Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Únor 2016

Ukrajina, Čechohrad

Leden, únor 2016

Vladimíra Pěčonková

Všechny kurzy jazyka českého i ostatní aktivity stále pokračují, zájem o výuku přetrvává. Se žáky školy v Novhorodkovce jsme pořádali masopustní veselí. Podmínkou účasti byla, nejlépe vlastoručně vyrobená, maska. Zpívali jsme české písničky, tancovali mazurku, polku a valčík, hráli hry a soutěžili v řešení tajenek, kvízů. Dětem se masoputní odpoledne (2) moc líbila.

Byla jsem nadšená, jak v Čechohradu, krajané a Ukrajinci i Rusové, slaví svátek lásky (Valentýna). Lidé na sebe pokřikují přání, dávají si přáníčka, oslavují. Drahá komerce sem nepronikla. Já jsem slavila s úžasnou partou "bábušek".  Poslouchaly a zpívaly jsme i české písničky.

Ve škole jsme pak připravovali přáníčka v českém jazyce a hráli hry na rozšíření slovní zásoby. Děti si sestavily jednoduché básničky, například „Láska je pěkné slovíčko, posílám pusu na líčko“...... atd....

S prodlužováním dne je možné věnovat více času odpoledním aktivitám, jako je hudební kroužek, zpěv českých folkových písní, český pěvecký sbor Hvězdičky, recitační a dramatický kroužek.

Začali jsme i s přípravou letního tábora v Pteňském Dvorku u Olomouce, protože k loňským formalitám přibyly ještě další - nové. Pro děti je tábor odměnou za aktivní práci, již se moc do Čech těší.

V Melitopolu rovněž všechny kurzy (5) českého jazyka probíhají bez problémů. Někteří studenti navštěvují i dva. Věnujeme se rozborům českých textů,  jejich aplikaci v běžných životních situacích a dle zájmu i české literatuře.

 

Ukrajina, Rovenská oblast – Dubno

IV. mezinárodní historická konference „Češi na území Volyně“

Eva Řezníčková

Na zámku v Dubně se konala 24. 2. 2016 v pořadí IV. mezinárodní historická konference „Češi na území Volyně“, věnovaná příchodu Čechů do oblasti před 150 lety.

V úvodu přivítali účastníky paní prof. Ludmila Muchina, CSc, předsedkyně České národní rady na Ukrajině, pan Vitalij Markovyč, referent GK ČR ve Lvově, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel v ČR paní Dagmar Martinková, ředitel DK v Dubně pan Kičatý a předsedkyně Dubenského krajanského spolku Stromovka paní Antonína Ponomarenková. O kulturní vystoupení se postaral dětský soubor českých krajanů Stromovka z Dubna, který zpíval písničky svých rodičů a prarodičů.

Bývalá carská volyňská gubernie byla velká asi jako Čechy a měla společnou hranici s Rakouskem-Uherskem. Prvních sedmnáct rodin Čechů přišlo na Volyň v roce 1863 a založili obec Luthardovku, avšak hlavní vystěhovalecký proud směřoval na Volyň až od roku 1868.

Přednášející byli odborníci a konference byla otevřená. Hovořilo se o motivech odchodu Čechů na Volyň, prostředí, do jakého přišli, těžkých začátcích.

Hlavní příčinou emigrace byly sociální a politické důvody, pustošení země během Prusko-rakouské války a sílící germanizační tlak v severních částech českých zemí. V oblasti Volyně po zrušení roboty  roku 1861 a poraženém polském povstání v roce 1864 bylo na prodej mnoho orné a levně i jiné půdy /mokřin, bažin, lesů/. Car slíbil osvobození od daní a náboženskou toleranci. Svoji roli  sehráli národní buditelé, nejvýznamnější z nich byl František Palacký. Intenzivní agitaci prováděli v Čechách organizátoři emigrace František Přibyl a Josef Olič navzdory tomu, že rakouská vláda vystěhovalectví nepřála.

Přistěhovalci měli velkou výhodu v tom, že mohli na Volyň přijet s vlastním povozem. Stěhovali se drobní zemědělci, řemeslníci, bezzemci, středně majetní, jednotlivci, rodiny i celé skupiny. Jedno měli společné, šli za lepšími podmínkami. První léta kolonizace byla velmi těžká, ale tak tomu bylo i v jiných oblastech carského Ruska, kam se Češi stěhovali.

Velký prostor konference byl věnován znalostem, dovednostem a technice, kterou Češi na Volyň přinesli a kterou Malorusové /Ukrajinci/ neznali. Pro rozvoj hospodářsky zaostalé Volyně s primitivním stavem zemědělství byli čeští imigranti značným přínosem.

Češi se na Volyni stali šiřiteli kulturního a duchovního dědictví, kterým udržovali své národní povědomí. Z Čech přicházely tiskoviny, zakládaly se školy, knihovny, ochotnická divadla a sokolské jednotky.

V závěru se hovořilo o odbojové organizaci, účasti na osvobození vlasti a důvodech poválečné reemigrace.

Česká menšina zanechala na Volyni znatelnou stopu. Krajané byli hodnoceni jako pilní, podnikaví, svědomití a pracovití lidé, kteří ale vždy zůstali věrni odkazu svých předků.

K pořádané konferenci byl vydán sborník „Češi na Volyni“ s referáty historiků, řečníků, příspěvky pamětníků a obrazovou přílohou.

 

Ukrajina, Žytomyr

Mezinárodní den mateřského jazyka

Eva Řezníčková

V sobotu 20. února se ve spolku konalo setkání dětí, krajanů a všech přátel českého jazyka k Mezinárodnímu dni mateřského jazyka a na podporu rozvoje mnohojazyčné společnosti.

Nejprve si všichni prohlédli obrázky „Ze života svatojánských broučků“, které malovaly v lednu a únoru nejmenší děti k prvnímu vydání knihy před 140 lety a 170. výročí Karafiátova narození. Poté se seznámili s oblíbenou pohádkovou knihou Broučci, základním dílem české dětské literatury. Z knihy pak četli studenti. Měli jsem také audioknihu Broučci, půvabné vyprávění, předčítala Věra Galatíková, hudbu složil Vadim Petrov.

Dětem se příběhy moc líbily, a to pro půvab, jednoduchost a srozumitelnost, které jsou pro ně moc důležité.

V závěru malí i velcí se zájmem vydrželi sledovat všech dvanáct sedmiminutových epizod televizního seriálu Broučci /večerníčků/.