápady a rady ohledně výuky přírodovědných a technických předmětů. Každý se může zapojit do velmi aktivní skupiny na Facebooku nebo si nechat pravidelně zasílat novinky o dění na portálu Scientix.

Koordinátorem projektu Scientix je sdružení European Schoolnet, které podporuje začleňování digitálních technologií do vzdělávání a inovativní výuku matematiky a přírodních věd. V České republice je koordinátorem Dům zahraniční spolupráce, příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V oblasti školního vzdělávání Dům zahraniční spolupráce kromě činností European Schoolnet administruje také program Erasmus+ a aktivitu eTwinning.

Na programu pak bylo představení zástupců zajímavých profesí. Nejprve Pavel Šimák ze společnosti ČEZ vyprávěl o práci (nejen) v jaderné elektrárně. Pro tamní zaměstnance je krom odborných znalostí důležitá také psychická vyrovnanost bez sklonu k závislostem. Pracovník v jaderné elektrárně by měl být spíše konzervativní, volit rutinní postupy a být vstřícný k autoritám. Všichni zájemci o toto profesní uplatnění musí absolvovat odborný kurz v délce několika měsíců až dvou let (dle typu pozice). Společnost se zaměřuje rovněž na popularizaci matematiky, fyziky a technických oborů.

Milan Svátek z Broadcom prezentoval dovednosti, které jsou důležité pro zaměstnance nadnárodní IT firmy. Odborné dovednosti a logické myšlení musí doplňovat schopnost komunikace a týmové práce, protože právě práce v týmu je (nejen) pro jejich společnost typická. Představil také různé IT pozice, které jsou při vývoji softwaru zapotřebí. V závěru učitele pozval na plánovaný seminář, který se uskuteční přímo u nich ve firmě v součinnosti s Domem zahraniční spolupráce. Během tzv. teacher placement se budou mít učitelé možnost na jeden den podívat do zázemí společnosti a podrobněji se seznámit se světem IT.

Zdeněk Nováček z Řízení letového provozu představil činnost společnosti, jejímž cílem je udržovat bezpečný, plynulý a uspořádaný tok letového provozu. Práce řídícího letového provozu je velmi zodpovědná a náročná, psychické vypětí proto kompenzují pravidelné přestávky v práci a s nimi spojené relaxační aktivity. Při výběru uchazečů o tuto profesi se klade důraz na prostorovou představivost, výbornou znalost anglického jazyka, psychickou odolnost a schopnost postupovat striktně podle předepsaných pravidel. Odborné dovednosti se zájemci naučí během povinného dvouletého kurzu.   

Marie Šabacká z Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích ve svém příspěvku popsala svou cestu, během níž se stala vědkyní se specializací na polární oblasti. Navštívila Antarktidu i Arktidu a setkala se s celou řadu situací, kdy si musela umět poradit. Pro práci v takto extrémních podmínkách je důležité být odborně připravený, ale také kreativní a zvládat „devatero řemesel“. A vzhledem k izolaci a pobytu v malé skupině na jednom místě po dlouhou dobu mít také nekonfliktní povahu.

Díky příspěvkům učitelé nahlédli do běžného života čtyř různých technických a přírodovědných profesí. Některé vyžadují kreativitu a práci v týmu, pro jiné je důležitá ochota postupovat dle pravidel a rutinně plnit úkoly. Ze všech příspěvků ale vyplynulo, že se žáci musí připravit na to, že splněním školní docházky učení rozhodně nekončí.

Pak již následovaly workshopy, ze kterých bylo pro mnohé účastníky těžké si vybrat.

Patrik Fiferna z České geologické služby představil vzdělávací portál Svět geologie. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků geologové vytváří působivé výukové materiály, které často využívají i moderní technologie. Chcete se podívat jak vypadal podmořský život v prvohorách nebo jak vznikly Jizerské hory? Pusťte si příslušné animace! Na webu naleznete také náměty na geologické pokusy, které můžete snadno realizovat ve třídě, a virtuální laboratoře, díky kterým žáci pochopí i složitější jevy a procesy.

Pavlína Věchtová z Jihočeské univerzity vzala účastníky workshopu do laboratoře, kde si vyzkoušeli práci s elektronickými pipetami a spektrofotometrem. Úkolem účastníků bylo zjistit, zda vybraný vzorek obsahuje protein nebo DNA. Pro vědce, kteří zkoumají klíšťovou encefalitidu, se jedná o rutinní úkol, aby věděli, zda mají vzorek dále zkoumat. Ukázalo se, že práce v laboratoři vyžaduje trpělivost, přesnost a hlavně dodržování zásad bezpečnosti (přestože vzorky pocházely jen z neinfikovaných klíšťatJ).

Martina Čepičková a Alena Jandlová z Domu zahraniční spolupráce představily účastníkům aktivitu eTwinning, která usnadňuje mezinárodní spolupráce škol online. V eTwinningu mohou učitelé a žáci pracovat se svými zahraničními partnery na nejrůznějších projektech, a to v bezpečné virtuální třídě TwinSpace. Do této virtuální třídy mohou nahrávat dokumenty, fotky a další materiály, průběžně diskutovat pomocí zabudovaného chatu nebo uspořádat videokonferenci. Pro zájemce pořádá Národní podpůrné středisko pro eTwinning semináře, webináře a další akce za účelem metodické a technické podpory.

Roman Čermák z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně si připravil workshop s atraktivními chemickými pokusy, který si mohou bezplatně objednat i školy v rámci univerzitního projektu Věda na přání. Účastníci si vyzkoušeli nad kahany zapálit vzorky jednotlivých polymerů a identifikovat, jakou barvu má plamen, zda vzorek čoudí a po čem zapáchá. Na základě těchto vlastností vzorek klasifikovali a určili, o jaký polymer se jedná a v jakých výrobcích se s ním můžeme v běžném životě setkat. Následovala diskuse o možnosti recyklace různých druhů plastů, které lze snadno od sebe rozlišit právě díky „zkoušce ohněm“.

Petr Beremlijski a Petra Vondráková z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představili dva projekty, jejichž cílem je zatraktivnit středoškolskou matematiku a také usnadnit práci učitelům: Matematika s radostí a Math Exercises for You. Na webu jsou volně k dispozici AZ kvízy a další interaktivní hry, díky nimž si žáci mohou doma či ve škole procvičit celou středoškolskou matematiku. Speciálně pro učitele je navíc připraven modul, v němž si mohou z databáze 4000 otázek vytvořit interaktivní test nebo písemku na míru.

Věra Krajčová ze Smíchovské střední průmyslové školy vzala učitele do tajuplného světa nanotechnologií, před workshopem se ale naštěstí stavila v hračkářství, takže to nebyla žádná velká věda. Lidským okem sice nanočástice vidět nemůžeme, ale jejich aplikace běžně využíváme – ať již v domácnosti (ubrusy s impregnací obsahující nanočástice, které odpuzují vodu) nebo si s nimi hrají malé děti a během workshopu i zvídaví učitelé (nesmáčivý písek apod.). Prezentovány byly rovněž i sofistikovanější formy využití např. v medicíně.

Zdeněk Heteš ze Základní školy Mládežnická v Trutnově nechal učitele hrát si s barevnými fixy a roboty – konkrétně ozoboty. Ozobot se vejde do dlaně či kapsy, ale umí velké věci. Pomocí obyčejné fixy, ale i počítače nebo tabletu se dá naprogramovat, aby jezdil tam, kam si člověk přeje. A když má radost, tak i zabliká nebo se zatočí. Toto jednoduché programování lze navíc velmi dobře začlenit do nejrůznějších aktivit – od vyprávění pohádek přes výuku dějepisu až po měření úhlů v matematice.

Vladimíra Pavlicová z Domu zahraniční spolupráce se zaměřila na několik projektů, které lze přes portál Scientix vyhledat. Účastníci měli za úkol představit si, že historie vesmíru trvá právě jeden rok (a velký třesk nastal prvního ledna), a pomocí aktivit v pracovním listu z projektu Space Awareness jednoduše dopočítat, kdy došlo např. ke vzniku Sluneční soustavy. Zároveň si vyzkoušeli, že lze v tomto tématu přirozeně procvičovat anglická slovíčka. Následně učitelé ve skupinách prozkoumali další projekt – ve skupinách si vybrali jednu z online simulací PhET dle svého zájmu a zaměření, kterou na závěr představili ostatním.

Helena Lazarová ze ZŠ a MŠ Hrabina v Českém Těšíně představila učitelům portál Go-Lab. Ten obsahuje volně dostupné laboratoře a online animace pro výuku přírodovědných předmětů, které fungují v prohlížeči na všech platformách bez nutnosti instalace. Prozkoumat lze například lidské tělo nebo kráter po dopadu asteroidu. Užitečná může být také online hra na rozpoznávání znamének, které by mohly melanomem a vyžadují konzultaci s lékařem. Portál Go-Lab zároveň umožňuje učitelům využít virtuální prostor, který usnadňuje badatelsky orientovaný styl výuky (včetně zabudovaných funkcí pro zpětnou vazbu od žáků apod.).

Dva workshopy byly zaměřeny na sdílení dobré praxe mezi učiteli. Jana Doležalová ze Základní školy Vimperk představila projekt MatemaTech, který se zaměřuje na propojení školy a světa práce (spolupráce s podniky v regionu, zařazení odborných dovedností do výuky a aplikace matematiky a fyziky během exkurzí do firem). Zdeněk Kříž ze Základní školy a Mateřské školy Veverské Knínice prezentoval svou práci s dětmi na prvním stupni a ve školce a dokázal, že jednoduché „vědecké“ pokusy lze do výuky zařadit od nejútlejšího věku a že děti tyto aktivity baví. Na tuto prezentaci navázala Henrieta Hynek ze Základní školy Národní v Prachaticích ukázkou prověřených chemických pokusů na druhém stupni základní školy.

Ve druhém workshopu seznámil Miroslav Kotlas z Gymnázia v Českých Budějovicích účastníky s možnostmi využití populární hry Minecraft ve výuce nejen informatiky, ale také fyziky a dalších přírodních věd. Marcela Radová, která učí na stejné škole, představila projekt Unpick your history, weave your future, v rámci něhož se žáci věnovali historii, výrobě a zpracování textilu. Pavel Soukup z Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích ukázal příklady ze své výuky, při kterých propojuje informatiku s biologií a chemií. Zároveň ze své praxe doložil, že eTwinningový projekt lze realizovat v běžném vyučování.

Na závěr konference proběhlo krátké plenární zasedání. V něm Agueda Gras z European Schoolnet představila účastníkům masivní otevřené online kurzy v rámci iniciativy European Schoolnet Academy. Tyto kurzy jsou vytvářeny speciálně pro učitele, trvají obvykle čtyři až šest týdnů a skládají se z jednotlivých modulů (zpravidla každý týden je otevřen nový modul). V rámci kurzu jsou dostupná videa, texty, různé úkoly a také možnost diskuse s učiteli z různých zemí Evropy. Kurzy se zaměřují na využití digitálních technologií ve vzdělávání a podporu přírodovědného vzdělávání. Pro jejich absolvování stačí mít tablet nebo počítač, připojení na internet a základní znalost anglického jazyka.

Vladimíra Pavlicová z Domu zahraniční spolupráce následně účastníkům konference prezentovala možnosti účasti na workshopech ve Future Classroom Lab v Bruselu. Tato Třída budoucnosti vypadá na první pohled jinak než běžné učebny. Skládá se z různých zón a mobilního nábytku, který lze flexibilně uspořádat podle aktuálních potřeb. Vybavení třídy usnadňuje práci ve skupinách, badatelsky orientovanou výuku a cílí na aktivní zapojení žáků za pomoci digitálních technologií. Ve Future Classroom Lab se pořádají workshopy zaměřené na profesní rozvoj učitelů, na které Dům zahraniční spolupráce vysílá české učitele.

Závěr konference byl věnován poděkování lektorům za skvěle připravené příspěvky a workshopy a také všem účastníkům za jejich zájem o začleňování nových aktivit, výukových materiálů a poznatků do výuky přírodních věd. Dva dny plné příjemné atmosféry, inspirace a sdílení dobré praxe rychle utekly. Národní konference Scientix splnila svůj účel a jsme rádi, že se účastníkům líbila.

 

Loga.jpg

 

Kontaktní osoba: Vladimíra Pavlicová, Dům zahraniční spolupráce (vladimira.pavlicova@dzs.cz).

O projektu Scientix: Evropský projekt Scientix má za cíl vytvořit živou komunitu učitelů, vzdělávacích institucí a dalších relevantních aktérů, kteří vzájemně sdílí výukové materiály, zkušenosti a příklady dobré praxe. Na portálu projektu www.scientix.eu můžete volně vyhledávat, používat a stahovat výukové materiály a zdroje nebo požádat o jejich překlad do českého jazyka. Více o projektu naleznete na stránce https://www.dzs.cz/cz/eun/scientix/

 

Diclaimer.jpg

 

Zpět