Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Září 2015

Austrálie, Adelaide

Aktuální dění

Bohdana Pěva Šolcová

V měsíci září se toho v Československém klubu Adelaide událo mnoho. Pro dospělé zájemce o studium češtiny se otevřel kurz českého jazyka pro začátečníky, kde si studenti osvojují komunikaci v češtině kromě jiných metod také písničkou. S pokročilými mluvčími probíhá kondiční čeština, kde se studenti seznamují s novými pravopisnými pravidly, připomínají si gramatiku češtiny a reálie České republiky. Tři silné týmy mezi sebou soutěžily v Československém klubu v kvízové noci, kdy družstva odpovídala na otázky týkající se České a Slovenské republiky.

Děti se účastnily indiánské dílny, kde jsme si přiblížili život indiánů, naučili se indiánský tanec, pokřik a vytvářeli mnoho indiánských rukodělků. Vyvrcholením se stalo vztyčení více než dvoumetrového totemu, který děti vytvořily, a předání diplomů. Erbenovu Kytici jsme si přiblížili v další dílně, kde jsme na několika stanovištích plnili úkoly, které nám zadal vodník, polednice atd. Nejvíce oblíbeným stanovištěm bylo to, kde jsme museli chodit na chůdách, a to, kde jsme se poslepu nechali vést nití až ke zlatému kolovratu. V loutkářské dílně jsme si s loutkáři z divadla BOĎI z Jaroměře vytvořili marionetu Peťačku a s Kašpárkem jsme nahlédli do zákulisí loutkového divadla. Všechna tři loutková představení, která proběhla na jevišti v klubu, byla vřele přijata.

Velmi dobře byla vnímána také Kinokavárna, filmové promítání pro dospělé, která proběhla premiérově. Premiérové bylo také promítání novým projektorem na nové plátno. Taneční soubor a pěvecký sbor začaly nacvičovat repertoár k připravovaným oslavám Dne vzniku samostatného československého státu. Příprav se účastní také děti z České školy, které letos poprvé vystoupí  s delším pásmem písniček.

V České škole se od září, kdy jsem do Adelaide přijela, hodně zpívá a hraje na různé nástroje. Velkým překvapením byly pro děti i jejich rodiče dudy, které všichni viděli poprvé. Zážitek je výborná metoda výuky, a tak měly děti možnost si dudy nejen poslechnout, prohlédnout, ale také si na ně zahrát. Bohužel se nikomu nepodařilo zahrát na dudy jediný tón.

 

 

Ukrajina, Čechohrad

První dojmy z příjezdu na Ukrajinu

Vladimíra Pěčonková

25. 9. 2015 jsem přiletěla do Kyjeva, kde se druhý den mého pobytu konal folklorní festival – „Ples“. Je to významná akce, pořádaná ČNRU (Česká národní rada Ukrajiny). Byla jsem překvapena množstvím písní v českém jazyce, jež zde zazněly. Po celé čtyři hodiny se na pódiu střídaly krajanské soubory z různých koutů Ukrajiny. Nadšena z množství a kvality české mluvy, jsem oslovila členy jednoho souboru v češtině. Dotázala jsem se, kde je možno si koupit nějakou vodu. Překvapení se dostavilo opět, tentokrát nemilé. Nikdo z dotázaných mi nerozuměl. Situace se opakovala asi třikrát, oslovila jsem i členy jiných souborů, ale uspěla jsem až při použití pantomimy.

Po skončení festivalu jsem se seznámila se svými „Čechohraďáky“ a odjela s nimi do Novhorodkivky jejich autobusem. Cestu bych vyhodnotila jako jeden z mých nejhorších cestovních zážitků. Autobus byl plný mládeže oslavující snad úspěch vystoupení na festivalu, snad, že je víkend a jsou na výletě. Zastavovali jsme co 2 hodiny u klasických tureckých záchodů (lépe navštívit přírodu).

V neděli ráno jsme dorazili do Novhorodkovky. Nejprve mě zaujala busta Lenina před kulturním domem. Pak jsem byla ubytována (některé technické záležitosti bylo potřeba ještě vyřešit v dalším období) a domluvila se na pondělní návštěvu místní ZŠ.

Přijetí ve škole bylo nadmíru srdečné. Děti chtěly začít s výukou již ten den odpoledne.
Za uplynulé období dvou týdnů chuť účastnit se výuky stále přetrvává, jak u dětí, tak u dospělých. Měli prý obavy, že učitelka, kvůli strachu z blízkého ozbrojeného konfliktu, nepřijede.

Vyučuji každý den, ale soboty a neděle jsou vyhrazeny pro dospělé. Kromě výuky v 2. až 8. třídách, ještě docházím 2x týdně do souboru Hvězdičky, kde pomáhám s porozuměním českých textů písní, případně s korekcí slov. Připravujeme s dětmi také vystoupení na 14. 11., kdy se koná „Svátek kolchozu“.

Dospělí projevili zájem i o promítání českých filmů 1x týdně.

Dobře česky zde mluví pouze předsedkyně krajanského spolku a ředitelka ZŠ.

Dětí částečně česky mluví minimální množství, ale domnívám se, že je to zdůvodu dlouhé přestávky ve výuce, protože se aktivně a rychle zapojují do činnosti.

V Melitopolu přišlo v místním gymnáziu 35 zájemců o výuku češtiny, doufám v rozdělení  alespoň do dvou skupin, než prvotní zájem opadne. Částečně česky rozumí asi pět.

V místě svého působení jsem byla přijata přátelsky. Vstřícné chování obyvatel Čechohradu stále přetrvává. Byla jsem pozvána na akce „Svátek bábušek“ a „Den pedagogů“. Lidé mě přichází pozdravit, někdy si krátce popovídat, nebo pokud nerozumí některým úředním listinám.

Doufám, že taková situace setrvá i nadále a znalost českého jazyka se bude, za mé pomoci, rozvíjet.