Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané,lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Říjen 2015

Austrálie, Adelaide

Aktuální dění v destinaci

Bohdana Pěva Šolcová

Ani v měsíci říjnu Československý klub v Adelaide nespal a nezahálel. V kurzu češtiny pro začátečníky jsme došli k adjektivům, procvičovali jsme číslovky a fráze „kolik je…?“ a „kolik stojí…?“. Věnovali jsme se také zájmenům osobním, přivlastňovacím a tázacím. V kurzu prosazuji komunikativní přístup – studenti získávají nejen znalost jazykových prostředků, ale také schopnost tyto prostředky používat. To vede k tomu, že se studenti již po několika lekcích „rozmluví“ a jsou schopni s učitelem vést jednoduchou konverzaci. Velkým zadostiučiněním mi je, když mě moji studenti česky pozdraví, zeptají se, jak se mám, co dělá má rodina, řeknou mi, co dělali uplynulý týden a podobně. Snažím se redukovat čas, kdy hovoří učitel, a zvýšit čas, kdy hovoří student. Mým cílem je naučit studenty hovořit bez stresu z chyb, zvýšit jejich sebevědomí a schopnost komunikovat v češtině. Také v tomto kurzu využívám hojně her, říkanek a písní.

Stále pokračovala kondiční čeština pro dospělé, která se stávala oblíbenější a oblíbenější. V říjnu jsme se se studenty věnovali psaní velkých písmen, přičemž jsme narazili na mnoho jiných zajímavých témat. Například jsme se dostali k tématu antropologických skupin, kde jsme rozebírali třeba rozdíl mezi slovy Aborigin, Aboridžin, Aboriginec a Austrálec.

V naší herní skupině dětí raného věku (tzv. playgroup) nastal pravý čas, abych děti a jejich rodiče seznámila s dudami, naším národním nástrojem. Děti měly možnost se dud dotknout, pohladit si vyřezávanou kozlí hlavu, která je jejich ozdobou, a nechaly na sebe fouknout vzduch z měchu. Společně jsme se naučili dudáckou hymnu „Šel tudy, měl dudy“. Zpívali všichni – děti i rodiče. Jako minulý měsíc, tak i tento jsme se naučili řadu dětských písniček, říkanek a hudebně pohybových her, kde jsme kromě jiného rozvíjeli hrubou a jemnou motoriku.

Také předškolní a školní děti se v České škole učily češtině pomocí hudebně pohybových her, písní, říkadel, jazykových hádanek, dramatizace atd. Ve vyučování používám hodně aktivizační metody, které se mimo jiné projevují větším objemem řeči žáka. Žák není posluchačem, ale přímým účastníkem vyučování. Do výuky přináším různé hudební nástroje, s nimiž děti ráda seznamuji.

Celý měsíc byl ve znamení příprav na nadcházející oslavy Dne vzniku samostatného československého státu. S dětmi v České škole jsem připravovala hudební program za klavírního doprovodu. Ze skříně za jevištěm jsem vytáhla dětské kroje, které tam ležely řadu let, dala je do pořádku a v den oslav v nich děti vystoupily na jevišti v klubu. Krojované děti, které zpívaly české písně, udělaly takový dojem, že někteří diváci plakali dojetím. Závěrečnou píseň „Ach, synku, synku“ zazpívaly společně s krojovaným pěveckým sborem, čímž došlo k symbolickému propojení starší a mladé generace adelaidských krajanů. Pěvecká skupina a taneční soubor si na oslavy připravily nový program, sálem se nesla překrásná poezie Jaroslava Seiferta a samozřejmě zazněla dudácká muzika v mém podání.

Oslavy se staly výjimečnými, protože nás navštívil pan velvyslanec Martin Pohl, který našim třem dětem ze školy udělil čestná uznání z prestižní mezinárodní dětské výtvarné soutěže Lidice 2015. Celá komunita byla na úspěch našich dětí pyšná a pan velvyslanec povzbudil všechny naše děti k účasti v dalším ročníku soutěže.

My jsme se na soutěž Lidice 2016 připravili již na začátku října, kdy proběhla výtvarná dílna na téma „Škola“. Děti se naučily novou grafickou techniku frotáže a monotypu. Od barev jsme byli až za ušima, ale to nevadilo. Během odpoledne jsme se vyřádili výtvarně i fyzicky a užili jsme si jeden druhého. Věříme, že na příštím ročníku soutěže svými pracemi opět zabodujeme.

Děti se vyřádily také na sportovním odpoledni, které se konalo v rámci táboráku v přírodní rezervaci Mt. Crawford, na který každoročně jezdí velmi silná skupina českých a slovenských trampů. Děti měly možnost vyzkoušet si chůzi na chůdách, házely míčkem na cíl, běhaly štafetu, prolézaly strachovým pytlem, hrály šipkovanou, pomáhaly nosit dříví na oheň atd. Večer se u táborového ohně sešly tři kytary, trampové i netrampové si opékali buřty a kdekdo zpíval klasické táborové písně, českou folkovou klasiku a vzpomínal na prošlá léta. Až do rána zněla jedna kytara a písničky Jarka Nohavici.

Měsíc říjen byl také ve znamení loučení, které bylo pro obě strany bolestné. Sbalila jsem kufry, rozloučila se se svými milými krajany a vlčákem Maxem, který se od sousedů na dva měsíce přestěhoval k nám domů, a rozjela se za krajany do Melbourne. Jsem šťastná, že jsem mohla s krajany v Adelaide strávit alespoň kousek svého života.

 

 

Brazílie, Porto Alegre

Zrod moderního státu v srdci Evropy

Markéta Pilátová

V Porto Alegre v brazilském státě Rio Grande do Sul uspořádala krajanská komunita oslavu výročí vzniku Československa. Na programu byla přednáška učitelky Markéty Pilátové nazvaná : Zrod moderního státu v srdci Evropy. Přednáška se uskutečnila 29. 10. 2015 v 19:00 hodin v krásných prostorách cestovní a vzdělávací agentury STB http://www.stb.com.br/ a zúčastnili se jí jak krajané, tak také žáci kurzů českého jazyka a kultury a příznivci agentury STB. Úvodní zdravici přednesla předsedkyně krajanského spolku v Porto Alegre paní Ludmila Drlíková, poté zazněly česká a brazilská hymna a účastníci přednášky se také seznámili s historií české hymny a naučili se její slova. Přednáška byla koncipována s pomocí audiovizuální techniky – krátkých kapitol z animovaného cyklu a leporelové knihy Dějiny udatného národa českého od Lucie Seifertové a zaměřila se na zrod moderního československého státu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Po přednášce se ještě dlouho diskutovalo. Brazilské publikum totiž vždy spolehlivě fascinuje skutečnost, že v srdci Evropy existuje národ, který dokázal přežít tolik nepříznivých historických okolností a neztratit povědomí o vlastním jazyce a kultuře.  

 

 

Rumunsko, Svatá Helena

Přehlídka tradičního pečiva "Babiččin koláč" a přehlídka dětských souborů z českých komunit

Petr Skořepa

O víkendu 3. – 4. října 2015 se v rumunském lázeňském městečku Băile Herculane sešli čeští krajané, aby se zúčastnili hned dvou kulturních událostí.

Nejprve proběhla přehlídka tradičního pečiva, které pečou hospodyně v jednotlivých českých komunitách. Tato přehlídka byla nazvána „Babiččin koláč“ a pochopitelně byla spojena také s ochutnávkou tradičních pokrmů. U několika stolů nabízely hospodyně v lidových krojích koláče, housky, rohlíky a mnoho dalších dobrot. A aby šlo pečivo lépe do krku, byla zde pochopitelně možnost vše zapít domácím vínem nebo několika druhy tradičních destilátů vyrobených z několika druhů ovoce.

V lázeňském městě není nouze o hosty z celého Rumunska, takže všechny pokrmy byly zkonzumovány během krátké chvilky. Pro někoho tím setkání s českou menšinou žijící v Rumunsku skončilo. Kdo však zůstal, neprohloupil.

Hned po ochutnávce totiž následovala druhá část – přehlídka dětských souborů z českých komunit. Vystoupily zde děti ze Svaté Heleny, Gerníku, Eibenthalu, Eşelnice a Moldovy Nouă. Každý soubor měl připraveno vystoupení, kterým přispěl oslavě nového státního svátku nazvaného Den mateřského jazyka. Možnost takto oslavit svůj mateřský jazyk v loňském roce dokonce schválil rumunský parlament. Dětským vystoupením rozhodně nechyběla pestrost. K tradičním českým tancům přibylo mluvené slovo. Děti ze Svaté Heleny zahrály divadlo o příchodu Slovanů do České kotliny, soubor z Eşelnice zase představil pásmo českých písniček a lidové poezie.            

Je velmi dobře, že čeští krajané v Rumunsku dokázali po delší odmlce sami uspořádat pěknou kulturní akci. Vždyť v jednotlivých komunitách je stále dost lidí ochotných pracovat s místními dětmi.

A je velmi dobře, že se i v krajanské organizaci, Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, najde dostatek organizátorů schopných vymyslet zajímavý kulturní počin.