Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané, lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané, lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Leden 2015

Brazílie

Besedy o krajanských komunitách v Latinské Americe pro českou veřejnost v lednu a v únoru 2015

Markéta Pilátová

Díky blízkému vztahu s krajanskou orální historií jsem byla často inspirována, abych mohla na tyto náměty psát recenze, sloupky a povídky pro časopis Krajiny češtiny, anebo sloupky s krajanskými náměty pro deník Právo, časopis Respekt, Radiožurnál Českého rozhlasu a delší povídky pro stanici Vltava Českého rozhlasu. Stejně jako v loňském roce, tak i letošní leden a únor jsem věnovala 15 besedám pro veřejnost na téma literární tvorby a krajanské problematiky v Latinské Americe, které proběhly v nejrůznějších knihovnách, kulturních domech a knihkupectvích v celé ČR. Besedy letos v lednu a v únoru proběhly na těchto místech: Praha – kavárna Café 1, Frýdek Místek – Knihkupectví Kapitola, Ostrava – Španělské gymnázium, Rapotín – Kulturní dům, Mohelnice – knihovna, Loštice – knihovna, Plzeň – interiáry Adolfa Loose, Bendova 10 – dvě besedy, Plzeň – knihovna, beseda se studenty španělkého gymnázia, Kroměříž – knihovna, Praha – VŠ beseda pro studenty ekonomie a mezinárodních vztahů, Brno – Kavárna Trojka, Česká Třebová – Rockový klub, Velké Losiny – knihovna, Zábřeh na Moravě – knihovna.

Na všech místech se na besedách sešli lidé, kteří se o krajanskou problematiku živě zajímají. Mnoho z nich poté ještě dlouho diskutuje a na naše krajany v Latinské Americe se mne ptá v dopisech a emailech. Budu citovat z jednoho dopisu od doktorky Lucie Jarkovské z brněnské Filozofické fakulty, která mi napsala: „Poslouchat příběhy o českých Němcích, kteří emigrovali ze Sudet v devatenáctém století a jsou velcí čeští patrioti a zpívají českou hymnu a jakoby netušili, že existovaly hrůzy 20. století, je jak vyprávění o nějakém ztraceném ráji, mohla bych ho poslouchat znova a znova.“ Paní Lucie Jarkovská také projevila zájem o dopisování s žáky českého jazyka a kultury a krajany v Brazílii a zároveň by chtěla do dopisování zapojit své studenty z FF v Brně. V Brně přišla na besedu také Ing. Romana Horňáková, která byla členkou delegace moravských podnikatelek, které letos přijely navštívit krajany do Batayporã. Živě se zajímá o odkaz Jana Antonína Bati a ke krajanům se chystá na návštěvu i v letošním roce. Besedy jsou podle mého názoru jednou ze zajímavých možností jak seznámit českou veřejnost s projektem vysílání českých učitelů ke krajanům a zejména rozšiřovat povědomí o důležitých kapitolách českých dějin spojených s českými krajany v zahraničí, o nichž mnohdy česká veřejnost nemá větší povědomí.