Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané, lektoři)

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (krajané, lektoři)

Upevňování povědomí o českém kulturním dědictví především vysíláním lektorů českého jazyka na vysoké školy v cizině a vysíláním učitelů ke krajanským komunitám v zahraničí a zajištěním studia krajanů v ČR.

Červen 2016

Brazílie, Nova Andradina

A to je Praha! v Nova Andradina

Markéta Pilátová

Poslední červnový týden se dvě desítky studentů kurzu českého jazyka a kultury a studentů kurzu angličtiny sešli na tematickém večeru nazvaném podle ilustrované knihy Michaely Kukovičové a Olgy Černé A to je Praha!  Večer věnovaný Praze se uskutečnil v soukromé jazykové škole Cambridge School, v níž probíhají v Nova Andradina kurzy češtiny a sama majitelka školy je studentkou češtiny. Důvodem setkání byla cesta několika studentů do Prahy. Po jejich návratu učitelka češtiny Markéta Pilátová upekla tvarohové košíčky s jahodovou marmeládou podle tradičního českého receptu, ředitelka školy přichystala brazilské občerstvení a paní Dolores Baťa Arambašič, předsedkyně místního krajanského spolku Československá kulturní dílna přivezla množství historických publikací o Praze z knihovny svého dědečka Jana Antonína Bati. Na setkání se také promítalo několik dokumentárních a animovaných filmů o Praze, pracovalo se s již zmíněnou knihou A to je Praha! a studenti promítali své fotografie, které pořídili v našem hlavním městě. Toto milé setkání se všem líbilo natolik, že jsme si slíbili, že v příštím roce připravíme další s podobnou tematikou českých a moravských hradů a zámků.

 

Rumunsko, Eibenthal

Olympiáda JČ v Rumunsku

Vladimír Kovář

Konec školního roku se přiblížil i v Rumunsku a to tady v Banátu tradičně znamená, že se koná olympiáda v českém jazyce. Tradičně – to podle pamětníků je od roku 2000. Letos se tedy děti z české menšiny sešly už po sedmnácté, tentokrát v nejvýchodnější vesnici, v Eibenthale. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích podle tříd – od třetí po šestou. Sedmička a osmička, tedy dva nejvyšší ročníky druhého stupně, mají totiž olympiádu celostátní organizovanou rumunským ministerstvem školství společně s dalšími menšinami. A u prvňáčků a druháčků jsou jazykové rozdíly tak velké a zafixované základy jazyka mnohdy tak mělké, že by to byla doslova loterie.

Takže jednu sobotu poránu přijížděly do Eibenthalu po klikaté uzoučké asfaltce školní autobusy i auta přivážející soutěžící. Byly jich na tři desítky a to nejen z českých vesnic (vedle Eibenthalu nejvíc ze Svaté Heleny, z Gerníku a Bígru), ale i z Nové Moldavy (či Bošňáku, jak se mezi banátskými Čechy říká) a Ješelnice. Krátké přivítání a už se šlo na věc!

Co na soutěžící čekalo? Nejdříve gramatická část – test z mluvnice. Doplňování i/y, párových znělých a neznělých souhlásek (t/d, p/b…), malých a velkých písmen, no prostě jako v české škole, jen úměrně jazykovým znalostem a rozsahu výuky. Ale i tak došlo ve vyšších ročnících na vyjmenovaná slova, osoby, rody, pády či časy.

Po pauzičce byla část slohová. Jednak test čtenářské gramotnosti, jednak vlastní sloh. Soutěžící dostali literární úryvek a pak odpovídali na otázky, které se v textu mohli dozvědět, doplňovali synonyma či vypisovali fakta z ukázky. Závěrem bylo za úkol napsat vlastní text na dané téma – příběh podle obrázků nebo třeba dopis kamarádovi o blížících se prázdninách.

Všichni vše zvládli (samozřejmě různě dobře) a šlo se na oběd. Tedy děti, neboť dospělí v té době žhavili červené průpisky a opravovali, bodovali, počítali a řadili. Chvilka netrpělivosti – a vyhlášení výsledků, kde ambice některých vzaly zasvé, zatímco jiní mohli vyjeknout nadšením. Nad umístěním i věcnými cenami. Účastnické diplomy, společná fota a pak už rozloučení a šup do aut. Všechno zvládnuto na jedničku, vše klaplo. Tak zase za rok touhle dobou v nějaké jiné české vesnici tady v Banátu!

  

Rumunsko, Gerník

Setkání hasičů v Gerníku

Josef Bouda, Petr Skořepa

V České republice mají dobrovolné hasičské sbory dlouholetou tradici, která byla založena už v dobách Rakouského císařství. Tyto sbory se často významně podílejí na společenském životě mnoha obcí podobně jako organizace Sokol, fotbalové kluby, myslivecká sdružení, spolky divadelních ochotníků nebo folklorní soubory.

U české menšiny v Rumunsku vznikli dobrovolní hasiči zatím jen v jediné vesnici, v Gerníku. Významný impulz k založení sboru dal starosta českých Všeradic pan Bohumil Stibal. Právě on pomohl před několika lety gernickým obstarat cisternovou automobilovou stříkačku CAS 25 na podvozku Škoda 706. V Gerníku se tato iniciativa ujala a místní mládenci se snaží uchovat svěřený automobil v dobrém technickém stavu. A zároveň se začali učit hasičským dovednostem, aby jejich malá jednotka byla v případě potřeby použitelná.

Proto se v loňském roce mohli gerničtí hasiči zúčastnit 1. mezinárodního setkání dobrovolných hasičů v obci Doljani poblíž chorvatského Daruvaru. Letos se uspořádání mezinárodního setkání ujali dokonce sami hasiči z Gerníku.

Setkání bylo zahájeno v pátek 24. 6. 2016. Přijelo téměř 20 hostů z Chorvatska i z České republiky a byli přivítáni představiteli místních hasičů a zástupci místní krajanské organizace. Poté byli hosté ubytováni.

Hlavní program začal v sobotu. Hosté si za doprovodu místních prohlédli vesnici, navštívili Český dům a požární zbrojnici. Odpoledne proběhlo na místním fotbalovém hřišti cvičení hasičských dovedností. Úkolem bylo co nejrychleji natáhnout dvě požární hadice, propojit je spojkami a napojit na čerpadlo. Připravena byla i cvičná nádrž na vodu o objemu 1000 l.

Posledním bodem setkání pak byla večerní taneční zábava, při které hrála kapela pana Marka Pelnáře z Bigru. Hostitelé samozřejmě nabídli účastníkům občerstvení a rozdali hostům i účastnické listy.

Sponzorem této úspěšné události byl Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku. 

  

Rumunsko, Svatá Helena

VI. ročník festivalu duchovních písní

Petr Skořepa

Poslední červnovou sobotu (25. 6.) se sešli čeští krajané žijící v Rumunsku v lázeňském městě Băile Herculane. V místním malém katolickém kostele se konal již VI. ročník festivalu duchovních písní. Organizátorem této zajímavé události byl Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku.

Dle tradice začalo setkání mší svatou, kterou tentokrát celebroval pan farář Pălie z Gerníku. Hned po mši se před oltářem vystřídalo postupně osm pěveckých sborů. Posluchači si vyslechli starodávné i moderní křesťanské písně v podání dětských i dospělých zpěváků. Mnohé soubory dokázaly zazpívat vícehlasně, téměř všechny měly nástrojový doprovod (klávesy, kytary, flétny, rytmické nástroje). Vděčné publikum ocenilo každý pěvecký výkon potleskem, soubory pak dostaly po svém vystoupení pamětní list.

Po hudební produkci bylo víc jak 130 účastníků pozváno na společný oběd v jedné z mnoha místních restaurací.

Celé toto setkání provázela přátelská, neformální atmosféra. Mnozí účastníci během oběda vyjádřili přání v takových setkáních rozhodně pokračovat. Proto je velká naděje, že se dočkáme i dalšího ročníku této úspěšné kulturní akce.  

  

Rusko, Novorossijsk

Dny české kultury

Tamara Bartková

27. května až 5. června se v Novorossijsku a Kirillovce konaly tradiční Dny české kultury, pořádané krajanským spolkem Mateřídouška.

Velice rádi jsme jako hosty přivítali II. tajemnici Velvyslanectví České republiky v Moskvě Irinu Gusačenko, která zajišťuje podporu krajanů v Ruské federaci ze strany ZÚ, a ředitele Českého centra v Moskvě Marka Havlíčka. Pro oba to nebylo první setkání s Čechy žijícími na Kubáni a setkání se známými tvářemi tak bylo o to milejší.

Jedním z témat letošních Dnů české kultury byla oslava již 10letého fungování spolku Mateřídouška. Oslava těchto kulatých narozenin proto zahájila celou událost v pátek 27. 5. v sále restaurace „Mersi“, za účasti zástupců dalších národnostních menšin Novorossijska. Mateřídoušce přišli popřát mnoho elánu do dalších let a také zazpívat sdružení Řeků, Tatarů, Němců, Ukrajinců a Arménů.

Irina Gusačenko předala slavnostně Irině Tretjakové Stříbrnou medaili Jana Masaryka, jako ocenění za obrovskou zásluhu na založení a fungování spolku, za veliké úsilí a nadšení věnované této práci, jejímž cílem je zachovat český jazyk, tradice a svébytnost české komunity na Severním Kavkaze a udržet povědomí o podílu Čechů na historii Kubáně. Irina Tretjaková zastávala po většinu let funkci předsedkyně spolku a byla jeho řídicím a také srdečním centrem.

Oslava jubilea pak pokračovala za zvuku českých písní v podání krojovaných členů kirillovského pěveckého souboru Kytice. Jedním z vrcholů večera bylo krájení obřího narozeninového dortu, ke kterému mohli hosté popíjet lahodný mateřídouškový čaj.

Na sobotní dopoledne byl pro hosty zorganizován výlet k blízkému malebnému jezeru Abrau Durso, s prohlídkou známých vinařských závodů, u jejichž zrodu stál český krajan a agronom Bedřich Hejduk. Odpoledne program pokračoval v kirillovském domě kultury prezentací Iriny Tretjakové, nazvanou „10 let s Mateřídouškou“.  Během této obsáhlé vzpomínkové prezentace se posluchači mohli seznámit rok po roce s rozmanitou činností klubu. Irina připomněla také všechny učitele českého jazyka a jejich působení mezi krajany.  Pěvecký soubor Kytice a dětský Nedělňáček prokládali jednotlivé etapy písněmi, se kterými se během této doby setkali a které si oblíbili.

Po prezentaci přišlo dětmi s napětím očekávané loutkové představení hostů z Čech „Staré pověsti české“. S představením přijely z Prahy zkušené loutkoherečky divadla Minor, Kateřina Tichá a Kateřina Schornová. Přivezly 26 krásných dřevěných loutek profesora scénografie Pavla Kalfuse. V jejich podání jsme mohli prožít dramatické scény ze známých pověstí O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivoji, O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví, Dívčí válka a O Šemíkovi. Představení sklidilo velký úspěch nejen u dětí, ale také u dospělých.

Den jsme zakončili za zpěvu českých i ruských písní Večerem českégastronomie, velkolepou hostinou, složenou z typických českých jídel, s jejichž přípravou si pohráli doma členové spolku a jejich rodiny.

V neděli 28. května program pokračoval v domě kultury mou prezentací, věnovanou jedné z nejvýznamnějších osobností české historie, Karlu IV., od jehož narození letos uplynulo 700 let.

Návštěvníci poté shlédli v češtině hrané divadelní představení „Perníková chaloupka“, kterou jsem připravila s dětskou skupinou Nedělňáček.

Program završilo představení krajanského divadelního souboru Fimfárum, muzikál Jaroslava uhlíře a Zdeňka Svěráka „Červená Karkulka“, v novém nastudování a s novými představiteli hlavních rolí.

 Dny české kultury pokračovaly 5. června Dnem otevřených dveří v klubu Mateřídouška v Kirillovce.

Dále bylo na programu vyhlášení vítězů a vyhodnocení překladatelské soutěže „Fantastický svět Miloše Macourka“, v porotě s docentem katedry slavistiky RGGU Sergejem Skorvidem.  Předmětem tohoto již 5. ročníku literární soutěže nebyla tentokrát samostatná tvorba, ale poprvé překlad, a to z českého na ruský jazyk. Povídky Miloše Macourka jsou těžkým oříškem i pro profesionální překladatele, proto je třeba ocenit všechny studenty, kteří se zúčastnili a vyzkoušeli si různá úskalí uměleckého překladu.

V hlavní městské knihovně spolek Mateřídouška ve spolupráci s Českým centrem a klubem literátů Novorossijska 5. června uspořádal Večer české literatury. Jeho hosty byly spisovatelka Lenka Procházková s prezentací nového ruského překladu knihy svého otce Jana Procházky „Ať žije republika“ a mladá překladatelka Anna Simotová, představující knihu Jana Svěráka, „Kuky se vrací“.

Část programu také připravili členové místního klubu literátů, kteří přednesli ukázky své tvorby, vztahující se k české tématice.  Působivá byla například báseň o babičce, která je dojata, když uslyší poprvé svou vnučku mluvit česky.

Dny České kultury mohly být realizovány také díky finanční podpoře Ministerstva zahraničních věcí ČR a spolupráci s Českým centrem v Moskvě.

  

Ukrajina, Malyn

Tři týdny intenzivní výuky českého jazyka v Malyně

Eva Řezníčková 

>Píše se rok 1871 a asi 45km od obce Malá Zubovščina směrem na  východ k  hlavnímu městu současné Ukrajiny Kyjevu, na okraji ukrajinského městečka Malyn, němečtí kolonisté budují vesničku Malyndorf.

V roce 1885 Němci odcházejí za úrodnější půdou na  Povolží a  na  jejich místo se stěhují Češi v  počtech 195 osob. Během dvou let čeští přesídlenci postavili rodinné domy, hospodářské budovy a vysadili četné ovocné sady.

A žili by dodnes, nebýtČernobylu. Našli svůj nový domov v české zemi /lokality Krupka, Rokytnice v Orlických horách, Vřesová /okr. Sokolov/, Milovice /okres Nymburk/ aj. V současné době má podanou žádost o trvalý pobyt v ČR asi 12 rodin.

Na výuku českého jazyka denně přicházeli dospělí krajané, studenti i nejmladší děti. Velké poděkování patří paní Jevgenii Polyščuk, předsedkyni krajanského spolku z Malynivky, která zajistila prostory pro výuku a ubytování pro učitelku v nedaleké obci Gamarnaja.